Sydney se rozhodla začít bruslit na tom nejtenčím ledě, jaký ji ještě udrží. Je jen otázkou času, kdy se prolomí a strhne všechny s sebou...
Přestože se to vůbec neslučuje s její zodpovědnou stránkou, rozhodla se Sydney pro jednou dát přednost hlasu svého srdce a navzdory rozumu si připustila city, které chová k Adrianovi. A co víc, konečně připustila, že bez ohledu na jejich dvě rasy mohou být pár. A přestože nový vztah jí přináší spoustu radosti, musí přemýšlet především o tom, jak ho utajit. V Palm Springs už totiž není jedinou přidělenou alchymistkou. Přibyla k ní její sestra Zoe a zdá se, že ta má oči i uši všude.
Zoe je odhodlaná stát se dobrou alchymistkou za každou cenu. Což vyžaduje především spoustu učení. Sydney je ta starší a zodpovědnější z nich dvou, proto by na sestru měla dohlédnout. Především na to, že zůstane v bezpečné vzdálenosti od všech ne tak úplně alchymistických záležitostí. Což vyžaduje především hromadu výmluv a spoléhání se na mlčenlivost ostatních. Jak dlouho to může procházet?
A navíc musí Sydney řešit ještě jeden problém. Její rodiče se po řadě let rozhodli, že už to spolu déle nevydrží a žádají o rozvod. Jak Sydney tak Zoe nyní stojí před ohromným dilematem - přikloní se na stranu otce a jeho alchymistických zásad, nebo matky, které pro ně chce pokud možno normální život? Sydney už dávno ví, že celé učení alchymistů je jedna velká lež, najde však v sobě dost odhodlání, aby zlomila svá pouta a vydala se konečně vlastní cestou?
Čtvrtý díl je asi nejdramatičtější ze všech dosud vydaných. A Mead si pro své čtenářky připravila ještě jedno velké překvapení... Která z nás si nepovzdechla - dostat se tak Adrianovi do hlavy! A světe div, právě to se čtenářům ve čtvrtém díle Pokrevních pout poštěstí. Příběh je totiž vyprávěn ze dvou pohledů - Adrianova a Sydneyina. A rozhodně to stojí za to. Pomáhá to oba hrdiny lépe pochopit a především porozumět hloubce jejich citů. Taková láska se totiž rodí skutečně jen na stránkách knih.
Ostatní postavy však mají v knize stejně zásadní roli, jako naše zamilovaná dvojce. Kdyby nebylo jich, jednak by možná ani nebylo o čem psát (nebo by se čtenář velmi brzy začal nudit), a pak... co by byl svět bez trochy dramatu. Někteří nově příchozí totiž dokáží velmi razantně zamíchat kartami. Párkrát dokonce vyzkouší sílu našeho srdce při pokusech přivodit nám infarkt.
Stejně jako předchozí díly, i ten čtvrtý se čte naprosto úžasně. Já se s ním sice prala týden, ale ne proto, že by byl špatně napsaný, jako spíš z důvodu nedostatku času. A že jsem pěkně skřípala zuby, když jsem se v krátkých pauzách po řádcích prokousávala příběhem a napjatě čekala, jak to celé skončí.
Je jisté, že Mead čtvrtým pokračováním této série nasadila nám všem do hlavy spoustu otazníků. A ten největší? Jak to vlastně celé dopadne. Protože konec je všechno, jen ne uzavřený. Vlastně, hůř už to skončit nemohlo. A tím mám na mysli to napětí, jak to bude pokračovat. Pátý díl vychází v anglickém originále v červenci, takže mám v podstatě dvě možnosti - buď si procvičit jazyk nebo si počkat na překlad. Snad se ho dočkáme co nejdřív. :)
Žádné komentáře:
Okomentovat