Vypukla první světová válka a svět už nikdy nebude jako dřív. Když je celá zem odhodlaná hrdinně čelit Němcům a na hlavu je porazit, Morlandi pochopitelně nemohou stát stranou. Na válečném úsilí se chce svou špetkou podílet každý, i kdyby třeba absolutní maličkostí. Muži odcházejí na frontu, ženy zůstávají v zázemí, ale všichni vidí budoucnost optimisticky. Pravdu o válečném konfliktu zatím nikdo netuší.
Bertie je coby zkušený voják a veterán z búrské války povolán do zbraně, aby v důstojnické uniformě pomáhal šikovat spojence ve Francii a Belgii. Každý muž s přímou válečnou zkušeností je totiž neocenitelným pokladem. Do zbraně je povolán také Jack, protože armáda potřebuje schopné piloty do svých výzvědných jednotek. Na aviatiku se sice mnozí stále dívají skepticky a nevidí ve využití letounů valný přínos, několik osvícených vizionářů je však hodlá přesvědčit o opaku.
Na Morlandu zatím plyne všechno při starém. Hluboko v Yorkshiru, kam se zprávy dostávají výhradně prostřednictvím novin, jež svorně mlčí a mlží, nebo pomocí dopisů, v nichž se pisatelé snaží ušetřit adresáta reálných válečných hrůz, panuje blažená nevědomost. Teddy je příliš starý, než aby se mohl přidat k vojákům na frontě, ovšem to neznamená, že složí ruce do klína. Hodlá se na válečném úsilí podílet aspoň slovně a materiálně, když to nejde jinak. A podobně to vidí i Jessie, která sice coby žena nemá na bojišti co dělat, ale to neznamená, že by nedokázala zastat důležité úkoly v zázemí.
Dvacátý osmý díl Dynastie Morlandů pokrývá časově období jen zhruba půl roku od léta 1914 do ledna 1915. Anglie se ocitá ve válce proti Německu, která se v budoucnu ukáže jako nesmírně ničivá, ovšem zatím panuje všeobecné nadšení. Všichni optimisticky doufají, že do Vánoc bude po všem, celým národem zmítá vlna solidarity, mladí muži se ve velkém hlásí jako dobrovolníci, jejich ženské příbuzné zakládají nejrůznější dobročinné výbory a válečné úsilí je fakticky jediným námětem všech hovorů. Autorka dokonale vystihla nadšenou atmosféru prvního půl roku války, kdy ještě všichni věřili, že se brzy vrátí domů ověnčeni vavříny slávy.
Válka je v románu popsána ve vší své krutosti a s řadou nečekaných dopadů. Autorka se nezaměřuje ani tak na přímé boje, byť i ty jsou zmíněny, jako spíše na každodenní existenci vojáků na frontě. Popisuje nekonečné dny jejich pochodů, utrpení z nohou plných puchýřů, permanentní hlad a únavu, nekonečnou vděčnost nad prostým lidským gestem milosrdenství v podobě šálku čerstvé kávy... Válka v jejím podání je nekončící námaha a nejistota, která je pouze občas vystřídána vzrušením z boje. Zároveň však nejsou bitvy nijak romantizovány. Jsou popsány ve vší své hrůznosti, neskutečnosti a až absurditě, tedy pomocí pocitů, jež se zmocňují jednotlivých bojujících hrdinů.
Většina děje je situována na frontu, díky čemuž má čtenář šanci naplno si prožít veškeré válečné strasti. Nejvíce prostoru je věnováno Bertiemu, který se nachází v přední linii a veškeré boje i ústupy má proto z první ruky. Trochu jinou stránku bojů ukazuje Jack, který se coby pilot výzvědné jednotky otevřených nepokojů neúčastní, ale to neznamená, že by byl mimo ohrožení. Pro popis dění v zázemí takřka nezbývá prostor, v několika málo kapitolách, které mu jsou věnovány, se mihnou zejména Teddy a Jessie.
Jak už je u autorky zvykem, i Bílá růže je dobře vystavěný historický román podložený pečlivým výzkumem. Navíc se už přesouváme do období, které je většině čtenářů blízké, jelikož se nejedná o až tak vzdálenou minulost. Jedná se o tak trochu rozehřívací válečný díl, protože ta pravá válečná zvěrstva mají teprve přijít a nejspíš už v dalším pokračování boje s konečnou platností ztratí svou lidskou tvář.
Žádné komentáře:
Okomentovat