Pierre Lemaitre - Na shledanou tam nahoře


Podzim 1918 a nejděsivější konflikt, jaký do té doby lidstvo zažilo, se blíží ke konci. Ještě před tím je však třeba vytáhnout na poslední zteč a získat aspoň pár minut slávy. Ambiciózní Henri d'Aulnay-Pradelle je chudý jako kostelní myš, ale ví, jak si získat přízeň mocných. Třeba i za cenu nevinných obětí a nesmyslného útoku. Ale copak celá tahle válka měla vůbec nějaký smysl? 

Albert Maillard a Édouard Péricourt jsou dva vojíni svedení dohromady náhodou, která je pro oba osudová. Albertovi zachrání život, Édouardovi jej navždy změní. Zatímco první vyvázne ze závěrečné bitvy takřka beze šrámu, ten druhý zůstane poznamenán po zbytek života. A oba dva si v duši nesou rány hlubší než jakékoliv zranění z boje. Rány, které se jen tak nezhojí, ať jim dáte, kolik chcete času. 

Jakmile válka skončí a vojáci postupně podléhají demobilizaci, začínají se poměry v zemi proměňovat. Muži se potřebují jakýmkoliv způsobem zapojit do normálního života. Vrací se ke svým manželkám či snoubenkám a někdy s hořkostí shledávají, že na ně nikdo nečeká. Jindy jsou jakožto váleční hrdinové lukrativní partií, protože mužů v přijatelném věku a přijatelného zevnějšku přežilo pomálu. Společnost začíná uvažovat nad tím, jak prokázat svým padlým čest, a to je příležitost pro ty, kdo se chtějí na cizí smrti přiživit... 

Celý román se odehrává takřka striktně v mužském prostředí. Pokud do něj zasahují ženy, pak se spíše jenom mihnou, ale nijak zásadně neovlivní dění. Fungují totiž jako nezbytná součást mužského světa, která však nemůže pochopit, čím si prošli na bojišti. Právě šrámy z války jsou totiž tím hlavním, co se řeší. 

Vyprávění se vine ve dvou liniích. Na jedné straně stojí Henri d'Aulnay-Pradelle, který má čich na lukrativní nabídky a umí je využít, na straně druhé Albert a Édouard, dva vojáci, pro něž se život válkou zásadně změnil. Oba o hodně přišli, teď se musí naučit, jak od světa získat něco na oplátku. Každý z hrdinů je úplně jiný, což výrazně působí při jejich vzájemných střetech, do jisté míry je to omezuje, ale zároveň jim to získává rozličné výhody. 

Henri je bezskrupulózní muž, který chce mít především ze všeho prospěch a nebojí se k tomu využít jakýchkoliv prostředků. Mělo-li by mu cokoliv stát v cestě, tvrdě to odstraní. V jeho světě totiž neexistuje problém, který by se nedal vyřešit trochou nátlaku nebo spoustou peněz. Édouard je snílek s neuvěřitelnou fantazií, který žije ze dne na den a nestará se o budoucnost. Pokud nějaká bude, jenom dobře. A pokud ne... Nechává si život prokluzovat mezi prsty a ztrácí se ve vlastním světě, kam za ním nikdo cizí nemůže. Albert je staršpytel, který má neustále smůlu. Válka pro něj málem skončí katastrofou a ani po ní nemá mít klid. Snaží se chovat racionálně a usměrňovat svého přítele, ale nestačí na to. Ambice mu nejsou vlastní, netouží po ničem víc než po skromném, spokojeném životě po boku milé ženy. Ale i tenhle sen se po válce může zdát příliš smělý. 

Román vypráví o hrůzách války, které však paradoxně přicházejí až po jejím skončení. O lidské nenechavosti, hamižnosti, hyenismu. O světě, který přestal být přátelským a namísto toho se ke všem otáčí zády. Líčení prožívaných hrůz je u každého z hrdinů nesmírně sugestivní. Autor většinou promlouvá přímo skrze ně a pohlíží na svět jejich očima, čas od času však cítí potřebu do příběhu zasáhnout a doplnit ho vlastním komentářem či soudem. Ve svých poznámkách zůstává objektivní, chtělo by se říct netečný, přesto je v nich jistá kousavost. 

Dalo by se říci, že kniha je ostře protiválečně zaměřená. Autor sice uchrání čtenáře zvěrstev bojů, ale předvádí mu obraz ještě neutěšenější. Ukazuje, jak moc konflikty deformují lidský charakter, jak málo stačí, aby se náš osud definitivně zvrtl, jak velká někdy může být náhoda, která lidi rozdělí nebo naopak spojí. 

Na shledanou tam nahoře je velmi působivým válečným románem, v němž se sice nebojuje, ale to, co popisuje, je možná ještě mnohem horší. Ukazuje na dějinné paradoxy a na to, že cesty osudu jsou mnohdy nevyzpytatelné. A že nás nejvíc překvapí ve chvílích, kdy se cítíme absolutně v bezpečí.

Žádné komentáře:

Okomentovat