Dvě sestry, které od sebe dělil sedmiletý věkový rozdíl, dvě sestry, které už nemohly být odlišnější. Do dospívání a mládí vstupovaly se stejnými či velmi podobnými sny, zvolily však odlišné prostředky k jejich naplnění. Navzájem se ovlivnily možná víc, než by se jim líbilo, zodpovědnost za jejich činy totiž dopadla na celou rodinu. Lída Baarová a Zorka Janů, dvě výjimečné ženy, jimž osud nastražil do cesty spoustu překážek...
Narodily se sedm let po sobě, každá s jiným vzhledem a jiným naturelem. Na jedné straně živelná Lída jižanských rysů s hustou hřívou tmavých vlasů, na druhé úzkostlivá blonďatá Zorka prosazující svou křehkou krásu pouze s obtížemi. Obě toužily stát se herečkami, zvolily k tomu však zcela odlišné prostředky. Lída se rozhodla prosadit u filmu, a to za každou cenu, bez ohledu na to, kolik postelí kvůli tomu vystřídá. Zorka inklinovala spíše k divadlu a v nitru si chránila křehký sen o velké romantické lásce. I přes zjevné nadání obou slavila jedna z nich větší úspěchy v branži i u mužů. Což se té druhé stalo osudným.
Autorka vychází z historie a dobře známých faktů, které bohužel nedokáže naplno využít. Její novela je tak spíše jakousi kompilací informací o sestrách Babkových, úryvky z jejich životů. Kniha je napsána až reportážním stylem, často jako prosté konstatování, hrdinky a jejich charaktery se místy skoro vytrácejí. Žádná z životních epizod sester není podrobněji rozvedena, vyprávění často postrádá hloubku a psychologie postav je víceméně pouze naznačena, než že by se s ní nějak výrazněji pracovalo. Svou roli v tom zřejmě hraje i skutečnost, že novela je rozvedením původní divadelní hry, přičemž divadlo nabízí k naznačení psychologie postav zcela jiné prostředky než klasická beletrie.
Postavy sester Babkových - Lída a Zorka - jsou prezentovány jako absolutní kontrast. Lída je průměrně inteligentní, celoživotně sází na svou krásu, nad ničím moc nepřemýšlí a nedokáže si představit důsledky, které by její jednání mohlo v budoucnu mít. Oproti tomu Zorka je spíše intelektuálka hluboce cítící divadlo, která si musí svou cestu ke slávě tvrdě vybojovat. Na tento zápas doplácí její nepříliš pevná psychika, takže dívka bojuje se sílícími duševními obtížemi. Vztah obou sester je navíc soustavně narušován především neschopností Lídy pochopit závažnost některých situací. Navíc mírně převažuje právě Lídina příběhová linie, zřejmě proto, že je známější. Baarová po celou dobu působí namyšleně a především sobecky. Má pocit, že celý svět se točí kolem ní a city ostatních jí jsou ukradené, zvlášť se to projevuje na přístupu k její mladší sestřičce.
Sestry B. slibují poutavý životní příběh sester Babkových, tak úplně však toto své předsevzetí nedodrží. Navíc autorka se téměř vyhýbá fabulaci, krom některých těžko ověřitelných faktů, které jsou zcela v duchu její autorské licence, nepřekračuje rámec historicky podložených skutečností. Bohužel se jí nedaří postavy příliš oživit a celá novela tak vyznívá poněkud černobíle a pesimisticky. Tomu napomáhá i odosobněný styl vyprávění. Místo sondy do duše obou sester a zkoumání pocitu viny tak zůstává pouze prázdná schránka zoufale volající po obsahu. Novela je příjemným připomenutím všeho, co jsme kdy slyšeli o Lídě Baarové a Zorce Janů, to je však zároveň vše, co může nabídnout.
Žádné komentáře:
Okomentovat