S andělskými sériemi nemám žádnou zkušenost, nepřečetla jsem ani jedinou. Tak nějak mě vždycky odrazovala představa andělů jako hlavních hrdinů. A neptejte se mě proč, protože vám na to neumím odpovědět. Proč jsem tedy sáhla právě po Skryté? Vlastně to byl nápad mojí sestřičky, ale já rozhodně nelituju.
Ebony je celkem obyčejná šestnáctiletá teenagerka. Pokud vám připadá normální, že vás rodiče střeží jako oko v hlavě, do školy vás pustí až když se přehoupnete přes patnácté narozeniny, a navíc skoro nesmíte z domu. Dívčiny rodiče se ji snaží chránit tak horlivě, že je celkem logické, že to nemůže fungovat. Pokud si totiž Ebony postaví hlavu, nic ji nemůže od jejích úmyslů odradit. Když si tak nevydupe ani nevyškemrá povolení jít se pobavit na diskotéku, prostě se vyplíží oknem. A tím to celé začne...
Celý tenhle tajný výlet by mohl skončit bez následku, kdyby to náhoda nebo snad osud (nazývejte si to, jak chcete), nezařídily podle svého. Okolnosti tomu chtějí, že se Ebony v klubu srazí, doslova, s Jordanem. Klukem stejně starým jako ona, o jehož existenci do té doby neměla ani tušení, přestože chodí do stejné školy, dokonce ročníku. Jejich setkání dokáže změnit úplně všechno. V tom jediném okamžiku se vytvoří pouto, které si ani jeden ještě neuvědomuje, natož aby ho chápal, ale které nakonec bude zodpovědné za všechny problémy.
Ebony a Jordana to k sobě táhne, snaží se vzájemně najít, ale ten neřád osud jim to nehodlá usnadnit. Dřív než se setkají spolu totiž Jordan narazí na bývalého kamaráda, který se však z jistých důvodů stal jeho úhlavním nepřítelem. Klidné popovídání se tak vyvine v záplavu krve a boj o život... A ano, ještě pořád jsme teprve na začátku, dokonce jsme se ani nestačili seznámit se všemi hlavními hrdiny.
Možná si říkáte, že když to začíná masakrem, co se z toho proboha může vyvinout? Asi vás zklamu, masakr to není. Aspoň ne v tom duchu, že všude po scéně cáká krev a létají usekané končetiny. Pokud si ale tohle slovo od m vyložíte v jakémkoliv přeneseném významu, možná se neocitnete tak daleko od pravdy. :)
Po té zvláštní noci, kdy se Ebony seznámila s Jordanem, si dívka víc než kdy dřív začíná uvědomovat, že není jako ostatní a že s ní nejspíš není něco v pořádku. Její síla, rychlost, zvláštní barva očí, zuřivě rostoucí vlasy... a to není zdaleka všechno. A protože když jsme bezradní, obvykle obviníme rodiče, Ebony na ně uhodí. Má dost všech lží a polopravd. Chce konečně znát pravdu o tom, kdo nebo co je. Ne že by tohle vyzvídání byl právě chytrý nápad...
Ebony a Jordana už známe. Ona je unesený anděl, který však nic netuší a při zmínce o paranormálních jevech si klepe na čelo, on je syn feťáčky a vězně aktuálně v péči sociální pracovnice trpící ústrky všeho druhu. Ona žije poměrně šťastně, on je smolař, jemuž se lepí smůla na paty. Dva dokonalé protiklady, které však už z principu musí patřit k sobě. (Tohle přísloví se vážně začíná měnit v klišé...) Jenže nejsou na světě jediní. Stejně jako Jordan není jediný existující člověk, není ani Ebony jediným andělem. Jeden by se až divil, kolik jich po světě poletuje.
Existují andělé dobří a andělé špatní. Už klasická mytologie či dokonce Bible znají toho nejznámějšího padlého - Lucifera. A protože dobro a zlo proti sobě už tradičně stojí, nemůže být tahle kniha výjimkou. O Ebony totiž soupeří hned dva světy - Avena, domov dobrých andělů a Skade, něco jako podsvětí. Teď už jen záleží na tom, kdo bude v boji o dívčinu důvěru a náklonnost úspěšnější. Andělé sice dodržují několik zásadních pravidel, jako je právo svobodné volby, ale od čeho bychom měli pravidla, kdyby se neporušovala? Nebo přinejmenším neobcházela pěkně širokým obloukem.
Kniha je napsána v přítomném čase a první osobě čísla jednotného. Začínám mít pocit, že anglofonní autoři si tenhle styl poslední dobou nějak oblíbili. Že by se jim nechtělo koumat nad gramatickými záludnostmi časové souslednosti? Nicméně, v tomto případě to není na škodu. Spíš naopak. Děj díky tomu plyne svižně a přehledně. Což je ostatně dáno i tím, že se střídá pohled Ebony a pohled Jordana. Každý líčí události ze svého pohledu a zároveň vzájemně vyplňují mezery, které by pro čtenáře v příběhu vznikly, kdyby měl jen jediného vypravěče.
Autorka místy používá i hovorové, ne-li nespisovné výrazy. Dělá to však se záměrem odlišit vypravěče. Ebony je dívka vychovaná k poslušnosti, o všem hodně pochybuje, ale vyjadřuje se kultivovaně. Jordan vyrůstal málem na ulici. Jeho výrazové prostředky proto nejsou vždycky tak uhlazené. Ale ruku na srdce, nepřipadalo by nám to u někoho jeho ražení divné? Spisovnost a hovorovost má své meze a hranice mezi akorát a příliš je tenká. Tady ji ale autorka nepřekročila.
Celkově mě Skrytá příjemně překvapila. Nečekala jsem od ní vlastně nic a při čtení první kapitoly jsem si říkala, že to bude jeden z těch praštěných dívčích románků naplněných paranormálními jevy. Už pár následujících stran mě však přesvědčilo, že se pletu. Kniha je skvěle napsaná, její svět se opírá o logické základy a nezdá se mi, že bych narazila na cokoliv, co by mi vyloženě nesedělo.
Podtrženo a sečteno - Avena: Skrytá je příjemná oddychovka. Dá se přečíst rychle, sama jsem se přistihla, že se musím nutit přestat číst, protože je vážně hodně pozdě. Takže pokud hledáte trochu akce, trochu romantiky, trochu sladkého dospívání, rozhodně si ji přiberte k nedělní odpolední kávě (nebo čaji, pokud na něm ujíždíte stejně jako já). Rozhodně nebudete litovat.
Žádné komentáře:
Okomentovat