Seznamte se s naší vypravěčkou - se Smrtí, neviditelnou průvodkyní našich životů. Všudypřítomnou bytostí s nevděčným povoláním, kterou děsí lidé. Jejich nářky i prosby, jejich strach i odvaha a především jejich nevyzpytatelnost. A zároveň ji fascinují. Především jedna z nich. Dívenka, která se jednoho dne objeví na Himmelstrasse a vstoupí do života Rosy a Hanse Hubermannových. Zlodějka knih.
Liesel Memingerová cestuje vlakem spolu s matkou a mladším bratrem. Čeká ji nový život daleko od míst, která znala, nová rodina, noví přátelé. Ještě před příjezdem do Molchingu, městečka kousek od Mnichova, ji však čeká setkání, kterého se každý potají obává... Cestu jí zkříží smrt a odnese s sebou Lieselina malého bratra. Chlapec, který se sotva stačil ve světě trochu rozkoukat, je z něj nečekaně vyrván. Jeho pohřeb je závěrečnou tečkou za jednou etapou dívčina života a zároveň okamžikem, kdy si Liesel zaslouží své označení. Stačí drobná nepozornost hrobníků, aby se zrodila zlodějka knih.
Život na Himmelstrasse není pro dívku jednoduchý. Noví rodiče, škola, pocit, že není dost dobrá. A do toho všeho blížící se válka. Führer a jeho plány na ovládnutí světa, pocit neustálého nebezpečí, bezmocnost při předpovídání věcí příštích. Do myslí všech se pomalu vkrádá strach. I když se nebojuje v blízkosti jejich domovů, všichni cítí přítomnost Smrti, která má zničehonic plné ruce práce...
Jen těžko lze nazvat Zlodějku knih válečným románem, vždyť se prakticky celá odehrává v zázemí. Je to příběh obyčejného, válkou poznamenaného života lidí, kteří se o krveprolití neprosili. Nikdo z nich si nepřál vstoupit do nejničivějšího válečného konfliktu všech dob. Jsou jen pouhými pěšáky ve hře, kterou rozehráli jiní. A snaží se přežít. Setkávají se a loučí, milují i nenávidí a modlí se za život nebo za smrt.
Zlodějka knih je na jednu stranu příběhem naprosto banálním. Je to vyprávění o jedné z mnoha dívek nucených snášet útrapy války. A přesto jde o příběh nesmírně chytlavý, lidsky silný a často plný překvapení. Liesel je vlastně obyčejná malá holka, s níž se život nemazlí. Musí se vyrovnávat s ranami osudu, které ji na jednu stranu nutí dospívat, ale zároveň jí ponechávají duši dítěte. Je pro ni ohromným štěstím, že je ze všech stran obklopena láskou. Rosa a Hans Hubermannovi se snaží vybudovat pro ni domov, kde by i přes válečné hrůzy na frontách mohla v poklidu vyrůstat. A na ulici může na všechno zapomenout při fotbale s Rudy Steinerem a dalšími chlapci z Molchingu.
Kniha je napsaná nesmírně poetickým jazykem, což je nepochybně dáno hlavně postavou vypravěčky. Je zvláštní, že Smrt vypráví příběh o životě, ale je to tak. A volí k tomu prostředky více než vhodné. Smrt si všímá detailů. Rozlišuje barvy oblohy a vůně emocí. Chce být nestranná a spravedlivá, i když ji lidé častují různými jmény. Chápe, že ji všichni nebudou mít rádi, ale je s tím smířená. Protože kdyby nebylo smrti, nemohl by existovat ani život.
Zlodějka knih je příběh vynikající svou poetikou, zvukomalebností, výborně volenými výrazy. Je to silný příběh jednoho života. Života, který se nebál potkat se Smrtí.
Žádné komentáře:
Okomentovat