Člověku se může změnit život jako mávnutím kouzelného proutku. V jednu chvíli jste vynikající začínající baletka, v příštím momentě je z vás mrzák odkázaný na kolečkové křeslo a pomoc ostatních. Velké sny o vystupování na známých evropských scénách se rozplynou jako dým a nezbývá než si najít nový smysl života...
Příběh začíná v době, kdy je Anně třináct, chodí na balet a její ctižádost nezná hranic. Ví o sobě, že je dobrá, a nehodlá se spokojit s jinou než hlavní rolí. Pak se ale stane tragédie. Její bratr se rozhodne předvést své řidičské schopnosti, i když ještě nezískal patřičná oprávnění (mám na mysli řidičský průkaz, samozřejmě) a nad vozidlem ztratí kontrolu. Nehoda, k níž musí nevyhnutelně dojít, má tragické následky - jeho mladší sestra utrpí šok a co je horší, ochrne.
Prognóza lékařů je příznivá - Annino ochrnutí nemusí být trvalé. Ovšem za předpokladu, že bude spolupracovat. K tomu však dívka nemá ani tu nejmenší chuť. Je letargická, pasivní, celé dny jen leží, nechá o sebe pečovat a odmítá se pohnout. Balet pro ni znamenal všechno. S tím je teď konec a ona nemá důvod se snažit. Proč doufat, že bude zase chodit, když už stejně nikdy neobuje baletní špičky?
A protože lékaři jsou bezradní, vstupuje do hry Rainer. Kluk v Annině věku, který utrpěl úraz na lyžích a skončil na vozíku. Trvale. Přesto hýří optimismem, svoje postižení si nepřipouští a vidí na životě jen to pěkné. Jeho neustálé škádlení a provokace nakonec Annu přimějí začít se pořádně snažit. Krůček po krůčku se uzdravuje a pomalu vrací do svého starého života. A kdo ví, třeba sen o velké baletní kariéře nemusí být zapomenut...
Anna na mě celou dobu působila jako sebestředná potvora, která chce být středem pozornosti, touží po obdivu a je spokojená, jen když se všechno točí kolem ní. Připadá si jako střed vesmíru, a kdo ji nepoplácává po rameni, je špatný. Balet je tvrdá dřina, podle mě by byla na místě trocha pokory. Annina nezdolná víra ve vlastní dokonalost ji sice na jednu stranu pohání vpřed, na druhou stranu ji však brzdí. Jak může být někdo s utkvělou představou o vlastní dokonalosti připraven na vystupování před lidmi? Ne všichni totiž budou sršet obdivem, a i když se kritika špatně poslouchá, právě ona je hnacím motorem nutícím nás neustále se zlepšovat.
Anna se v podstatě pořád stará jen o sebe. City ostatních jí jsou srdečně jedno, má pocit, že jen její problémy jsou důležité. Kvůli tomu občas pro oči nevidí, co je zřejmé, a že její chování může zraňovat lidi okolo. A někdy i ji samotnou.
Upřímně přiznávám, že knížka mi nijak zvlášť nesedla. Asi jsem čekala něco trochu jiného, možná i sympatičtější hlavní hrdinku. Navíc, autorův styl mi zrovna moc nesedl. Jako muži mu chybí jisté pochopení pro ženské rozmary, a přestože se snaží, spíš tím knize ubližuje než pomáhá. Ženu není snadné pochopit. Osobně mám pocit, že pro ženu je snazší psát příběh z pohledu muže než naopak.
Podtrženo sečteno, kniha mě nepřesvědčila. Nebudu tvrdit, že je špatná, jsem si jistá, že si okruh svých čtenářů a milovníků najde. A přestože se nepochybně pustím i do dalších dílů, pokud se mi jejich český překlad dostane do rukou, tahle série se mezi mé oblíbené nezařadí. Škoda. Myslím že kniha nepostrádá jistý potenciál. Jen by ho možná chtělo líp využít.
Žádné komentáře:
Okomentovat