Čtvrtý ročník, to je vlastně polovina studia na Škole čar a kouzel v Bradavicích. Je to období, kdy studenti začínají zjišťovat, že škola nemusí být vždycky jenom zábava, že zkoušky NKÚ se pomalu blíží a hlavně... že zlo vyčkává na ideální příležitost, aby zasáhlo. Je spousta způsobů, jak ničit. Je umění zvolit si k tomu vhodnou chvíli...
Harry už dávno není chlapcem ochotným stát v koutě. Ne že by se musel nějak zvlášť snažit - na maléry má prostě pořád kliku. Jeden by si však myslel, že když je v domě svých dokonale nudných mudlovských příbuzných, nemůže se nic stát. Opak je pravdou. Harry má totiž kouzelnické přátele, kteří se o poprask rádi postarají. Ať už neznalostí mudlovského způsobu života nebo zřejmým úmyslem vyvést mudly z míry. Na Harryho čekají nejlepší prázdniny v jeho životě - může se totiž zúčastnit Mistrovství světa ve famfrpále, což je jeho vůbec nejoblíbenější sport. Na druhou stranu, jeho odjezd se neobejde bez komplikací. A protože kde je Harry, jsou i problémy, začnou se dít věci...
Snad aby dali najevo, že zlo pomalu nabývá na síle, objeví se na Mistrovství světa skupinka Smrtijedů - přisluhovačů lorda Voldemorta. Jejich jediným cílem je způsobit zmatek, věci se však poněkud zvrhnou. Když se pak na obloze objeví Znamení zla, všem je jasné, že doba se mění. A kouzelnický svět by se mohl otřást v základech.
Podivné úkazy na Mistrovství však nejsou tím jediným, co na Harryho a jeho kamarády v novém školním roce čeká. Po nehorázně dlouhé době je totiž znovu vyhlášen Turnaj tří kouzelníků. Jedná se o nesmírně prestižní soutěž, v níž se utkají šampioni z tří kouzelnických škol. Nejde zde však ani tak o vzájemnou rivalitu, jako spíš spolupráci. Neznámí kouzelníci by se měli seznámit, spřátelit se, najít nové známé. Jenže... až taková idyla to nebude.
Vzájemné vztahy podstoupí tvrdou zkoušku, když Ohnivý pohár - nestranný soudce - vybere ne tři, ale rovnou čtyři šampiony. A ano, hádáte správně. Oním nevítaným čtvrtým soutěžícím není nikdo jiný, než Harry Potter. Chlapec pochopitelně tvrdí, že se nepřihlásil, ale kdo mu uvěří? Turnaj tří kouzelníků je natolik prestižní záležitost, že jen blázen by se nechtěl zúčastnit. Proč předpokládat, že Harry je v soutěži pouze proto, že mu kdosi usiluje o život? A proč by vůbec někdo chtěl chlapce, který zastavil nejhoršího černokněžníka všech dob, zabít?
Tomu, kdo to ještě nepochopil z třetího dílu, musí být jasné, že teď už skutečně nejde o pohádku. Máme tady sice dospívající, kteří se snaží vyrovnat s problémy, které jejich životní etapa přirozeně přináší, máme tady však tady mnohem více zla a tmy. Nikdo nemůže zůstat nezasažen, když se zlo rozhodne udeřit. Nakonec si všichni budou muset zvolit strany. Popírání k ničemu nevede, problémy nezmizí jen proto, že o nich nemluvíte.
Rowlingová dává ve čtvrtém díle jasně najevo, kam bude příběh směřovat. Postupně naznačuje a rozkrývá, dojde k řadě překvapivých objevů, řadě otevřených otázek a nevyřešených záhad, představuje postavy se značným potenciálem. Autorka si zcela jasně připravuje cestu k tomu, co má přijít v dalších dílech. Vzhledem k tomu, že celou sérii dobře znám, je příjemné vnímat náznaky, které neznalému čtenáři třeba uniknou. A je velmi zajímavé vnímat autorčinu tvůrčí genialitu.
Ve čtvrtém díle nastiňuje Rowlingová nové problémy. Odpovídá na stávající otázky, zároveň však předkládá nové. A rozehrává velmi složitou partii, z níž nakonec dokáže vybruslit. Je až neskutečné, jak do sebe všechno zapadá, přestože díly nevznikaly souběžně a starší proto nemohly být zpětně opravovány. Ano, najde se pár nesrovnalostí, obvykle však tak marginálního charakteru, že nemá smysl se s nimi příliš zabývat.
A neodpustím si poznámku k filmové podobě. Osobně nemám čtvrtý díl právě v lásce. Nepopírám, má své kladné momenty, zároveň v něm však řadu věcí postrádám. Především spoustu spojovacích článků, díky nimž kniha působí celistvě, ale film pouze jako soubor nesouvisejících scén. Nemohu se ubránit dojmu, že nečtenář může být poněkud zmaten, protože nezná hlubší souvislosti.
Pokud v případě třetího filmu bylo jasné, že tady končí legrace, v případě čtvrtého se ocitáme téměř na prahu hororu. Tohle už vážně není pohádka a celková atmosféra je navíc neskutečně ponurá. Silně pochybuji o tom, že se objeví aspoň jeden záběr, v němž by svítilo slunce. Na jednu stranu to ideálně koresponduje s typickým anglickým počasím, na druhou stranu je té šedi přeci jen trochu moc.
Téměř šest set stran čtvrtého dílu znamená, že jsme se dostali za polovinu. Zbývají už jen tři knihy, přestože jejich celkových stránkový rozsah je nejspíš vyšší než u všech předchozích dílů dohromady. Hlavně jsme se však přesunuli z dětského světa pohádek do světa dospělých, v němž kouzla působí bolest a mohou i zabít. A jak nám pošmourní podzim venku za oknem, temní i atmosféra Harryho dobrodružství...
Žádné komentáře:
Okomentovat