Děti jsou prostě děti. Když je máte, sice je zbožňujete, ale občas máte chuť je jednoduše zabít. Zvlášť když se ukáže, že mají svou vlastní hlavu a svéráznou představu o tom, co je v životě důležité. A pokud uprostřed toho všeho ještě zvládnou neustále zabředávat do neskutečných problémů, je o zábavu postaráno...
Divadelní hra Harry Potter and the Cursed Child začíná přesně tam, kde sedmé pokračování románové série skončilo - tedy na nádraží King's Cross, kde Harry právě vypravuje své děti do školy. Pro jeho mladšího syna Albuse Severuse je to premiéra, a je proto přirozeně nervózní. Ve chvíli, kdy vstupuje do Bradavického expresu, však rozhodně nemůže tušit, co všechno ho v budoucnu čeká. Tenhle kluk má totiž ten samý talent komplikovat si život a dostávat se do potíží jako jeho otec. A když k tomu nechybí ten správný kamarád, nebude o problémy nouze.
Osmé pokračování Harryho Pottera není klasickým potterovským příběhem, ale asi je to dobře. Albus Severus totiž není Harry, přestože ti dva si jsou asi podobnější, než by chtěli. Prožívá svá vlastní dobrodružství a lepí se na něj spousta komplikací. Jeho zážitky jsou stejnou měrou zábavné jako zarážející, dokážou vykouzlit úsměv na tváři i pozvednuté obočí nad tím, co to ten kluk zase vyvádí. Občas působí příběh lehce přehnaně a fantaskně, na druhou stranu však také nabízí zajímavé alternativy k tomu, co by se stalo, kdyby v původní sérii něco proběhlo jinak. A že jde občas o pořádná překvapení.
Dialogy mezi postavami jsou velmi živé a dobře napsané, takže působí přirozeně a čtenář skrz ně dokáže poznat jednotlivé hrdiny. Problémem je, že těch postav je ve hře až moc. V případě klasického románu by to nevadilo, na divadle to však nutně vyvolává potřebu škrtů a slučování epizodnějších roliček, což může diváky mást. Úplně šťastně zvolené není ani přeskakování v místě a čase, kterého je zde požehnaně, ale na jevišti se vždy dost těžko zobrazuje. Umím si hru představit jako perfektní scénář k hranému filmu, nejsem si však úplně jistá tím, že na jevišti všechno může maximálně fungovat. Už jen pro to kolik kouzel a triků hrdinové využívají. Kouzly počínaje a proměnami konče.
Harry Potter and the Cursed Child je kniha, která by neměla fanouškům série uniknout už jen proto, že znovu vrací na scénu jejich oblíbené hrdiny a předestírá rozličné alternativy jejich životních osudů. Není to však žádné zvlášť převratné čtení. Příběh je zábavný, postavy i dialogy dobře zvládnuté, dějových zákrutů je však možná až trochu moc a někdy působí trochu přehnaně. Nejlepší způsob, jak si knihu naplno vychutnat, je proto odpoutat se od zažitých představ, které všichni o Harrym Potterovi máme, a ponořit se do nového příběhu plného přátelství, magie a nečekaných překvapení.
Žádné komentáře:
Okomentovat