Len Deighton - Wintrovi


Tak trochu román, tak trochu literatura faktu. Jinak řečeno poutavé vyprávění o osudech obyčejných lidí na pozadí skutečných, mnohdy nesmírně dramatických situací v prostředí předválečného, meziválečného i poválečného Berlína.

Je předvečer nového století a Harald Winter očekává narození druhého potomka. V té chvíli, na přelomu let 1899 a 1900 ještě netuší, jak nečekaný směr naberou v budoucnu události. Německo je vzkvétající a prosperující zemí. Lidé si v něm nemají na co stěžovat a ani to nedělají. Žijí svůj spokojený, poklidný život. Málokdo by dokázal uhodnout, co se stane za "pouhých" třicet let.

Rodina Wintrova má dva syny - Petra a Paula. Každý z nich je jiný, jejich životní osudy jsou si však nápadně podobné. Poznamenáni přísnou výchovou, snahou zavděčit se otci, bojem s americkými prarodiči... Pomalu dospívají v předválečném Německu a mění se v mladé muže. Petr je podle mínění všech okolo ten nadanější, Paulimu nezbývá než se smířit s rolí odmítaného neschopného bratra. I přesto jsou si však oba bratři překvapivě blízcí.

Do osudů rodiny nečekaně zasáhne první světová válka. Oba bratři se účastní bojů a zažívají své první rebelie. Bouří se proti nesmyslným rozkazům i autoritám. Především mladší Pauli má s nadřízenými tak trochu problém. Je to dáno jeho vznětlivější povahou, zároveň však i způsobem, jímž bojuje. Zatímco Petr létá se vzducholoděmi, které vyrábí firma jeho otce, Pauli je postaven přímo do první linie. Stojí v centru bojů a je jimi trvale poznamenán.

Válka skončí, ale nic už nemůže být takové jako dřív. Oba bratři se změnili. Oni i jejich přístup k životu. Oba dva stále chtějí dokázat otci, že si zaslouží jeho respekt a lásku, starší Petr je stále úspěšnější. Oba dva vystudují práva, Pauli spíše v zoufalé snaze zavděčit se otci než pro vlastní potěšení. A události nabírají spád. V Německu se totiž snaží prodrat k moci ambiciózní a všehoschopný Adolf Hitler.

Jak ovlivní vzestupující nacistický režim život Wintrových? Pro každého má připraveno své vlastní překvapení. Pro Petra, Pauliho i jejich rodiče. A ne vždy musí jít o překvapení příjemné. Nový režim totiž semele každého, kdo se mu postaví do cesty.

V úloze hlavních hrdinů vystupují především Petr a Pauli Wintrovi. Krom nich však ještě celá řada jejich přátel a známých, kteří příběh svou přítomností ovlivňují. Jsou to lidé, s nimiž se Wintrovi setkávají v průběhu svého života a tito lidé zanechávají po sobě velmi výraznou stopu. Ať už se jedná o bývalé spolužáky, sousedy, dokonce i zachránce života. Jak se mění doba, mění se i oni. Převlékají kabáty, odvracejí tváře.

S narůstajícím nacistickým terorem se ukazuje, kdo je skutečný přítel a kdo jen prohnaný had těžící ze všeho pro sebe. Nejlepší přátelé i rodinní příslušníci najednou zrazují. Ti, které člověk považoval za věrné, se najednou ukážou ve zcela opačném světle a naopak. A tak je to se vším.

Krom postav fiktivních zazní v příběhu celá řádka skutečných historických osobností. Hitlerem počínaje a Goeblesem konče. Většina význačných nacistů má v příběhu svoje místo. Většina z nich pouze okrajově, přesto jsou nutní pro dokreslení té pravé atmosféry.

Kniha je napsána poměrně zajímavým způsobem. V krátkých a prostých větách, nijak výrazných jazykových prostředcích. Hromady metafor a básnických prvků byste hledali marně. Román je psán spíše stylem novinářským - břitkým, jasným, jednoduchým. Skoro jako by se jednalo o reportáž. Autorovi se daří udržovat čtenáře v napětí. Chytře zamlčuje jména, aby je vzápětí odhalil v nové a nečekané situaci, přeskakuje z místa na místo, aby se opět vrátil. Umí perfektně pracovat s jazykem stejně jako s historickými fakty. Své pero ovládá vskutku bravurně.

Podtrženo a sečteno, Wintrovi jsou nesmírně poutavým čtením o tom, jak mohl vypadat, a nejspíš i vypadal, život v Německu v první polovině dvacátého století. Jedná se o unikátní pohled do zákulisí nacistického teroru i britské výzvědné služby. A přitom s až nečekanou lehkostí. Vše působí tak věrohodně, že kdokoliv z nás ochotně uvěří, že takových Wintrových mohli být v Německu desítky a všichni chtěli jediné - právo na život.

Žádné komentáře:

Okomentovat