Open House 2019

Jsou akce, kterých se účastním každoročně, protože už se pro mě stali příjemnou tradicí. Letos už po páté jsem se tedy i se zbytkem rodiny vypravila na Open House. Festival, který zpřístupňuje veřejnosti zajímavé budovy, kam by se jinak neměla šanci dostat. :) 

Open House je celosvětová akce, do níž se zapojuje celá řada míst napříč Evropou i světem. V rámci České republiky prozatím probíhá v Praze a od letoška nově také v Brně. Hlavním cílem je ukázat široké veřejnosti zajímavé stavby z různých historických období - od těch starých několik set let až po ty, na nichž málem ještě nezaschla omítka. Velmi pestré je také využití zpřístupněných objektů. Narazíte na kancelářské budovy, ministerstva, rezidenční projekty, hotely či sportoviště. Všechny však spojuje jedna věc - obvykle nemáte šanci se do nich jen tak podívat, pokud náhodou nepatříte k zaměstnancům dané budovy. 

Budova Filadelfie

Pro nás se letošní ročník Open Housu nesl v duchu moderní architektury. Hned ráno jsme zamířili do BB Centra, které velmi dobře znám, protože tam jezdím na pravidelné pracovní schůzky. Chtěla jsem ovšem zdejší prostory ukázat taky ségře a našim. 

BB Centrum je vlastně takové malé, soběstačné město. Respektive. Kdybyste se rozhodli, že celý život strávíte právě tady a nikdy se nepodíváte nikam jinam, máte celkem slušnou šanci, že tu najdete všechno, co potřebujete. Jádrem čtvrti je pochopitelně řada kancelářských budov, ostatně se jedná o Office Park. Krom nich tady ovšem najdete také rezidenční objekty, školu i školku, spoustu obchodů i možností volnočasového vyžití. Snad jediné, co tu prozatím chybí, je kino či divadlo. Byť první zmíněné si můžete dopřát aspoň týden v létě, kdy tady staví kinobus. 

Pro návštěvníky Open Housu byly zpřístupněny tři budovy - dvě kancelářské a jedna společenská. Začali jsme prohlídkou Delty, což je aktuálně nejmladší kancelářská budova v BB Centru. Architektonicky je bezpochyby zajímavá, stejně tak technologicky, ani jedno však bohužel návštěvník Open Housu nedostal šanci prozkoumat. V rámci prohlídky nám však bylo umožněno vyjet na střechu, kde se nachází rozsáhlá zahrada, vlastně spíš tak trochu borový lesík. Je odsud krásný výhled, ale především je to oáza klidu. 

Hned naproti Deltě leží Společenské centrum Bethany, což je multifunkční prostor postavený, dle slov zakladatele projektu BB Centrum Radima Passera, jako pocta Ježíš Kristu. Budova se vyznačuje velmi čistou architekturou složenou ryze z přímých linií, bez křivek a kudrlinek. Uvnitř najdete školku a multifunkční konferenční sál, který se nicméně využívá primárně jako modlitebna Adventistů sedmého dne, což je církev, k níž pan Passer patří. Adventisté, na rozdíl od většiny dalších církví, nesvětí neděli, nýbrž sobotu, tudíž jsme se ocitli tak trochu v jámě lvové. Objekt byl veřejnosti pochopitelně přístupný, přítomní adventisté však okamžitě zavětřili příležitost, jak získat do svého sboru další ovečky. Ne že by byli vlezlí, jen byli až nepříjemně srdeční a milí. Po vzájemných pozdravech a výměnách nutných zdvořilostí jsme proto raději urychleně vyklidili prostor. 

Poslední zastávku v BB Centru jsme si udělali v budově Filadelfie, nejvyšším objektu této městské části. I tady byla veřejnosti přístupná střešní terasa s krásným výhledem na okolí. V budově už jsem předtím několikrát byla, na střechu jsem se nicméně podívala poprvé. Při pohledu z výšky se teprve v plné kráse odhalí celý developerský záměr stojící za BB Centrem. A je zajímavé si představovat, jak bude zdejší prostor vypadat v budoucnu. Zpátky před budovou jsme si ještě prošli přilehlý Baarův park a pak se vydali rovnou cestou na autobus. 

Budova Visionary

Další dva objekty jsme navštívili v Holešovicích. Tuhle městskou část jsme si vybrali k poznávání už loni, letos se však pro veřejnost otevřely další budovy, které v předchozích ročnících scházely třeba proto, že byly ještě ve výstavbě. Právě takovým případem je Visionary dokončená teprve loni na podzim. Jedná se o nejekologičtější budovu v celé České republice a i v evropských měřítkách zaujímá velmi vysoké postavení. Je totiž vybavena spoustou vychytávek, díky kterým spoří energie a tím šetří životní prostředí. Má například inteligentní světelné senzory, které nejen poznají, zda někdo v místnosti je a tudíž potřebuje rozsvítit, ale zároveň vnímají intenzitu denního světla a podle toho přizpůsobují osvětlení umělé. Pokud vám tedy do kanceláře pere slunko, rozsvítit ještě navrch lustr se vám nepodaří ani náhodou. Z dalších úsporných opatření bych mohla jmenovat třeba menší objem splachovacích nádržek, úsporné baterie nebo třeba sběrný rezervoár na dešťovou vodu. Některé z těchto prvků se využívají i v dalších budovách napříč Prahou, nikde je ovšem nemají pěkně všechny pohromadě. 

Střešní zahrady se v poslední době stávají docela standardem. Jednak ochlazují budovu a navíc nabízejí aspoň malý únik před všudypřítomným hlukem a shonem velkoměsta. Už jste ale potkali budovu, kde byste si mohli na střeše zaběhat? Visionary nabízí běžecký ovál o délce něco přes sto metrů. Pokud tedy potřebujete nabrat energii k práci nebo si třeba jen trochu okysličit mozek, je zdejší prostor ideálním místem právě pro vás. Jen jeden z mnoha důvodů, proč tady chtít pracovat. 

Gymnázium Duhovka

Naše denní putování jsme zakončili v Gymnáziu Duhovka na Ortenově náměstí. Zdejší škola je první a jediné montessori gymnázium v republice, navrch ještě bilingvní, protože výuka zde probíhá česko-anglicky. Neptejte se mě, jak přesně se liší montessori výuka od té normální, upřímně řečeno to nevím. Respektive mám jakési povšechné povědomí, ale nerada bych vás mystifikovala. Faktem ovšem je, že montessori vzdělávání je výrazně samostatnější než standardní způsob výuky na našich školách a vede děti mnohem víc k samostatnému uvažování. Cílem učitele není napěchovat do dětí kvantum informací, ale spíše je pro danou problematiku nadchnout, aby už samy rozvíjely vlastní znalosti. Škola se každopádně pokud jde o vzhled příliš neliší od klasické vzdělávací instituce. Asi jediným rozdílem je, že místo lavic tady mají klasické stoly a učebnice si mohou nechávat na poličkách ve třídě. A ano, výuka je tady nepochybně o dost kreativnější než normálně. Rozhodně můžu pochválit zdejší učebny uměleckých předmětů a taky sympaticky velkou a slušně vybavenou knihovnu. 

Letošní ročník Open Housu byl rozhodně velmi příjemný. Navštívila jsem řadu zajímavých budov, dozvěděla se zase něco nového o architektuře a poznala město z trochu jiné perspektivy. Co víc dodat? Budu se těšit zase příští rok. :)