Co dělat, když zemi zasáhne sucho, nezaprší a nezaprší a rostlinky na to doplácejí, protože semínka nemají dostatek vláhy a energie, aby mohla vyklíčit? Sazínci, kteří mají péči o semínka v popisu práce, si začínají zoufat. Zachránit by je mohla dávná věštba, podle níž musí vyrazit rytíř do Mračné země, kde snad konečně najde vodu. Jak tohle dobrodružství nakonec dopadne?
Sazínek jménem pan Fousek přijde k dobrodružné výpravě tak trochu jako slepý k houslím. Začne to tím, že jeho a taky jeho brášku Jeníka začne pronásledovat kocour. Ve snaze uprchnout se nedopatřením ocitnou na tajné radě sazínků a jsou označeni za ideální kandidáty na výpravu do Mračné země. Podle proroctví totiž právě oni mají největší šanci zachránit celý svět a zařídit, aby znovu začalo pršet. A jelikož pan Fousek není žádný strašpytel, s chutí se na výpravu vydá, aby hrdinně čelil všem protivenstvím osudu.
Martina Macháčová stvořila velmi roztomilý svět, který je a zároveň není součástí toho našeho. Sazínkové jsou malí skřítci pečující o semínka, dělí se do několika druhů a panuje u nich poměrně přísná hierarchie. Právě díky nim jsou všude okolo nás rostlinky v různých fázích svého životního cyklu, právě díky nim mohou semínka klíčit a všechno v přírodě funguje tak, jak má.
Příběh je určen primárně dětem, tudíž nemůžete čekat nic moc složitého. V popředí stojí dobrodružná výprava dvou sazínků, kteří přeneseně bojují se zlem a hájí zájmy té "dobré" strany. Je vlastně velmi předvídatelné, jak to celé dopadne, protože se jedná o svým způsobem pohádkovou knížku a pohádky přeci končí šťastně. To ovšem neznamená, že se hrdinové nedostávají do problémů a život ohrožujících situací. Skoro to vypadá, že mají doslova talent na maléry a horko těžko potom vymýšlí, jak se z problémů zase dostat.
Autorka píše adekvátně věku svých čtenářů, zároveň se však vyjadřuje poměrně košatě a nebojí se delších vět. Občas jí "ujede" slovo, které malému čtenáři může být neznámé, naštěstí jich však není moc a na základě kontextu se navíc dá význam domyslet. Kniha obsahuje řadu zábavných pasáží, které budou připadat vtipné asi hlavně dětem, ale zasmějí se u nich i jejich rodiče. Osobně si myslím, že knížka se bude líbit spíše školákům a starším dětem, protože je textově dost hutná a není to zrovna první čtení pro někoho, kdo se sotva naučil písmenka. Pokud ale rodiče s předčítáním pomůžou, příběh jistě pobaví i mladší děti.
Asi jediné, co mi na knížce trochu vadilo, nebo mě možná spíš mrzelo, bylo upozaďování ženských postav. V příběhu se totiž objevují i holčičky sazínky, které hrozně touží po dobrodružství a rády by přispěly ke zdaru celé výpravy, ovšem hrdinové jim to ne a ne umožnit. Dívky jsou neustále prezentovány jako ty slabé, které musí zůstat pěkně v bezpečí, zatímco všechnu práci za ně odvedou chlapci. Přišlo mi to jako zbytečné podporování stereotypů, protože holčičky možná jsou fyzicky slabší, ale to ještě neznamená, že jsou dobré jenom k tomu, aby se držely v pozadí a neužily si ani trochu legrace.
Sazínkové a Mračná země jsou příjemným dětským příběhem, který je plný kouzel, dobrodružství a přátelství. Pobaví se u něj děti i dospělí a třeba je inspiruje k tomu, aby vyrazili na procházku do přírody a po nějakém tom sazínkovi se poohlédli. Možná, ale opravdu jen možná budou mít štěstí a nějaký se kolem nich mihne. :)
Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji autorce.
Žádné komentáře:
Okomentovat