Caroline Hulseová - Dospělí a ti druzí

Pokud se rozvedete, ale přesto se vám daří udržovat s bývalým partnerem jakž takž korektní vztahy, je přirozené, že chcete vašemu společnému potomkovi dopřát rodinné Vánoce. Když jsou však ve hře navíc také vaši noví partneři, poklidné svátky se mohou změnit v jednu velkou pohromu.

Matt a Claire přišli na to, že toho vlastně nemají mnoho společného a jako páru jim to neklape. Mají spolu však sedmiletou dceru, jíž chtějí dopřát poklidné rodinné svátky. Navrhnou proto pobyt v Happy Forest, prázdninové vesničce nabízející desítky různých zábavných aktivit. Ze začátku to vypadá jako fajn nápad - aspoň se budou moci všichni navzájem poznat a sblížit. Když se však do hry připletou nedořešené vzájemné vztahy, frackovitá dcera a její imaginární plyšový kamarád, vypadá to na problémy.

Román je zasazen do předvánočního období, pro aktéry se však rozhodně nejedná o svátky klidu a míru. Naopak jde o vysoce stresujících několik dní, které pořádně prověřují míru jejich tolerance. Spíše než o sváteční příběh jde o sondu do dost komplikovaných mezilidských vztahů. Každý ze čtyř dospělých je trochu jiný, má jiný pohled na svět a jiné zájmy. Přesto jsou mezi nimi patrné jisté podobnosti, které jejich vzájemné soužití stejnou měrou usnadňují, jako komplikují.

Příběh je vyprávěn er formou ze tří různých pohledů. V první řadě je tady Alex, přísně racionální vědkyně, která se v životě pořád ještě trochu plácá a se vztahy nemá moc zkušeností. Ne že by nikdy žádné neměla, jen nedokázala v žádném z nich přijít na kloub tomu, jak soužití dvou lidí vlastně funguje. Kariéra je pro ni důležitá a není si jistá, jestli má na to stát se matkou. Právě proto si však tak dobře rozumí s Mattem, který je všechno jen ne racionální. A navíc už jedno dítě má, takže je značná šance, že otázka rodiny u nich vůbec nepřijde na přetřes. Druhým vypravěčem je Patrick, úspěšný právník, kterému se ovšem příliš nedaří v soukromém životě. Je rozvedený, ovšem jeho vztahy s exmanželkou jsou na bodu mrazu a pubertální děti takřka nezajímá. Vztah s Claire bere jako šanci na nový život a urputně se snaží nic nepokazit. Možná až moc urputně. Přes své kariérní úspěchy mu totiž schází sebevědomí, komplex, který si nese z dospívání, proto má pocit, že musí neustále všem dokazovat, jak je perfektní, skvělý a nejlepší. Právě tím je však neuvěřitelně nesnesitelný. Třetí a poslední vypravěčkou je Scarlett, sedmiletá dcerka Matta a Claire, která se chová jako ukázkový spratek. Neustále vede dlouhé rozhovory se svým imaginárním přítelem, plyšovým fialovým králíkem, a byla by nejradši, kdyby se její rodiče vrátili zpátky k sobě. Právě proto bytostně nenávidí Alex a, byť spíš mimoděk, dělá jí ze života peklo.

Autorka píše román ve dvou plánech - tím prvních je chronologický popis událostí v rámci prázdninové vesničky, tím druhým potom vyšetřování nehody, k níž došlo v rámci jedné z táborových aktivit. Čtenář se o ní dozvídá hned v úvodu románu, až do samotného závěru však nezná podrobnosti a dospívá k nim teprve postupným vývojem děje a na základě výpovědí dalších postav. Bohužel tento koncept není dostatečně vytěžen, autorka jako by s ním pracovala tak trochu nahodile a vlastně dost nezajímavě. Její styl je svižný, byť dosti suchý a spíše popisný. Místy je trochu problematický překlad, některé věty nezapadají do kontextu a jiné jsou očividně špatně významově přeložené.

Román má velmi zajímavý nápad a místy v něm dochází k zábavným momentům, doplácí však na nepříliš sympatické charaktery. Autorka se zřejmě svým stylem psaní snaží o mnohoznačnost jednotlivých situací, aby se čtenář musel dohadovat, jak to mezi sebou protagonisté vlastně mají a kdo má ke komu blízko, ve výsledku z toho však vychází skupinka sebestředných pitomců, kteří přes svůj značně dospělý věk nedovedou řešit problémy dospělým způsobem. Kniha je čtivá a příběh rychle odsýpá, čtenář v sobě však jen těžko vybudí dost zájmu o jednotlivé lidské osudy nebo chuť některému, kterémukoliv, z párů fandit.