Na víkend v Miláně!

Obvykle píšu samé knižní články, takže tentokrát udělám výjimku. Vedle čtení a divadla je mým velkým koníčkem cestování. To znamená, že pokud aspoň trochu můžu, někam si vyrazím. Tentokrát volba padla na slunnou Itálii, konkrétně na Milán se svou neotřelou atmosférou, luxusními módními butiky a hromadou historických památek. Rychlý sestřih toho, co jsme o víkendu viděly (cestovala jsem s kamarádkou), najdete ve videu, a pokud radši čtete, tak podrobnější informace jsou v článku. :) 

Když letíte do Milána z Prahy, obvykle přistáváte na jednom ze dvou letišť - v Bergamu nebo v Malpense. Ani jedno z nich neleží přímo ve městě, takže se do centra musíte dopravit vlakem nebo autobusem. My přistávali na Malpense, odkud přímo do centra Milána jezdí Airport Express. Tímhle vlakem se do města dostanete za zhruba půl hodiny, záleží, kam jedete a kde konkrétně bydlíte. Ať už se však vaší cílovou stanicí stane nádraží Cadorna nebo Centrale, můžete rovnou přestoupit na metro a nechat se dovézt, kamkoliv je ctěná libost. Jedna cesta vás vyjde na 13 euro. 

Metro je v Miláně přehledné a dobře značené, všude najdete automaty na lístky, takže se nemusíte bát, že budete nuceni jet na černo. Vzhledem k tomu, že na nástupiště vedou turnikety, by to ani nešlo. Jednosměrná jízdenka vás vyjde na 1,50 euro a doporučuju si ji hlídat po celou dobu cesty, protože ve vaší cílové stanici vám pomůže dostat se z metra zase ven. Pokud víte, že budete hodně cestovat, vyplatí se pořídit si celodenní nebo i dvoudenní lístek. Vzhledem k tomu, že všechny hlavní památky jsou v centru v dochozí vzdálenosti, to však není nutné. 

Pokud jde o bydlení, nabízí Miláno široké spektrum možností - od klasických hostelů až po luxusní hotely. Samozřejmě záleží na vašich požadavcích na pohodlí, ale nás příjemné bydlení nějaké 3 km od centra vyšlo poměrně levně. Obdobné je to s jídlem. Záleží na vašich konkrétních preferencích, ale najíst se dá za pár korun, a to dokonce i v centru. Stačí, když opustíte frekventované turistické body a zapadnete do některé z postranních uliček. V té chvíli se ceny výrazně sníží. Doporučuju využít malá rodinná bistra, jejichž nabídka je sice poměrně omezená, ale těstoviny nebo nějaký salát nabízejí vždycky. A za rozumné ceny. Jediné, co koupíte levně i v těch nejluxusnějších podnicích, je káva. Klasické espresso vás prakticky kdekoliv vyjde na 1 - 2 eura, přičemž do 2 eur obvykle seženete i capuccino nebo americano. 

Duomo di Milano

Milán disponuje ohromnou spoustou historických památek, narazíte tady především na mraky kostelů různého stáří. Až na výjimky však nečekejte gotiku. Ta zasáhla do výstavby Duomu, ovšem jinak se objevuje spíše sporadicky. Mnohem spíš se setkáte s románským stylem nebo barokem, výjimkou nejsou ani stavby z dob antiky. Do většiny kostelů je vstup zcela zdarma, platíte maximálně v případě, že si uvnitř chcete zapálit svíčku. Vstupné se vyžaduje pouze do Duomo di Milano. Pokud si chcete prohlédnout pouze chrám, vyjde vás to na 3 eura, přičemž máte v ceně i prohlídku nejslavnějších milánských relikvií - tedy trnu z Kristovy trnové koruny a ostatků sv. Karla Boromejského. Chrám je vskutku monumentální a za návštěvu stojí. Jen se připravte na fronty na lístky i na vstup. Pokud se chcete vyhnout čekání, můžete si vstupenky pořídit předem na internetu, pokud si je budete kupovat na místě, doporučuju automaty. Dá se v nich zaplatit pouze kartou, ale bývá tam výrazně menší fronta, než kdybyste platili u pokladny hotově. 

