Černý mág Nitram je zničen, jeho moc vzala za své a Bašta se zhroutila a roztavila. Radost z vítězství však kalí pomyšlení na smrt princezny Eleny, která se obětovala, aby přinesla mír všem národům obývajícím její zem. Co když se však ukáže, že snaha bojovníků byla marná? Bašta se totiž opět probouzí k životu a to rozhodně není jediný problém...
Poté, co Elena zahynula v plamenech Bašty, se její přátelé a příbuzní musí vyrovnat s životem bez ní. Utěšují se tím, že proroctví, které tak dlouho výhružně viselo nad celou zemí, se konečně naplnilo a všechny národy snad budou moci žít v míru. Pod zničenou Baštou je však silný pramen moci, který potřebuje pána nebo přinejmenším kontrolu. A to nejlépe od člověka neschopného ovládat magii. Protože velká moc láká ke svázání. A neměla by se dostat do nežádoucích rukou.
Elena se nestala jedinou obětí moci Bašty. Něco se totiž děje ve městě Kefet. Jeho pán je vážně raněn, Elenin přítel Michael se ho ze všech sil snaží udržet při životě a město začíná podléhat čokoládové čarodějce s ohromným vlivem na muže. A protože má k ruce silné pomocníky, mohl by se svět ocitnout ve vážném ohrožení. Kefet je totiž dalším z ohnisek pramenů moci a pokud padne do nesprávných rukou, rovnováha v zemi by mohla být vážně narušena...
Závěrečný díl trilogie Dračí oči vrhá čtenáře zhruba do okamžiku, v němž druhý skončil, respektive do chvíle krátce po něm. Před čtenářem se objevují postavy, které už zná, i nové, s nimiž se teprve musí seznámit. Autorka rozbíhá několik dějových linií, které se vzájemně doplňují, proplétají a spojují. Pokud nečtete trilogii v kuse, ale pouštíte se do závěrečného dílu s delším časovým odstupem, možná budete mít trochu problém se v ději a postavách orientovat. Je jich jednoduše moc. Navíc dost splývají, protože se vyjadřují podobným způsobem, uvažují stejně a mívají tytéž hloupé nápady. Řada dialogů je dost nedějová a jen vyplňují prázdný prostor, některé slovní přestřelky mezi hlavními hrdiny jsou však vyloženě zábavné. :)
Přestože děj se odehrává na několika rovinách, hlavní prostor je věnován stříbrovlasé čarodějce Aronel, která má zvláštní talent dostávat se do potíží. Uprostřed zimy se zničehonic objeví na prahu kovárny s polomrtvým kovářem na ramenou a brzy se stane téměř členem rodiny. Už ve chvíli, kdy se s kovářským párem a jeho dětmi vydává na slavnost zimního slunovratu, je však jasné, že rodinný klid není nic pro ni.
Přestože autorka se od prvního dílu rozhodně posunula, pořád se trochu pere s jazykem. Má tendenci opakovat slova a k jejím nejoblíbenějším slovesům patří být. Trochu rušivě může působit i spousta nespisovných výrazů a nadávek, a to nejen v přímých řečech. Právě tento slovník hodně přispívá ke splývání jednotlivých postav - jednoduše mluví všichni hodně podobně. Občas je vyprávění trochu rozvláčné, ovšem v závěru knihy autorka slušně buduje napětí a nasazuje téměř zběsilé tempo. A byť jsou některé její popisy bojových technik trochu moc přes čáru, dokáže vás do scény vtáhnout.
Závěrečný díl trilogie Dračí oči je celkem slušně napsaný příběh s dobrým nápadem, kde se konečně děj ubírá od něčeho k něčemu. Na rozdíl od předchozích dílů v Pramenu moci postavy jednají za určitým účelem a víceméně logicky. Samozřejmě by se našly chybičky, ale dají se přehlédnout. Kniha Dračí oči: Pramen moci sice nijak nevybočuje z průměru, ale přesto se nejedná o špatné čtení. Navíc autorka sice příběh v podstatě uzavírá, ale přitom si stále nechává otevřená zadní vrátka, takže kdo ví, zda se v budoucnu nedočkáme dalšího pokračování. :)
Žádné komentáře:
Okomentovat