Kateřina Petrusová - S hlavou v (oblacích) pejru


Myslím si, že představovat Kateřinu Petrusovou opravdu není nutné. Dalo by se říci, že je to snad jediná česká autorka, která píše čtivě, zábavně a dokáže zaujmout velké množství čtenářů. A co si budeme povídat, tohle neumí každý, a zvláště spousta českých autorů. Já se s Katkou a jejím dílem poprvé setkala někdy před půl rokem, kdy jsem čela její prvotiny o mafiánské rodině. A stačily dvě knihy, abych si tuhle českou autorku zamilovala. Není proto divu, že jsem po její nejnovější knížce sahala s nadšením. 


Na rozdíl od jejích prvních dvou knih, které se odehrávají v zahraničí, nás děj tohoto románu zavádí do naší české kotliny. Přesněji do jižních Čech. Hlavní postavou je mladá kreativní ředitelka Markéta, která se chystá strávit víkend s přáteli právě na jihu Čech. Ale díky srážce s koněm na místo určení nedorazí. A aby to byl správný romantický příběh, viník nehody ji zavede za pohledným statkářem Pavlem alias Marvinem. A Markéta je nucena strávit víkend právě na Pavlově statku. A i když si to nechce připustit, tyhle dva dny ji změní víc, než by si zpočátku přála. 

Kniha rozhodně nevyhraje cenu za nejoriginálnější námět, takových příběhů už tu byly stovky. Ale rozhodně může aspirovat na vítězství o největší čtivost. Katka totiž píše opravdu nádherně. Vtipně a hlavně chytlavě. A proto se vám klidně může stát, že se budete smát a nebudete moc přestat. Protože Markéta a její hlášky a přezdívky jsou pomyslnou třešničkou na dortu. 

Jak už jsem psala, hlavní hrdinkou a zároveň vypravěčkou celého příběhu je Markéta. Je to hrdinka, která si mě získala. Protože, co si budeme povídat, každá holka z města se v ní aspoň zčásti najde. A možná nejenom z města. Její svéhlavost a myšlenkové pochody si zkrátka nejde nezamilovat. 

S hlavou v oblacích pejru je dokonalá oddechovka. Příběh je opravdu kraťoučký, přesto nemáte pocit, že tomu něco chybí. Na jednu stranu je to typická romantická knížka, na stranu druhou je to ale perfektní příběh plný humoru. Je jedno jestli je vám patnáct nebo padesát, ručím za to, že se vám kniha bude líbit a po jejím dočtení budete mít na tváři ten typický přiblblý úsměv.

Žádné komentáře:

Okomentovat