V rámci prohlídky Duomu byste neměli vynechat střešní terasu, odkud je nádherný výhled na celé město a za pěkného počasí až na Alpy. Můžete si vybrat, jestli půjdete po svých nebo pojedete výtahem, první varianta je pochopitelně levnější. Na ochoz vede 165 schodů, přičemž stoupáte po velmi úzkém schodišti, kde se navrch často vyhýbáte turistům jdoucím opačných směrem. Je to trochu klaustrofobní zážitek, ale výhled za to rozhodně stojí. 

Hned vedle Duomu jsou z jedné strany královský palác, z druhé nákupní galerie Viktora Emanuela II. Palazzo Reale v současnosti slouží jako muzeum moderního umění s bohatými sbírkami, nákupní galerie plní stále stejnou funkci. V této budově na půdorysu kříže se nachází luxusní obchody se značkovým zbožím, stejně jako špičkové restaurace. Jídlo tu vyjde i na 20 euro za jednu porci, kávu ovšem seženete za 1,50 euro. 

La Scala

Každý milovník divadla by se měl alespoň zastavit před slavnou milánskou operou La Scala. Budova působí zvenku poměrně nenápadně a člověk by netipoval, jak skvostné interiéry se skrývají uvnitř. Pochopitelně můžete zajít na představení, nejlevnější lístky na operu vás vyjdou na 15 euro. Je ovšem třeba koupit si je se značným předstihem a počítat s tím, že za tuhle cenu toho moc neuvidíte. Rozhodně však uslyšíte, protože akustika v budově je skvělá. Pokud vás opera zrovna dvakrát neláká, ale přesto byste rádi nahlédli do interiérů, můžete si koupit lístek do divadelního muzea. Vyjde vás na 9 euro a dostanete se díky němu do foyer ve třetím patře a rovněž do třetí řady lóží, takže si budete moct prohlédnout interiér opery pěkně zblízka. Odpoledne tu obvykle probíhají zvukové zkoušky a rozezpívání sboru, takže je možné, že se dočkáte i zvukové kulisy. :) V rámci prohlídky muzea se podrobně seznámíte s historií budovy a rovněž si prohlédnete desítky předmětů spojených se zdejším provozem - plakáty, sošky, partitury či hudební nástroje. 

Muzeum Poldi Pezzoli

Muzeí a galerií je ve městě opravdu hodně, takže záleží na tom, jakému druhu umění dáváte přednost. Osobně můžu doporučit muzeum Poldi Pezzoli. Jedná se o klidnou galerii trochu stranou centra, za jejímž vznikem stojí stejnojmenný milovník umění. Na svých cestách po Evropě sbíral nejrůznější kousky a poté je vystavoval v domě. Dokonce nechal zbudovat pokoje v jednotlivých uměleckých slozích, aby vystavené exponáty co nejvíce ladily s okolním prostředím. Z těchto prostor se dodnes bohužel v původní podobě dochovaly pouze čtyři, sbírka sama o sobě je však nesmírně působivá a stojí za vidění. Vedle desítek obrazů si v muzeu můžete prohlédnout také slavnostní schodiště, sbírku kompasů nebo největší sbírku hodinek v Evropě. Vstupné vás vyjde na 10 euro. 

Hrad Castello Sforzesco

Vedle Duomu je dominantou města také hrad Castello Sforzesco. Jedná se o monumentální objekt ukrývající v interiérech hned devět muzeí - historických i uměleckých. Vstupenka do celého objektu vás vyjde na 5 euro, takže pokud chcete do detailu poznat milánskou historii, určitě sem zavítejte. Pohled na celý komplex z trochu jiné perspektivy vám poskytne procházka po hradbách. Jen pozor, prohlídku si je potřeba zarezervovat na internetu s alespoň dvoudenním předstihem. 

