Pokud vás někdy aspoň lehce políbila francouzská historie, pravděpodobně to bylo v podobě velké francouzské revoluce a panovnického páru, který stála život. Ludvík XVI. i jeho choť Marie Antoinetta byli bez milosti posláni pod ostří gilotiny. Snad právě proto jsou jedním z nejznámějších francouzských královských párů. A především Marie Antoinetta, královna cizinka, se stala ženou, jejíž jméno si s francouzskou historií spojujeme úplně všichni...
První díl historické trilogie o Marii Antoinettě nás zavádí do jejího dětství a doby, kdy z mizerně vzdělaného rakouského kachňátka musela vyrůst kultivovaná francouzská labuť hodna ucházet se o post první ženy ve Versailles.
Marie Antonie, rakouská arcivévodkyně, je všechno jen ne dívka nadšená pro učení. V deseti letech nejeví žádné zvláštní nadání. Má dokonce problémy se čtením a psaním v němčině, tedy v jejím rodném jazyce. O znalostech francouzštiny a italštiny ani nemluvě. Přesto její matka pojme smělý plán na stvoření rakousko-francouzské aliance prostřednictvím sňatku. Její nejmladší dcera by se měla provdat za Ludvíka Augusta, francouzského dauphina, jemuž bude jednou po právu náležet koruna. V cestě však stojí jedna zásadní překážka - její dcera rozhodně není způsobilá k zaujetí místa dauphinky a první ženy Francie.
Pokud má všechno dopadnout dobře, musí se malá Toinette razantně změnit, vyrůst do krásy a především... zapracovat na svém vzdělání. Jak by taky mohl ve Versailles žít někdo, komu dělá potíže sestavit i zcela banální větu ve francouzštině? Marie Antonie sice nikdy nebyla právě vzornou žačkou, nyní však na jejích útlých ramínkách leží tíha málem celého Rakouska. A pokud selže... řekněme, že hněv Marie Terezie by si nepřál okusit nikdo z nás.
Román je poutavým vylíčením osudů malé princezny a jejího přerodu z dívky v ženu. Autorka bere svou práci velmi zodpovědně, vyhýbá se zaběhnutým klišé o osobě Marie Antoinetty a snaží se jí vdechnout život. Co oceňuji především, je její pečlivá práce s odbornou literaturou, svou roli hraje nepochybně i její historické vzdělání. Fakta předkládá objektivně a poupravuje si je pouze výjimečně, aby lépe zapadly do struktury příběhu.
První díl historické trilogie je tak trochu o hledání. Marie Antoinetta přijíždí jako čtrnáctiletá, nikterak pohledná cizinka do země, v níž má většina lidí odpor k Rakušanům. Její první nesmělé krůčky po zdobných versailleských chodbách jsou proto především hledáním jejího místa ve světě. Stojí před nelehkým úkolem - získat si srdce celé Francie.
Jako velký milovník historie nemohu, než knihu doporučit. Její krása není ve velkém příběhu, překvapivě ani v historické věrnosti. Je v detailech. V drobnostech o životě šlechty v 18. století, které nás ve škole nikdo neučí. Málokterá učebnice dějepisu vám poví, jak se jmenoval oblíbený pes Marie Antoinetty, nebo na čem si pochutnávala k snídani. Historické romány jsou úžasnou šancí, jak se tu spoustu nepodstatných drobností dozvědět. Protože svět není plochý a černobílý, hlavní hrdinové historických románů skutečně žili. A Marie Antoinetta na stránkách tohoto historického románu ožívá ve všech živých barvách svého bouřlivého století. Tak proč se nenechat svázat do šněrovačky etikety a přenést se na francouzský dvůr, který možná nebyl až tak dokonalý, jak nám všem ve škole předhazovali...
Žádné komentáře:
Okomentovat