Cat má všechno, co si teenagerka v jejím věku může přát - milujícího otce topícího se v penězích, chápavou a přátelskou skoromacechu, báječného kluka a navrch úžasnou spolubydlící v podobě své sestřenice ze 16. století. Přes tohle všechno není Cat tak úplně spokojená. Ke štěstí jí chybí několik odpovědí. A zdá se, že by je mohla velmi brzy dostat...
V domě Crawfordových vrcholí přípravy na svatbu. Catin otec se plánuje oženit se svou přítelkyní, ovšem ani jeden neprahne po zvláštní slávě a zástupech paparazzi. Obřad je proto přísně utajovanou akcí, která má proběhnout v rodinném kruhu na zahradě jejich losangelského domu. Tento plán je však nenávratně zničen ve chvíli, kdy Catina matka promluví v celonárodní televizi a oznámí celému světu, že se právě na tuto svatbu chystá. U Crawfordových vypuká peklo, protože každý novinář z okolí chce být na akci přítomen. A to ještě stále není všechno.
Catina matka se o dceru nestarala víc než deset let, nepokusila se ji nijak kontaktovat a vlastně o ni ani nestála. Teď se však najednou zjevuje s přáním lépe svou dceru poznat. A protože Cat po matce zoufale touží a především chce vědět, proč se na ně před lety vykašlala, rozhodne se jí vyjít na půl cesty vstříc. Je z toho setkání jak z hollywoodského filmu, které se k proslulé herečce báječně hodí, a příslib dalších schůzek v brzké budoucnosti. Je však otázka, jak moc upřímná Catina matka vlastně je...
Závěrečný díl trilogie Mé sladké šestnácté století zcela opouští linku cestování časem a soustředí se na Catin život v jednadvacátém století. A ten se jeví velmi idylicky. Aspoň do chvíle, než se na scéně objeví dívčina matka. Na nosnou dějovou linku je to však trochu málo. V knize se po celou dobu řeší rodinné a mezilidské vztahy, což by sám o sobě problém nebyl, ovšem všechno působí jaksi uměle a povrchně. Postavy se chovají poměrně nelogicky, nemluvě o tom, že jejich charaktery nejsou nijak zvlášť propracovány. Občas působí hloupě a nesympaticky, což je škoda.
I přes celkovou banalitu děj příjemně plyne. Autorka píše čtivě, takže se do příběhu snadno dostanete, přestože se s ním nejspíš nezvládnete ztotožnit. Na poměrně malém prostoru dochází k značnému počtu zvratů a ne vždy uvěřitelnému chování postav, které postrádá motivaci.
Můj ne tak sladký život je víceméně průměrným dívčím románem, který nemá s předchozími dvěma díly mnoho společného, pomineme-li postavy. Cestování časem a zábavné omyly, které z toho plynou, tady nenajdete, čímž se vytrácí původní kouzlo. Namísto toho se kniha rýpe v osobním životě svých hrdinů a otevírá otázky, na něž ne vždy uspokojivě odpoví. Kdyby se autorka podržela původního námětu, mohlo to dopadnout výrazně líp.
Žádné komentáře:
Okomentovat