Lia způsobila ve Vendě pěkné pozdvižení a vzala nohy na ramena. Všechno však nedopadlo přesně podle plánu. Tím pádem je zraněná a v patách má velmi nebezpečného nepřítele, který jí přísahal krutou pomstu. Tentokrát už jí možná nepomůžou ani přátelé, přestože se snaží ze všech sil, aby ji maximálně podpořili v jejím úsilí. Selhat a způsobit zkázu ne jednoho, ale hned tří království, nebylo nikdy pravděpodobnější...
Lia se vždycky snažila bojovat za to, v co věří. To však ještě neznamená, že se vždycky rozhoduje správně. A když se proti sobě postaví hlas rozumu a hlas srdce, stojí před téměř nemožnou volbou. Tím spíš, když ji srdce táhne současně dvěma směry. Potřebuje varovat všechny v Morrighanu, že se ocitají ve smrtelném nebezpečí, ovšem v její vlastní zemi je na její hlavu vypsána odměna. Vyrazit tam je stejnou měrou nebezpečné jako šílené, a není se proto co divit, že Rafe se staví zásadně proti. Lia nechce působit bolest sobě ani jemu, nikdy však nepotřebovala jeho podporu víc, než právě v této chvíli.
Závěrečný díl Kronik pozůstalých je co do počtu stran nejrozsáhlejší a dalo by se říci i nejbohatší na děj. Dochází v něm k celé řadě zvratů, z nichž některé jsou předvídatelnější než jiné. Stejně jako u předchozích dílů však platí, že se jedná o pomalý příběh, jehož těžiště leží v mezilidských vztazích, jejich utužování a vzájemném poznávání. Výhodou je, že postavy jsou si ve svých citech poměrně jisté, a nechovají se tudíž přelétavě, do cesty se jim však staví řada překážek, které nemusí být v jejich moci překonat.
Oceňuju, že autorka chování všech svých hrdinů podkládá uvěřitelnými pohnutkami, díky čemuž postavy působí nesmírně živě. Ani jeden z hlavních hrdinů v sobě nezapře smysl pro povinnost, který je nadřazen všemu, byť by mělo utrpět jeho vlastní štěstí. Všichni disponují značnou dávkou tvrdohlavosti, hrdosti a neústupnosti, v momentech zásadního významu však dokážou na to všechno zapomenout a podrobit se tomu, co se od nich žádá či co je správné. Každý z hrdinů zároveň hledá cestu sám k sobě, protože tím hlavním, co je bez ustání žene vpřed, je touha nezpronevěřit se svým zásadám. A bude-li to od nich vyžadovat jisté oběti, tedy budiž.
Vypravěči jsou stejně jako v předchozím díle čtyři - Lia, Rafe, Kaden a Paulline. Jejich osudy a jejich kroky se různými způsoby kříží, ovšem každý z nich má zároveň samostatnou příběhovou linku, díky čemuž je příběh mnohovrstevnatý a zahrnuje různé vnímání stejných situací. Ani tentokrát nechybí romantická linka, vztah hlavních hrdinů však působí velmi vyspěle, a přestože občas v něm lehce převáží vášně, vždy nakonec dokážou dospět k aspoň relativně rozumnému řešení vzájemných problémů.
Autorka si uchovává svůj poetický, ale přesto velmi čtivý styl. Co mě trochu rozčilovalo, bylo značné množství překlepů a místy i chyb či opakujících se slov. Porozumění to sice nijak výrazně nekomplikuje, ale přesto to zamrzí. Tím spíš, že autorčin jazyk je velmi barvitý, emocionální a má specifický rytmus.
Pokud hledáte akční příběh plný zvratů, bojů a intrik, pak Kroniky pozůstalých nebudou tím pravým čtením pro vás. Jedná se o pomalé vyprávění o tom, co vlastně znamená dospět. Hrdinové prodělávají v rámci všech tří dílů výrazný vývoj, díky němuž se stávají sami sebou a nacházejí své právoplatné místo ve světě. Je to příběh o mezilidských vztazích, o hodnotách, které jsou důležité, a také o víře v sebe a správnost svých rozhodnutí. To vše napsáno poetickým jazykem a s citem pro emocionální hloubku. Jedná se o sérii, která asi nesedne každému, ale já si ji zamilovala. :)
Žádné komentáře:
Okomentovat