Rick Riordan - Hněv bohů


Řečtí bozi žijí na Manhattanu, ti egyptští v Brooklynu. Sadie a Carter jsou potomky dávných faraonů a to znamená, že jejich žilami koluje magie. Ale co víc. Už v tom nejsou sami. Jejich brooklynská centrála se totiž rozrostla o hezkých pár obyvatel - potomků dalších slavných panovnických dynastií starověkého Egypta. A že se budou hodit...

Chystá se konec světa. Ale klid - s mayským kalendářem nemá nic společného. Egyptská mytologie si totiž dokáže poradit i bez zásahů z Jižní Ameriky. Součástí starých mýtů je totiž mimo jiné také had Apop, který noc co noc bojuje s bohem Re o nadvládu nad světem. Tedy.. bojuje. Ten přítomný čas není na místě. Už pěknou řádku let, respektive asi tak několik set, je totiž tenhle had uzavřen v jámě, odkud nemůže uniknout. A Re se rozhodl rezignovat na svou pozici vládce bohů a odejít na odpočinek. Podle jistých kuloárních zpráv to udělal kvůli své postupující senilitě.

Každopádně přichází nová doba. Staré pravdy přestávají platit a Apopa v jeho vězení už moc věcí nedrží. Vlastně skoro nic. Na den jarní rovnodennosti se má osvobodit a zničit svět. Rovnováhu, která dosud panuje, vystřídá chaos. Svět, jak ho známe zanikne. Vlastně ten samý scénář, který nám vykreslili Mayové, jen s půlročním předstihem.

Carter a Sadie pochopitelně nemohou připustit, aby se tento černý scénář vyplnil. Jsou proto odhodláni vydat se na výpravu za záchranou slunečního boha. A že to nebude nic jednoduchého si asi domyslíte sami. Oni by to totiž nesměli být sourozenci Kaneovi, aby vše neprobíhalo maximálně komplikovaně. I to, co se zdá jednoduché a značí hladký průběh, se totiž obrátí v pravý opak ve chvíli, kdy se do toho zamíchají Carter nebo Sadie, v tom horším případě oba.

Re může být "oživen" jenom za předpokladu, že někdo přečte zaklínadlo z jeho knihy života. To má ale háček - jednak ta kniha musí být celá a jednak nesmíte udělat chybu. Kdo tvrdil, že to bude jednoduché? Už jen najít každou ze tří částí vyžaduje značné úsilí. Jednak je každá jinde, a pak, všechny jsou velmi pečlivě hlídány. Ale i kdyby měli sourozenci Kaneovi tolik štěstí a našli všechny tři části, ta těžší část úkolu je teprve před nimi...

Stejně jako v první díle, i tady se setkáváme se sourozenci Kaneovými - Carter a Sadie nás provází příběhem, každý ze svého úhlu pohledu, a ukazují věci, které připadají zajímavé právě jim. Nejsou ale jediní. Setkáme se s těmi, které už jsme měli to štěstí poznat v díle minulém, přibyli však i někteří noví. Především pak čerství učedníci. Není jich nějaké enormní množství, přesto existují. Tak třeba Felix, který má z jakéhosi nepochopitelného důvodu potřebu neustále povolávat k boji tučňáky. No, vlastně nejen k boji. Ale jsou tu i další - Jas se schopností léčit nebo Walt stižený Achnatonovou kletbou. Dohromady vytvářejí celkem pestrou směsici.

Ale co by to bylo za boj se zlem, kdyby se do něj nezamíchali bozi. A nutno podotknout, že většinou nejsou právě přátelsky naložení. Aspoň někteří. Většině se totiž nelíbí, že by se měl vrátit bývalý vládce Re. Horus si totiž svoji pozici hlavy bohů nadmíru užívá. Ale všichni nejsou tak špatní (i když naprostá většina ano). Je tu naše stará známá Bastet, její přítel Bes nebo hroší bohyně Tweret. A pak jsou tady zloduši jako Sutech, kteří se však v některých speciálních případech mohou ukázat nápomocní.

Kniha je napsána v ich formě a střídají se dva vyprávěcí pohledy - buď události líčí Carter, nebo Sadie. Jejich pohledy se trochu liší, takže čtenář celkem snadno pozná, kdo z nich právě vypráví. I kdyby to nebylo napsáno u názvu kapitoly nebo se nezměnila osoba (tím mám na mysli její rod). Carter a Sadie totiž nejsou stejní a z toho důvodu ani jejich popisy nemůžou být totožné.

Jako všechny Riordanovy knihy, i tato je napsána nesmírně čtivě. Děj rychle plyne, kapitoly jsou přerušovány přesně tam, kde se nám to nelíbí... Abyste správně rozuměli, úhel pohledu se obvykle mění v těch nejnapjatějších chvílích. Což rozčílí především ve chvílích, kdy sourozenci nejsou spolu a rovina vyprávění se tím pádem přesouvá někam úplně jinam. I přes mírné rozčarování, které to ve čtenáři budí, to však jen podporuje jeho chuť pokračovat ve čtení dál.

Druhý díl se povedl přinejmenším stejně jako ten první. Zase jsme se dozvěděli řadu věcí o egyptské mytologii, pobavili se nad dobrým příběhem a teď nám nezbývá, než si okusovat nehty nedočkavostí, kdy vyjde třetí a závěrečný díl. Doufejme, že rozuzlení bude k naší všeobecné spokojenosti a zlo nezvítězí. Bohužel k tomu nemá daleko.

Žádné komentáře:

Okomentovat