Katherine Luka - Josie a kolt


Divoký západ. Pustina obývaná kovboji a dobrodruhy na cestě za bohatstvím. Rozhodně se nejedná o místo pro osamělou ženu, natož pak pro dvě. Na útěku před stíny vlastní minulost za lepší budoucností se může stát cokoliv. Nečekaná setkání, nečekané vztahy, spousta dobrodružství a možná, možná se objeví i láska. 

Josie má jeden velký sen - otevřít si vlastní restauraci. Má poměrně přesnou představu, jak by měl její podnik vypadat, a taky si je jistá, že musí být hlavně co nejdál od pořádné civilizace. Malé zapadlé městečko, kam téměř nikdo nezavítá, zní jako to pravé místo pro nový start. Josie totiž nemá zodpovědnost jenom za sebe, ale také za ovdovělou sestru s malým dítětem, kterým chce zajistit bezpečný život. 

Cesty po středozápadu USA jsou poměrně nebezpečné bez průvodce, proto se Josie rozhodne najmout si Colta McDowela. Sice mu tak úplně nevěří, ale potřebuje ochránce, alespoň dočasně, proto s ním uzavře obchod. Colt není hlupák, takže je mu jasné, že ty dvě mu o své cestě neříkají tak úplně pravdu. Dohoda je však jasná - nevyptávat se víc, než je nutné. Rozhodně nepotřebuje problémy, tím méně citového rázu. Ale člověk míní... 

Příběh je napsán čtivou formou a odvíjí se velmi svižně. Nejedná se o typickou červenou knihovnu, v tomto případě bych román označila spíše za dobrodružný příběh s nádechem romantiky. Vztahy mezi postavami sice hrají určitou roli, ale zároveň nejsou tím nejzásadnějším. Respektive... není to jenom o vztahu hlavních hrdinů. Příběh je bohatý na nečekané zvraty a do jisté míry překvapivá odhalení, navíc se takřka vyhýbá známým klišé typickým pro červenou knihovnu. 

Hlavní hrdinka Josie je silná žena, která naprosto přesně ví, co chce, a jde si za tím. Občas se sice může dostat do potíží, ovšem věří, že si dokáže poradit. Ona se totiž jen tak snadno nevzdává. A její tvrdohlavost a houževnatost ji nakonec vždycky dovedou k cíli. 

Kniha je lehce časově neukotvená. Je poměrně snadno čitelné, že se odehrává v 19. století, to je však jediný konkrétnější časový údaj, který si dokážete domyslet. Z odkazů na americké dějiny či dobovou módu totiž není zcela jasné, kam přesně je příběh zasazen. Odhadovala bych to zhruba na polovinu 19. století, v románu jsou ovšem pasáže, které s tím úplně nekorespondují. 

Příběh je vyprávěn ve třetí osobě, povětšinou z pohledu Josie a Colta, zapojí se však i několik dalších postav. Osobně jsem místy měla trochu problém se v dění zorientovat, protože vyprávění skáče od jednoho k druhému bez zjevného vzorce. Autorka chvíli vypráví očima Josie, aby vzápětí přeskočila ke Coltovi. Někdy to zvládá dokonce v rámci jediného odstavce, což je poněkud matoucí. Zmatky mohou působit i delší časové skoky v rámci jedné kapitoly, které nejsou viditelně odděleny. Občas na sebe navazují odstavce bez zjevné souvislosti a čtenář si teprve zpětně uvědomí, že mezi nimi chyběl předěl, který by je srozumitelně oddělil. To však nemusí být ani tak chyba autorky jako spíše grafického zpracování. 

Josie a kolt je milý dobrodružný příběh, který je v některých ohledech poměrně předvídatelný, v jiných však dokáže příjemně překvapit, a to zejména v závěru. Jedná se o čtivě napsané vyprávění, které nepostrádá napětí, romantiku ani nádech jisté neotřelé exotičnosti, díky svému zasazení na Divoký západ. Jednoduše odpočinkové čtení naprosto ideální na horké letní dny.

Žádné komentáře:

Okomentovat