Považuji se za vášnivého čtenáře, ale i přesto jsem vždy dokázala knihu v určitý čas zavřít a odložit na později. Nečekala jsem, že u nějaké knihy udělám výjimku, ale ona se objevila. A jedná se o brilantní počin švédského novináře Stiega Larssona.
První část trilogie Milénium je detektivkou, která má zkrátka vše, co správná detektivka mít má. Záhadné zmizení, vyšetřování dávno uzavřeného případu a na závěr překvapivé rozuzlení. Mohlo by se říct - nic, co by na trhu ještě nebylo. Přesto se kniha stala bestsellerem. A to právě proto, že zaplnila prázdné místo. Na knize totiž není nejdůležitější samotný příběh, ale perfektní vykreslení charakterů jednotlivých postav.
Hlavními hrdiny je dvojice detektivů, a ne jen tak ledajakých. Mikael Blomkvist, novinář odsouzený za pomluvu vlivného novináře, a Lisbeth Salanderová, bořící všechny mýty, které jsem měla s ženami kdy spojené. Lisbeth je na veřejnosti považována za negramotnou dívku zbavenou svéprávnosti, jež se na společnost kouká trochu jinak než ostatní. Ve skutečnosti je to ale hackerka s podivným smyslem pro spravedlnost a s nulovým odpuštěním pro muže, kteří nenávidí ženy. Tyto dvě osobnosti spojí náhoda a vyšetřování vraždy Harriet Vangerové, která se stala skoro před čtyřiceti lety.
Henrik Vanger se snažil vyšetřovat vraždu své neteře po celá desetiletí, jelikož se ale dostal do slepé uličky, rozhodl se pozvat Mikaela a učinit mu nezvyklou nabídku - ať vraždu vyřeší. No, a aby to neměl Mikael tak jednoduché, s jistotou ví pouze to, že nebohou Harriet zavraždil někdo z rodiny. Ten den před čtyřiceti lety se totiž na ostrově konala rodinná slavnost. Nepředstavujte si ale rodinku o deseti členech. Klan Vangerů je rozvětvený, pořádně rozvětvený… Podezřelých je více než 40.
Kolotoč okolo vyšetřování vraha se rozjíždí naplno, a podezřelým se stává naprosto každý. A tak, aniž by to Mikael vůbec tušil, rozpoutá bitvu o svůj vlastní život, přičemž ve strhujícím finále je to právě Lisbeth, kdo mu přijde na pomoc.
Abych ale knihu jen nevychvalovala, upozorním i na pár drobných nedostatků. Tím hlavním je počáteční rozvláčnost příběhu. Kniha s téměř 600 stranami by se dala zkrátit o dobrou třetinu, která představuje minulost hrdinů, jež ale s dějem knihy příliš nesouvisí. Autorovi je však odpouštím, jelikož, jak se ukázalo, jsou důležité pro další pokračování. Pokud se tedy prokoušete přes počáteční stránky, dostanete se do naprostého transu a knihu neodložíte.
Zkrátka a dobře - Muži, kteří nenávidí ženy jsou románem, který budete číst do dvou do rána a další den si vezmete v práci dovolenou, abyste knihu mohli dočíst a běžet pro další díl.
Žádné komentáře:
Okomentovat