Jsou tři, každá z nich je jiná a každá skrývá vlastní temné tajemství. Dohromady je svede náhoda, ovšem zdá se, že si poměrně dobře rozumí, proto jsou odhodlány při sobě stát i v případě problémů. Celeste, Jane a Madeline všechny žijí na australském pobřeží, posílají děti do stejné školy a jejich život je pohádkový jenom zdánlivě.
Celeste žije v pohádkovém domě na pláži, je matkou dvojčat a topí se v penězích. Její manžel velmi slušně vydělává, tudíž nemusí příliš řešit své výdaje a může peníze rozhazovat plnými hrstmi. Na první pohled dokonalá rodinka však rozhodně není tak ideální, jak by se mohlo zdát, a Celeste ve skutečnosti není co závidět. Perry je totiž poměrně výbušný, a přestože často není doma, pokud s rodinou nějaký čas tráví, Celeste si musí dávat velký pozor, aby ho proti sobě nepoštvala.
Jane je svobodná matka. O otci svého syna nerada mluví, vlastně jej nezmiňuje vůbec. Životem se protlouká, jak jen to jde, a naštěstí má oporu v milujících rodičích i dobrých přítelkyních. Její syn je šťastný a spokojený chlapeček, jemuž se ovšem nevyhýbají problémy. A na Jane samotnou se ostatní matky dívají tak trochu skrz prsty, protože nejen že nemá muže, ale navrch je ve věku, kdy by podle mínění mnohých ještě vůbec neměla mít dítě.
Madeline je podruhé vdaná trojnásobná matka. Z předchozího vztahu, který zkrachoval, má pubertální dceru s vyhraněným názorem na život, s níž není snadné vyjít. A aby toho nebylo málo, její exmanžel se zvládl podobně jako ona podruhé oženit a pořídit si další dítě. Naneštěstí je jeho dcera stejně stará jako Madelinina mladší holčička, tudíž na svého bývalého i jeho novou ženu naráží na všech možných školních setkáních. O tom, že má tendence se po letech nezájmu začít montovat do výchovy své prvorozené dcery, ani nemluvě.
Román v sobě skrývá rovněž detektivní zápletku, jelikož od první kapitoly je naznačeno pátrání po pravdě ve věci úmrtí jednoho z rodičů. Až do samotného závěru knihy však čtenář netuší, kdo vlastně zemřel, ani jak k tomu došlo. V rámci vyprávění je totiž troušeno tolik rozporuplných náznaků, že je těžké na jejich základě hádat. Příběh je vyprávěn retrospektivně. Začíná kvízovým večerem, kdy k neštěstí došlo, načež se vrací v čase několik měsíců nazpět. Jedná se v podstatě o společenskou skicu popisující vývoj přátelství tří výše zmíněných žen.
Autorka si nevolí jediný vyprávěcí pohled, nýbrž průběžně střídá všechny tři své hrdinky. Jen málokdy však nějakou událost opakuje víckrát, byť na stejnou věc může mít každá z postav vlastní názor a v rámci své příběhové linie jej také vyjadřuje. V druhém plánu je příběh doplněn o krátké monology postav, které nejsou ústřední trojicí. Ve svých několikavětných promluvách obvykle stručně komentují věci, k nimž došlo, případně dojde, v rámci konkrétní kapitoly. Zároveň jsou tyto promluvy drobnými dílky skládačky vedoucími k rozklíčování událostí kvízového večera.
Autorka píše velmi čtivě a román je navíc rozdělen do mnoha krátkých kapitol, díky čemuž nabírá značné tempo. Vyprávění plynule přechází od jedné hrdinky k druhé, skáče časem i prostorem, ale přesto umožňuje snadnou orientaci v ději i postavách. Dokonce v něm dochází i k několika lehce překvapivým zvratům, byť některé z nich čtenář možná tak trochu očekává.
Sedmilhářky jsou románem, v němž se řeší poměrně závažná společenská témata jako domácí násilí, fenomén svobodných matek nebo střídavá péče. Všechno je přitom vykresleno na velmi lidských příkladech hrdinek, kterým sice na první pohled možná nic nechybí, ale jejich život rozhodně není peříčko. Jedná se o civilně zpracované vyprávění se silnými ženskými hrdinkami, které patří spíš k odpočinkovějším titulům, ale má velký potenciál zaujmout široké spektrum čtenářů.
Žádné komentáře:
Okomentovat