Autor: podle "Le Bal" Jean-Claude Pencheneta a Theatre du Campagnol vytvořili Pavel Khek, Jiří Janků, Věra Mašková a Martin Šimek
Uvádění: Divadlo ABC
Premiéra: 9. 6. 2018
Režie: Pavel Khek
Hrají: Dana Batulková, Aleš Bílík, Hanuš Bor, Viktor Dvořák, Veronika Gajerová, Nina Horáková, Henrieta Hornáčková, Stanislava Jachnická, Veronika Janků, Radim Kalvoda, Petr Klimeš, Tomáš Novotný, Evellyn Pacoláková, Petra Tenorová, Zdeněk Vencl, Michael Vykus
Délka představení: 2 h 20
Henrieta Hornáčková |
20. století bylo celosvětově bohaté na události a velmi důležité je i pro náš stát. Vždyť v důsledku první světové války se podařilo vytvořit samostatné Československo, které se v následujících desetiletích muselo potýkat s mnoha osudovými ranami, které sice přežilo, ale ne tak zcela bez následků. Inscenace Tančírna 1918 - 2018 v Divadle ABC chce u příležitosti sta let od založení republiky připomenout bouřlivé události 20. století, které nás dovedly tam, kde jsme dnes.
Zpracovat dějiny stručně, srozumitelně a přitom nic podstatného nevynechat, je dosti náročné, neřku-li nemožné. České dějiny jsou však na ikonické, osudové momenty poměrně bohaté a divák v inscenaci mapující století existence Československa mnohé z nich očekává. Samozřejmostí tedy je vznik republiky, Mnichovská dohoda, srpnová okupace či sametová revoluce. Všechny tyto stěžejní momenty jsou navíc doplněny dalšími událostmi, které dokreslují atmosféru konkrétní doby. Výsledná směs je výstižnou zkratkou, která postihuje všechny zásadní vývojové okamžiky Českoslovenka, potažmo České republiky, stejně jako charaktery zdejších lidí.
Tvůrci se snaží obsáhnout co nejširší spektrum lidských charakterů, takže na scéně se vedle sebe objevují velcí i malí hrdinové, odbojáři i přisluhovači režimu. Uvidíte lidi perzekvované pro své společenské postavení či politický názor, lidi ochotně převlékající kabát podle toho, jak se to zrovna hodí, lidi němě poklonkující jakémukoliv režimu, lidi vzdorující i lidi mlčky přihlížející. Jejich jediným pojítkem je prostředí tančírny, v němž se střídají generace, hudební i taneční styly, ale prostor sám je neměnný a stává se němým svědkem veškerého dění.
Vzhledem k názvu inscenace se dá očekávat, že se v ní bude hodně tančit. A skutečně tomu tak je. Krom českých dějin jsou totiž představeny i nejrůznější taneční styly od vídeňského valčíku přes tango až po rock'n'roll. Pokaždé k tomu hraje trochu jiná hudba, která mimo jiné odkazuje k dobové atmosféře a náladě ve společnosti. Tvůrci neváhali použít ani ikonické skladby spojené s konkrétními událostmi, jako jsou Modlitba pro Martu či Bratříčku, nevzlykej.
Režisér Pavel Khek rozehrává celé jeviště a skládá jednotlivé scény z mnoha drobných mikrosituací. Choreografie vycházejí z rozmanitých tanečních žánrů a zahrnují skupinový tanec, stejně jako tanec párový. Herci jsou ve svých tanečních výstupech dokonale synchronizovaní a doplňují se a i netaneční pohybová složka představení je velmi přesně narežírována a řídí se často plně významotvornou choreografií.
Viktor Dvořák, Veronika Janků |
V inscenaci se téměř výhradně zpívá a tančí, jediné mluvené pasáže jsou dobové nahrávky vytvářející jakousi kostru zásadních dějinných mezníků. Herecký projev všech aktérů je omezen na gestiku a mimiku, hlasu využívají pouze při zpěvu. Herectví je však snad právě díky tomu mnohem intenzivnější. O nikom z účinkujících se nedá říct, že by měl hlavní nebo vedlejší roli, protože jednotlivé party jsou velmi vyrovnané a téměř každý se aspoň na chvíli dostává do centra dění. Zatímco někteří svůj charakter průběžně proměňují, jiní si zachovávají napříč dobou jeden a ten samý. Kupříkladu Zdeněk Vencl představuje notorického převlékače kabátů, který se přizpůsobí jakémukoliv režimu, Radim Kalvoda je zase podlézavým přizvukovačem, jenž vždycky říká to, co chtějí ostatní slyšet, jen aby se vyhnul problémům.
Tančírna 1918 - 2018 je velmi příjemnou exkurzí do české historie 20. století, které představuje v celé jeho šíři. Tvůrci pochopitelně nemohli postihnout všechno, co se v Československu či České republice za sto let stalo, dokázali si však vybrat stěžejní okamžiky. Inscenace nese řadu závažných témat, která však tvůrci průběžně odlehčují. Přesto v divákovi krom nostalgie vzniká taky pocit hořkosti nad tím, čím jsme si jako stát prošli a jak se to na nás podepsalo. Tančírna 1918 - 2018 je důstojnou oslavou prvního století existence naší republiky a zároveň přísným apelem pro současné generace. Je totiž jenom na nich změnit náš svět k lepšímu.
Žádné komentáře:
Okomentovat