Píše se rok 1912 a svět už by nemohl být krásnější. Neustávající technický pokrok v lidech probouzí touhu zkoušet stále něco nového, konstruují se obří lodě, vyvíjí nové letouny... Ovšem zatímco jde technika kupředu, společnost zůstává silně zpátečnická. Ženy se stále marně pokouší prosadit své právo na sebeurčení a především právo volit. A zatímco v Anglii zuří boj sufražetek s vyšší státní mocí, nad Evropou se pomalu ale jistě stahují válečná mračna...
Titanic, nejluxusnější loď, jaká kdy spatřilo světlo světa se chystá na svou první plavbu. Přehlídka luxusu má už brzy uvítat první pasažéry a dopravovat je na pravidelné lince mezi Anglií a Amerikou. Na palubě parníku jsou také Morlandi, konkrétně Lizzie s celou svou rodinou, která doprovází manžela na jeho nové pracovní místo v Arizoně, a Teddy, jenž je vrchním dodavatelem veškerých tkanin a byla mu proto nabídnuta možnost první plavby. Všichni se pochopitelně na nadcházející dobrodružství na moři těší, protože nemůžou tušit nic o tom, že se jejich poklidná plavba promění v boj o holý život.
Pro Morlandy mezitím život poklidně plyne. Jessie se pomalu sžívá se svým novým postavením manželky a paní domu, její bratr Jack každou chvíli podléhá jiné svůdné krásce a kochá se jí v mezičasech mezi pilotováním a konstruováním letadel, Anne neustává ve svém boji za volební právo žen a nebojí se využít jakýchkoliv prostředků, které ji mohou posunou blíže k cíli... Každý člen rodiny má své vlastní trable, s nimiž se musí nějak popasovat. A všechny se skládají dohromady jako dílky skládačky, aby vytvořily působivý obraz Anglie na počátku dvacátého století.
Autorka jako obvykle pečlivě nastudovala veškeré reálie a umně propojuje realitu s fikcí. Román v podstatě neotvírá žádná nová témata oproti těm, která se řešila už v předchozích dílech. Anglií totiž stále hýbe především otázka ženských práv a technologická revoluce. Velmi zásadní událostí se proto stává potopení nepotopitelného Titanicu. Autorka se podrobně zabývá nejen plavbou, ale především katastrofou samotnou, přičemž se jí brilantně daří vystihnout bezútěšnou atmosféru nekonečného čekání na smrt, výčitky svědomí přeživších a zejména nevěřícnost všech, že loď skutečně půjde ke dnu.
Zatímco předchozí díl se soustředil zejména na osudy Jessie a jejího bratra Jacka, sedmadvacáté pokračování rodinné ságy zahrnuje mnohem více postav, které tím pádem mají menší životní prostor. I nadále se objevují hrdinové, kteří již vystupovali v předchozích dílech a objevuje se jen naprosté minimum nových. Navíc znovu vstupují do hry členové rodiny, s nimiž jsme se rozloučili už před velmi dlouhou dobou, ale oni nyní najednou mají co říct.
Historie i nadále zůstává důležitým rámcem příběhu, protože do osudů postav velmi silně zasahuje. Primárně se však řeší vzájemné vztahy, jejichž povahu a hloubku si hrdinové často nejsou schopni uvědomit. Mnohdy se jednotlivé postavy snaží pochopit i samy sebe a uvědomit si, kým jsou a jak to může působit na jejich okolí. Často se chovají nesnesitelně, mnohdy i nepochopitelně, ale všechny jsou nesmírně živé s propracovanými, velmi živelnými charaktery.
Dynastie Morlandů nasadila ve dvacátém sedmém pokračování spíše poklidné tempo. Časově obsahuje předěl mezi plavbou Titanicu a začátkem první světové války. Zatímco první části tohoto období se věnuje poměrně podrobně, druhá je spíše v krátkosti shrnuta. Přesto čtenář není ochuzen o žádnou zásadní událost, byť jich v letech 1912 a 1913 není až tak moc. A co přinesou Morlandům válečné roky? To nám autorka prozradí v dalších pokračováních.
Žádné komentáře:
Okomentovat