Píše se konec 19. století, svět se začíná zrychlovat a zmenšovat, ženská emancipace utěšeně pokračuje... Existují však neměnné hodnoty, které stojí za to si uchovat a prát se za ně. Jednou z nich je třeba právo na vlastní názor a touha rozhodovat o životě sám a bez cizího přispění. Se všemi následky, které to může přinést. Zvlášť ve světě, kde upřímnost se právě nenosí a skryté intriky jsou na denním pořádku.
Isabel Archerová je mladá Američanka, která právě přišla o otce a doma v Albany ji nic moc nečeká. Leda se vdát za průměrného člověka a vést po jeho boku průměrný život. Tato mladá dáma však mnohem spíš touží po dobrodružství a poznání. Chce roztáhnout křídla a letět až tam, kam ji donesou. Příležitost se jí naskytne v momentě, kdy ji navštíví teta a pozve ji do Evropy. Ve chvíli, kdy se Isabel nalodí na parník mířící ke starému kontinentu, začíná největší dobrodružství jejího života a rozbíhá se kolotoč událostí, který nelze zastavit.
Kniha není po dějové stránce nijak zvlášť komplikovaná. Většina událostí na sebe plynule navazuje a dokonce jedna z druhé vyplývají. Většina z nich se však před čtenářem odvíjí s jasným záměrem - co nejvíce přiblížit charakter hlavní hrdinky. Isabel je na svou dobu poměrně nekonvenční - nehledá útěchu v manželství, naopak si přeje svobodu, a pokud chce někomu vyhovět, pak je to jen ona sama. Touží žít po svém a činit vlastní rozhodnutí, nenechat se nutit. A přestože občas může chybovat, vždy si za tím, co udělala, stojí. Její chyby jsou její vlastní, takže ani nemá právo z nich někoho obvinit. Autorovi jde o to vystihnout její psychologii, prozkoumat rozličné motivy, které ji vedou k jednání a přitom ji neodsuzovat. Ať jsou její rozhodnutí jakkoliv nepochopitelná.
Román je velmi povedenou skicou anglické společnosti druhé poloviny 19. století. James na velkorysém půdoryse téměř šesti set stran představuje nejrůznější typy lidí a lidiček, na které je možné narazit na anglickém venkově i v dalekém zahraničí. Zachycuje zkostnatělou britskou morálku i uvolněné evropské mravy, přivádí na scénu více či méně směšné figurky a je-li to zapotřebí, glosuje dění nějakou ironickou poznámkou.
James proti sobě ve svých hrdinech postavil protiklady, a to hned na několika rovinách. Mezi postavami potkáte striktně racionální bytosti jednající vždy a pouze ve vlastním zájmu, romantické snílky s hlavou v oblacích, schopné manipulátory i prostinké naivky, kteří sebou nechají smýkat. Charakter nikoho přitom není zcela černobílý a občas je těžké odhadnout, co za některými činy stojí. Autor jednotlivé postavy vykresluje postupně a pouze zvolna odhaluje jejich pohnutky, takže s každou další stranou se každý charakter skládá v rozmanitou mozaiku.
Co autorovi není možné upřít, je talent pro ironii a nadhled, s nimiž své hrdiny a celou společnost posuzuje. Nebojí se otevřeně zesměšňovat některé dobové nešvary, jako jsou kupříkladu plytké konverzace nebo zažité představy o lidském štěstí. Téměř z každé věty čiší skrytý smysl, který jí dává nové významy, a především ironický podtext. James není ke svým hrdinům krutý, jeho ironie je jemnějšího rázu. Dává však jasně najevo, že je nebere tak úplně vážně.
Portrét dámy je jednoznačně společenským románem ironizujícím dobové zvyklosti a útočícím na zkostnatělou britskou morálku. Zároveň se však jedná o hlubokou sondu do ženské duše a snahu ji pochopit. James se svou hrdinkou zachází spíše jako by byla mužem a nechává ji jednat na svou dobu možná až moc odvážně a neotřele. O to zajímavější však Isabel je. Autor jejím prostřednictvím útočí na svou dobu a výborně se mu to daří. Díky celkovému nadhledu a otevřené společenské kritice, která však nezraňuje, stejně jako pro propracovanou psychologii jednotlivých postav, určitě stojí za to knihu si přečíst, ač od jejího vydání uběhlo už více než sto let.
Žádné komentáře:
Okomentovat