Naomi Aldermanová - Napětí


Začíná to zcela nevinně - jiskrou. U žen se nečekaně vyvine nový orgán schopný produkovat elektrickou energii, což jim dá do rukou mocnou zbraň. Najednou jsou to ony, před kým se svět třese. A jsou odhodlány dát ostře najevo, že už nebudou snášet žádný útlak nebo násilí, které na nich bylo pácháno. Teď vládnou ony. 

Čtyři hrdinové - tři ženy a jeden muž -, každý z jiné části světa, každý naprosto odlišný. Přesto se jejich osudy zvláštním způsobem propletou a přivedou je všechny na pokraj nové světové války, kterou ani jeden z nich nerozpoutal. Allie vyrůstá u pěstounů a nenávidí to tam. Když se u ní tedy vyvine klubko, jež jí umožní sršet elektřinu, rozhodne se vzít osud do vlastních rukou. Utíká z domu, uchyluje se do kláštera a následuje svůj osud nového proroka. Roxy přihlížela tomu, jak její matku zabili, a je odhodlaná se za každou cenu pomstít. Je jí jedno, kolik obětí při tom za sebou nechá. Před jejím jménem se totiž mají v budoucnu všichni třást. Tunde se spíše náhodou vyskytl u situace, kdy žena použila náboj k obraně. Nevinné video, které nahraje na YouTube, ho však nečekaně proslaví. Stává se oblíbeným reportérem, který má za úkol cestovat po celém světě a dokumentovat povstávající ženské hnutí. Jeho život ještě nikdy nebyl v takovém ohrožení. Margot je starostkou města s velkými politickými ambicemi, které se ani nesnaží skrývat. Když v ní dcera probudí schopnost ovládat elektřinu, začne uvažovat nad tím, jak by se dal tento nový dar využít. Ať už v boji nebo pro mírové účely. 

Autorka román píše jako dystopickou vizi naší vlastní budoucnosti. Příběh je rámován korespondencí dvou spisovatelů žijících ve světě, který ovládají ženy. K tomuto uspořádání došlo před pro ně velmi dávnou dobou, nikdo už si nepamatuje, že to někdy bylo jinak. Kniha je de facto fiktivním historickým příběhem o tom, jak se ženy dostaly k moci. Příběh se odehrává chronologicky jako odpočítávání - od první malé jiskřičky po závěrečný výbuch. 

Přestože román je prezentován jako dystopie, dal by se s klidem označit za román společensko-kritický. Autorka se totiž sice zamýšlí nad možnou budoucností světa, který by ovládly ženy, zároveň však poukazuje na palčivá témata, která společností rezonují. Ať už jde o sexuální zneužívání, diskriminaci, mafii, války... Román je sondou do našeho vlastního světa a jeho fungování. Kritikou populismu, neustálého hledání falešných model, apelem na zdravý rozum nás všech. 

Román je napsán v přítomném čase dosti suchým, chtělo by se říci reportážním stylem. Vždy je vyprávěno z pohledu některé z postav, její osud však nehraje tu nejdůležitější roli. Pochopitelně by měl ve čtenáři vzbudit zájem, jde však o něco víc. Každý z hlavních hrdinů je určitým typem zastupujícím širší vrstvu veřejnosti. Politik, který populisticky pronáší pravdy, jež chce společnost slyšet; falešný prorok dodávající lidem víru, že všechno je možné; novinář, který s hyenismem sobě vlastním neváhá zneužívat svého postavení; mafián s báječnými kontakty tahající za nitky veškerého dění. Jsou to zástupci naší vlastní společnosti, hříšníci dopouštějící se nepravostí, před nimiž úmyslně zavíráme oči. Vyvolená elita, pro niž neplatí žádné zákony. Dokonce ani ty, které si vytvoří sama. 

Napětí neděsí ani tak vizí budoucnosti, kterou představuje, jako spíše svou aktuálností. Román totiž nastavuje zrcadlo naší vlastní společnosti a nutí nás zamyslet se nad problémy, jež nás tíží, ale přesto je přehlížíme. Poukazuje na skutečnost, že celý náš svět je založen na principu moci. Malá hrstka vyvolených ovládá masy a manipuluje jimi. A ony se nechají. Je to varování před tyrany, populisty, samozvanými proroky... Rozhodně se jedná o knihu, nad níž by se měl čtenář zamyslet. Protože vize světa, kterou autorka představuje, možná není tak vzdálená, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Žádné komentáře:

Okomentovat