Dům v jabloních

Autor: Lukáš Brychta, Kateřina Součková, Štěpán Tretiag 

Premiéra: 11. 4. 2018 

Uvádění: Winternitzova vila 

Režie: Lukáš Brychta, Štěpán Tretiag 

Hrají: Sára Arnsteinová, Vojtěch Bartoš, Andrea Berecková, Jiří Böhm, Kateřina Císařová, Adam Krátký, Nataša Mikulová 

Délka představení: 2 h 30 

Přijměte pozvání na vernisáž ve Winternitzově vile, nádherné prvorpublikové stavbě vybudované podle návrhů architekta Adolfa Loose. Píše se rok 1933 a několik přítelkyň řadících se k pražské smetánce organizuje výstavu, na níž představí své výtvory nazvané Skleněné zahrady. Součástí vernisáže má být i odhalení sošky Dům v jabloních, slavného kousku udíleného za zásluhy a putujícího od jedné rodiny k druhé. Ovšem co dělat, když soška zničehonic zmizí? A zloděj je nepochybně stále v domě. Večer před vernisáží se totiž ve vile nacházelo pouze sedm osob. Kdo z nich slavné umělecké dílo odcizil? 

Tvůrčí tým Pomezí přichází už s třetím společným projektem, tentokrát o něco komornějšího a sevřenějšího charakteru než předchozí dva (Pomezí a Pozvání). Dům v jabloních je vlastně detektivním příběhem, který diváci rozplétají spolu s postavami. Výchozí situace je jasná - ztratila se vzácná soška a je třeba to nějakým způsobem řešit. Nikdo z přítomných není mimo podezření. A diváci si mohou zahrát na detektivy a pokusit se přijít záhadě zmizelé sošky na kloub. 

Příběh se odehrává ve dvou časových rovinách - jednak je to probíhající vernisáž, jednak předchozí den, kdy došlo k odcezení Domu v jabloních. Obě tyto roviny jsou od sebe jasně odděleny hudbou i hereckou akcí, do jisté míry také prostorem. Zatímco vernisáž probíhá téměř výhradně v hlavní hale a na přilehlé terase, pasáže z minulosti jsou rozprostřeny po celém domě a odhalují mnohem víc, než jen průběh příprav na vernisáž. 

Stejně jako v předchozích dvou případech se jedná o imerzivní divadlo, je tedy na divácích, aby se rozhodli, co chtějí sledovat, čí verze příběhu je nejvíc zajímá. V pasážích situovaných na vernisáž výstavy mají možnost přímo interagovat s herci, konverzovat s nimi a pokusit se zjistit informace, které by mohly vést k dopadení pachatele. V případě pasáží z minulosti se zase nabízí unikátní příležitost odhalit osobní příběhy jednotlivých postav. Sekvence zasazené do minulosti se několikrát zopakují - tytéž postavy se nachází v týchž místnostech a vedou tytéž rozhovory, pokaždé však pronikáme do větší hloubky a dozvídáme se něco nového. Zatímco první návštěva minulosti je naprosto idylická a nebojí se určité míry stylizace a nadsázky, v dalších návratech atmosféra houstne. 

Díky tomu, že v příběhu vystupuje pouze sedm postav a prostor vily je navíc poměrně komorní, má divák slušnou šanci usledovat toho dost na to, aby si složil střípky příběhů dohromady. Mnohé vám prozradí také interakce s postavami. A jestli se dozvíte, kdo za krádeží stojí? To už záleží na tom, jak si zvládnete poskládat dílčí informace a taky trochu na tom, kterou postavu se rozhodnete v úplném závěru podezírat. 

Dům v jabloních je vlastně klasickým detektivním příběhem zasazeným do neobvyklých kulis a podaným neotřelou formou. Díky unikátnímu prostředí Winternitzovy vily má navíc skvělou prvorepublikovou atmosféru a dokáže vás hravě vtáhnout do děje, takže ty dvě a půl hodiny pátrání vám utečou jako voda.