Je pár týdnů po válce a o Němce v Čechách, na Moravě ani ve Slezsku nikdo nestojí. Češi nedokážou Hitlerovu národu odpustit šest let protektorátního útlaku a touží se ho co nejrychleji zbavit. Nikdo se neptá, jestli ti lidé něco udělali či na jaké straně barikády stáli. Platí jediné - kolektivní vina. Němci musí být z Československa vyhoštěni, a to co nejdřív. A mezi vyháněnými je i Gerta Schnirch...
Poměrně kontroverzní román mladé české autorky Kateřiny Tučkové líčí jednu z nejčernějších kapitol našich dějin. Dlouhé týdny bezpráví provozovaného na Němcích žijících v Československu. Přežili válku stejně jako Češi, většina z nich se nikdy nezapojila do bojů ani nesympatizovala s nacisty. Přesto museli odejít. Ponížit se, zapomenout, že jsou lidské bytosti, aby vůbec mohli přežít. Někteří skončili v pracovních táborech a stali se levnou pracovní silou i pobavením pro české strážné, další odešli za hranice, aby tam hledali jiný, spravedlivější svět. Všichni si však s sebou nesli křivdu, kterou nelze jen tak snadno odstranit...
Gerta Schnirch je jedna z mnoha. Němka ze smíšené rodiny, která nikdy nepodporovala Hitlera, Henleina ani ideu nacismu. Přesto, aniž by se jí kdokoliv ptal, musela se zapojit do pochodu tisíců Němců opouštějících Brno jen s tím, co měli na sobě a skrovným uzlíčkem osobních věcí. Pokud jim jej tedy někdo neukradl nebo vůbec měli čas si jej vzít. Gerta se svým osudem není smířená, ale nemá na výběr. Nejde totiž jenom o ni. V první řadě musí chránit svou dceru Barboru a doufat, že jednou všechny hrůzy skončí a znovu vyjde slunce nad novým, lepším světem spravedlivým ke všem bez ohledu na národnost.
Autorka ve svém románu líčí osudy Gerty od druhé světové války téměř do dnešních dnů a neomezuje se jen na živelný odsun, kterému se musela podrobit. Hrdinka je představována v konfrontaci s významnými událostmi českých dějin druhé poloviny 20. století, které ovlivnily její život. Vyrovnává se s odsunem, komunistickým režimem, okupací v osmašedesátém i normalizací. Snáší rány osudu na oko trpělivě, je však stále zahořklejší a nespokojenější. Nese si v sobě pocit křivdy, které se na ní Češi dopustili, zrady lidí jí nejbližších, útrap, které musela po celá desetiletí snášet. Jejíma očima se nám ukazuje dění v Československu v dosti nelichotivém světle, nedá se však říci, že by šlo o pohled jednostranný. Autorka nechává promlouvat i další postavy s podobnými osudy, jež se s nastalou situací vyrovnaly po svém a jinak. Vykresluje tak nesmírně plastický obrázek německé menšiny žijící v Československu, té hrstky lidí, kteří mohli v zemi zůstat a přijmout ji za vlast, přestože ona je nikdy tak úplně nepřijala.
Vyhnání Gerty Schnirch je silným lidským příběhem, svědectvím o jednom osudu, který se s hrdinkou nemazlil. Vlastně je dosti pesimistickým pohledem na chování našich předků v extrémních podmínkách, svědectví o hrůzách a útlaku třetí republiky a následné zvůli komunistického režimu. Není to veselé čtení, ale přesto zaujme vybroušeným jazykem, pečlivě nastudovanými fakty a zvláštní poetikou, která knihou prosakuje navzdory vážnosti zvoleného tématu. Vyhnání Gerty Schnirch je románem, který nutí k zamyšlení nad tím, čeho jsou lidé schopni se dopustit na jiných lidech a kvůli čemu. A přestože z celého příběhu dýchá smutek a tichá odevzdanost, je i svědectvím o tom, proč se nikdy nevzdat.
Žádné komentáře:
Okomentovat