On je synem bohatého statkáře, ona dcerou obyčejného přístavního dělníka. Na první pohled nemají nic společného a kdyby tomu nechtěly okolnosti, vůbec by se nesetkali. Přesto jim bylo souzeno strávit spolu dětství a později propadnout jeden druhému. Schlink ve svém nejnovějším románu Olga vypráví dojemný příběh lásky, kterou nedokázala zničit ani smrt.
Olga se narodila jako dcera nikoho, tudíž pro ni nekvete žádná slibná budoucnost. Její dětství je poznamenáno ztrátami a neštěstím, přijde o rodiče a je vychovávána babičkou, která k ní možná chová jakési city, ale neumí je dát najevo. Nic z toho však dívku nezlomí. Postupně dospívá v mladou ženu s ambicemi něco dokázat a být světu užitečná. Nepotřebuje se proslavit ani vykonat nic velkého, jen chce mít pocit, že nežila zbytečně. A bude se rvát zuby nehty za svou šanci.
Herbert je synem bohatého statkáře a má život pečlivě nalinkovaný. Jeho rodiče mají velmi konkrétní představu o tom, kam by se měl Herbertův život ubírat. Na synův názor zde nezbývá místo. Herbert přitom ze všeho nejvíc touží po volnosti a dálkách, chce objevovat svět a vykonat pro Německo něco velikého. Vztah s Olgou je pro něj příjemným povyražením a tvoří důležitou součást jeho života. Když si však má zvolit mezi ženou a dobrodružstvím, není těžké uhodnout, jak to dopadne.
Román je rozdělen do tří částí, z nichž každá je vyprávěna trochu jiným stylem. V první části je představen životní příběh Olgy a Herberta, jejich dětství a mládí, okolnosti, které je svedly dohromady. Příběh je líčen velmi strohým stylem, bez emocí a bez pronikání do hloubky. Postavy jsou zachyceny spíše povrchově, jako by je vypravěč ani pořádně neznal a pouze zprostředkovával to, co se o nich někde dozvěděl. V druhé části knihy vstupuje do hry nový vypravěč, který v ich-formě popisuje svůj život s Olgou a jejich společné zážitky, stejně jako vliv, který na něj tato výjimečná žena měla. Přestože fyzicky se Olga z příběhu vytrácí, ve vzpomínkách vypravěče zůstává a hraje důležitou roli. Třetí část románu je nejemočnější, protože je složená z dopisů, které píše Olga svému milovanému Herbertovi. Dopisů, na něž nepřichází odpověď. Až v této třetí části tak můžete nahlédnout hlouběji do Olžina srdce a snáze ji pochopit. Navíc se vám zde osvětlí některá místa z předchozích dvou částí, která ve vás možná vzbudila otázky. Anebo si, podobně jako já, ověříte, že některé vaše předpoklady byly správné.
Příběh se odehrává na poměrně dlouhém časovém úseku - zhruba od konce 19. století až do dnešních dní. Postavy však jako by existovaly napříč dějinami. Dějinné události se jich nijak zvlášť nedotýkají a nemají na jejich počínání zásadnější vliv. Je to pouze okolnost, s níž se musí smířit, nikoliv faktor, který by je nějak výrazně formoval. Jedná se mnohem spíš než o historický román o intimní příběh lásky dvou mladých lidí, kteří chtěli od života víc, než co jim nalinkovali rodiče.
Ani na chvíli není pochyb o tom, že to Olga je hlavní hrdinkou, ovšem nikoliv hrdinkou tragickou. Trpí, je nešťastná a musí se rvát se životem, zároveň však prožívá i nádherné chvilky plné štěstí a naděje. Nepropadá zbytečné sebelítosti, bere všechno tak, jak to přijde, a chce si život užít, ať jí zasadí kolik ran chce. Je to žena, která se nevzdává, byť ji to občas stojí hodně sil.
Olga je zajímavě vystavěným románem vyprávějícím o obrovské lásce, která dokázala přežít navzdory všem protivenstvím osudu. Mnohem spíš než milostný příběh je to však příběh jedné silné ženy, jež zvládla prožít bohatý a naplněný život, přestože mnohokrát měla důvod všechno vzdát.
Žádné komentáře:
Okomentovat