Život v luxusu by se zamlouval každému. Není nad to žít v domě svého otce na jeho náklady, celé dny nehnout ani prstem a aby si náhodou někdo nemyslel, že se jenom poflakujete, předstírat psychicky náročnou uměleckou činnost. Vždyť kdo by vás mohl podezírat, že ve skutečnosti trávíte své dny sledováním televize a pojídáním žužu bonbonů? Není nad to mít zazobané rodiče...
Ema si užívá domácího pohodlí, v němž nemusí vůbec nic dělat. Od chvíle, co dostudovala vysokou školu, uplynuly už dva roky, za tu dobu se však Ema ani v nejmenším nepokusila o jakékoliv osamostatnění, dokonce se ani nijak nehrne do práce. Její dny plynou poněkud jednotvárně jako směsice sledování televize, rozhovorů s kamarádkami a psaní falešného kriminálního románu, který je záminkou, aby ji otec nevyhodil z domu. Ema totiž pojala podezření, že svému rodiči už začíná lézt na nervy její stála přítomnost a rád by ji vypakoval někam do jejího vlastního bytu. A tomu Ema potřebuje za každou cenu zabránit.
Ema vymyslí dokonalý plán, jak si užívat domácího pohodlí, aniž by si uvědomovala všechny jeho slabiny. A to se jí vymstí. Otec se totiž rozhodne, že už nebude dceřiny výstřelky tolerovat a jako poslední gesto dobré vůle jí zařídí vlastní byt. Ema se musí odstěhovat a začít si na živobytí vydělávat sama. Což je trochu problém, protože nikdy nepracovala a její vnímání reality je značně pokřivené.
Kniha by mohla být docela zábavným příběhem o strastech dospívání, byť dosti banálním a povrchním. Kdyby hrdince nebylo sedmadvacet, ale tak osmnáct. Po celou dobu se totiž projevuje jako postpubertální, ne-li pubertální spratek zajímající se pouze sám o sebe a své vlastní city. Je s podivem, že s takovýmto přístupem k životu mohla vystudovat prestižní vysokou školu, na niž ji autorka poslala. Ale možná si své vzdělání koupila, jako všechno ostatní. Ema totiž nežije v reálném světě. To jediné, co ji zajímá, jsou peníze, nebo spíš, jak je utratit. O tom, jak se vydělávají, nemá ani potuchy. A dokud má na rozhazování, nijak ji to netrápí.
Právě tady leží největší slabina celého románu. Ema je totiž od první do poslední stránky naprosto nesnesitelná. Žije absolutně mimo realitu, její "hodnoty" jsou totálně pokřivené a zdá se, že jejím jediným životním cílem je válet se doma, cpát se čokoládou a nic nedělat. Její životní přístup je tak nereálný až hraničí s absurditou a bohužel se nedá ani považovat za nadsázku. Celé vyprávění je tak neskutečně povrchní a plytké, že nevzbouzí žádné hlubší emoce. Vytvořit si vztah k hrdince téměř není možné a ani žádná z dalších postav není příliš sympatická.
Autorka píše čtivě, dokáže vybudovat i sem tam nějakou vtipnou situaci, to však k dobrému románu nestačí. Chybí jakékoliv hlubší téma, chtělo by se říct vlastně jakékoliv téma. To jediné, o čem kniha pojednává, je, jak sehnat peníze snadno, rychle a bez práce. Což je vážně málo.
Trochu odbytá je rovněž korektura. V knize je značné množství překlepů, sem tam i nějaká ta chyba nebo bizarní slovní spojení, které vůbec nezní česky. Možná by se to dalo považovat za autorčin specifický jazykový styl, ale občas je to přeci jen příliš.
Falešný román je plytkým vyprávěním postaveným na pochybné zápletce a nesnesitelné, mimo realitu žijící hrdince. Čas od času se objeví zábavná situace, jinak jsou to však jen životní eskapády rozmazlené holčičky, která předstírá, že je dospělá a zodpovědná, což by ve svém věku měla být, ale má k tomu zatraceně daleko.
Žádné komentáře:
Okomentovat