Isa, Fatima, Thea a Kate se seznámily jako puberťačky ve škole v Saltenu. Do zdejšího internátu se dostaly spíše náhodou, každá z jiného důvodu. Isa má nemocnou matku a protože její otec nezvládá péči o ni i o rodinu, pošle dceru do internátní školy. Fatimini rodiče jsou lékaři, kteří odjeli do zahraničí na lékařskou misi, dceru však nechali v Anglii. Thea je chronická potížistka, kterou už vyhodili z několika škol, a Salten je její poslední šance. A Kate prostě bydlí poblíž a její otec na škole učí, proto ji sem ke studiu přijali. Když se všechny čtyři poprvé potkají ve vlaku, ještě netuší, jak moc budou jejich životy jednou provázány.
Od školních let už uplynula slušná řádka let a vztahy mezi čtyřmi kamarádkami už nejsou tak úzké, jak bývaly. Stýkají se spíše výjimečně a o svých životech toho moc nevědí. Když však jedna z nich napíše, že ostatní potřebuje, ani jedna nezaváhá. Kate pošle každé ze čtyř přítelkyň SMS zprávu stejného znění: "Potřebuju tě!". Netrvá to ani dvacet čtyři hodin a všechny čtyři jsou ve starém saltenském mlýně, aby společně řešily nadcházející krizi. Na povrch hrozí vyplout dávné hrůzné tajemství.
Přítelkyně uvažují, jak se s nastalou situací vypořádat. Mělo by přeci stačit, když budou trvat na své krycí historce, kterou vykládaly už před lety. Povedlo se jim před světem utajit pravdu sedmnáct let, tak teď jen stačí ve hře na lháře vytrvat. Co by se mohlo pokazit? Pokud tedy všechno není jinak, než se na první pohled zdálo...
Příběh vypráví Isa a kombinuje v něm aktuální dění se vzpomínkami na minulost. Autorka pečlivě dávkuje napětí a odkrývání jednotlivých faktů, takže čtenář má spoustu domněnek, které se postupně potvrzují nebo naopak vyvracejí. Spousta je toho řečena pouze v náznacích a celá pravda vyjde najevo až v samotném závěru románu. Nutno však podotknout, že se jedná o pravdu poněkud předvídatelnou. Možná ne se všemi detaily, ovšem v hrubých rysech rozhodně.
Hra ne lháře jistě nepostrádá napětí, je napsána čtivě a nese se ve svižném tempu. Příběh je dobře vybudován, autorka má všechno skvěle promyšlené, takže i detaily, které na první pohled nesedí, do sebe nakonec perfektně zapadnou. Potenciál nápadu se hrou na lháře, podle níž má kniha jméno, však není dostatečně vytěžen. Celý román je o lhaní, samotná hra však v něm má jen velmi úzký prostor. Nejedná se o thriller, při jehož četbě byste samým napětím nedýchali, spíše o průměrný příběh s detektivní zápletkou, který toho mohl nabídnout i víc.
Žádné komentáře:
Okomentovat