Torre "Branca"

K hradu přiléhá rozsáhlý park, který se v minulosti stal dějištěm světové výstavy. I tady narazíte na spoustu zajímavých objektů a muzeí. Mimo jiné tady stojí vyhlídková věž Torre "Branca" poskytující snad nejlepší výhled na město. Nahoru se dostanete výtahem za 6 euro. Vzhledem ke stáří objektu působí výtah poněkud chatrně a při cestě nahoru i dolu se docela klepe, zatím však zřejmě funguje bezchybně, takže tu půlminutu nepohodlí nějak přežijete. Odměnou vám bude fascinující rozhled do všech světových stran a možnost pohlédnout na město ze skutečně ptačí perspektivy. S otvírací dobou je to tady trochu komplikované, za špatného počasí není otevřeno vůbec, za pěkného musíte doufat, že se trefíte do času, kdy je objekt přístupný. 

Arena Civica

Přesně na opačné straně parku se nachází Arena Civica, v podstatě sportovní aréna, kterou nechal zbudovat Napoleon jako součást své milánské letní vily. Kterou jen tak mimochodem nikdy nevyužil. Objekt je přístupný návštěvníkům, takže pokud budete mít štěstí, dostanete se dovnitř do reprezentačních prostor i na terasu s výhledem na srdce stadionu. Prohlídky zajišťuje skupina dobrovolníků a jsou zadarmo, můžete ovšem přispět na nadaci zpřístupňující zapomenuté milánské památky návštěvníkům. Druhou možností, jak stadion navštívit, je nějaká sportovní nebo kulturní akce, které se zde pravidelně konají. 

Santa Maria della Grazie

Nedaleko od parku se nachází cíl většiny návštěvníků Milána - klášter Santa Maria della Grazie proslulý svým refektářem. Právě v něm totiž Leonardo da Vinci vytvořil slavný obraz Poslední večeře. Návštěvnické skupiny jsou velikostně omezené, takže pokud chcete tuto fresku (respektive nástěnnou malbu) vidět, rezervujte si návštěvu aspoň půl roku dopředu. Samozřejmě se najdou i možnosti, jak ji vidět bez předchozí rezervace, kupříkladu zakoupením prohlídky s průvodcem u nějaké místní cestovní agentury. Počítejte však s tím, že vás to vyjde na nějakých 60 euro, tedy zhruba 5x dráž, než kdybyste si lístky koupili sami. Klášterní chrám s rajskou zahradou jsou nicméně k dispozici zcela zdarma a za návštěvu rozhodně stojí. 

Pokud si chcete po celém dni chození po památkách odpočinout, zavítejte do čtvrti Navigli. Podél vodního kanálu se zde nachází desítky nejrůznějších barů a kavárniček, kde se můžete občerstvit a užít si trochu klidu. Čtvrť je směrem ven z centra, a je proto poměrně klidná. Pokud sem navíc zavítáte v ranních a dopoledních hodinách, narazíte na bleší trhy. Nejsem si úplně jistá, jak je to s jejich pravidelností, nicméně v sobotu se zde nabízela směsice všeho možného od knížek po oblečení, zatímco neděle byla věnována starožitnostem. A mezi vystavovanými předměty se najdou skutečné skvosty, ať už jde o dokonalý designový nábytek nebo zdobný porcelán. 

V Miláně je toho k poznávání skutečně hodně, takže jeden víkend vám stačí na projití těch nejhlavnějších památek a možná ani ty nestihnete všechny. To je však jen o důvod víc, proč se do města vrátit. Každá návštěva vám totiž zaručeně odhalí něco nového a navíc si budete moct zas a znovu vychutnávat kouzelnou atmosféru, v níž se mísí historie s luxusní módou a skvělou severoitalskou kuchyní.