Hrdinky v YA literatuře


V poslední době se mi dostalo do ruky několik YA knížek, a přestože jim už ani náhodou neholduju tolik jako před lety, pořád tvoří relativně významnou část mých přečtených knih. Při četbě jednoho takového románu mi ovšem došlo, že mám jeden zásadní problém - rozčilují mě hlavní hrdinky. V žádném případě nechci generalizovat a vztahovat následující řádky plošně na všechny hrdinky ve všech YA knihách, co se mi kdy dostaly do ruky, to bych byla nespravedlivá. Velmi výrazné procento z nich však pro mě bylo iritující. V čem? Pojďme si to postupně probrat.

Hrdinky se nechovají adekvátně svému věku
Vezměme si takovou průměrnou YA knihu. Je v podstatě úplně jedno, jestli se jedná o fantasy nebo příběh ze současnosti. Většinou máte v hlavní roli ženskou hrdinku kolem šestnácti sedmnácti let. Pochopitelně se dá narazit i na starší, ale připadá mi, že věk 16 je takovým oblíbeným standardem. Chování málokteré hrdinky však jejímu věku odpovídá. Že narazíte na dívky, které působí starší a vyspělejší, to by zas tak nevadilo. Řada z nich na to má s ohledem na to, co si prožily, nárok. Mnohem horší je opačný extrém, kdy se dívky chovají jako otravně uhihňané třináctky. A že takových není málo. Dost často mají velmi zkreslenou představu o světě i sobě samých, považují se za střed světa a často se radši urazí a uzamknou do vlastní bubliny zlosti a neštěstí, než by se pokusily komunikovat a situaci nějak vyřešit. Při čtení tak máte nehoráznou chuť na ně zařvat "proboha, dospěj už", případně je pořádně proplesknout, aby se vzpamatovaly.

Hrdinky jsou dokonalé a/nebo mají superschopnosti
Určitě už jste na takovou knihu taky narazili, myslím, že tenhle nešvar se objevuje hlavně ve fantasy. Hlavní hrdinka začíná jako naprosto obyčejná dívka, na níž není vůbec nic zajímavého. Aspoň do momentu, než se u ní nečekaně objeví superschopnosti, které nemá nikdo druhý. Ať už je neskutečně mocná čarodějka, dokonalá válečnice nebo třeba chodící génius. Dosaďte si, co chcete. Není výjimkou, že dívka, která ještě nedávno ani netušila, co je to meč, projeví schopnosti rytíře po mnoha letech výcviku. Asi přirozený talent nebo co.
Snad ještě horší je případ, kdy je hlavní hrdinka od začátku dokonalá. Krásná, chytrá, statečná, všemi obdivovaná... prostě klasická Mary Sue. V ideálním případě vždycky všechno vyřeší, takže jacíkoliv další hrdinové jsou vlastně naprosto nadbyteční. Kdyby se v celém románu vyskytovala jenom ona, svět by stejně byl zachráněn. Ovšem nedejbože, že by si někdo musel poradit bez ní. To by pak hrozila katastrofa vskutku apokalyptických rozměrů.

Milostné trojúhelníky
Můžete mi někdo vysvětlit, proč je právě milostný trojúhelník, někdy klidně i čtyřúhelník nebo n-úhelník, tak populární? O přízeň hlavní hrdinky jednoduše usilují dva naprosto neodolatelní mladí muži a ona se musí pro jednoho z nich rozhodnout. Jen vědět, který by to měl být. V tom lepším případě je sice potenciálních nápadníků víc, ale ona si prostě jednoho vybere a už to nijak nemění. Když napřed hluboce miluje jednoho, ale po chvilce ji to přejde a pro změnu zahoří pro toho druhého, je to sice otravné, ale dá se to skousnout. Nejhorší ovšem je, pokud celou dobu zůstává rozpolcena a chvíli se přiklání k jednomu, chvíli zase k druhému. Ideálně miluje oba a ani jednomu nechce ublížit, takže si pro jistotu hraje s oběma. Občas se divím, že se na ni ti dva radši nevykašlou a nevyrazí společně na pivo.

Naprosto stupidní hrdinky pochopitelně nejsou doménou jenom YA knih. Člověk na ně naráží v nejrůznějších románech napříč žánry. V četbě pro mládež to však asi nejvíc bije do očí. Ona YA fantasy vůbec je studnicí nejrůznějších otravných klišé. Tak si o nějakém dalším popovídáme zase příště. :)

10 komentářů:

  1. :D Když jsem četla tvůj článek, musela jsem se smát D

    Z těchto důvodů YA vážně nečtu :D To už by muselo být :D

    Nejvíce mi asi vadilo, jak se chovaly hlavní hrdinky - převážně jako slepičky :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já ji čtu jako oddechovku, u který nemusím přemýšlet, protože občas je to fakt potřeba. A pak si vždycky nadávám, proč si to dělám, protože hrdinky jsou na zabití. :D

      Vymazat
  2. Milostnou geometrii taky nesnáším :D Jen si u obdobných článků říkám, jestli by nešlo uvést příklady, třeba pro srovnání, které považuješ za dobře x špatně zvládnuté? :)
    Vzhledem k tomu, že YA nejen čtu, ale i píšu, a nepřekvapivě jsem si za hlavní postavy zvolila náctileté dívky, se tak trochu obávám, aby mi pak na ně čtenáři nenadávali :D Tedy, já se samozřejmě snažím, aby žádný z těch nešvarů, co popisuješ, neměly, ale ta nejistota tam prostě je. Ale můžu aspoň s klidným srdcem vyloučit superschopnosti, protože ač píšu fantasy, můj svět je bez magie :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem uvažovala, jestli příklady dávat nebo ne, ale nakonec jsem se na to vykašlala. Ale tak pár příkladů. Všechny tři body pro mě perfektně naplňuje třeba série Dvory od Sarah J. Maas, Feyre vyloženě nesnáším. Ony ty knihy nejsou vyloženě špatné a technicky vzato ani nejsou YA, ale prostě ta hrdinka je fakt na zabití. Kapitolou sama pro sebe je Stmívání, byť jsem na tom před patnácti lety taky ujížděla. :D Vytáčela mě třeba i Lara Jean ve Všem klukům, které jsem milovala, nebo Mia v Princezniných denících. Přitom třeba Princezniny deníky mám jako sérii moc ráda, jen mi místy lezla dost na nervy hlavní hrdinka. :D
      Rozhodně nechci tvrdit, že něco je v knížkách dobře a něco špatně. Ono si to ve výsledku svoje čtenáře vždycky najde. A to, co vadí mně, se může někomu jinému líbit. :)

      Vymazat
  3. souhlasim... mnohdy proto premyslim, ze od ya uz vzhledem ke svemu veku utecu... :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky si říkám, že už na to jsem moc stará. A pak vždycky někde vidím nějakou novou sérii se zajímavou anotací a neodolám. :D

      Vymazat
  4. To mi hovoríš z duše :) Ako úplne práve takéto knihy nečítam, ale tie vekovo neadekvátne mi lezú na nervy občas. A to keď je príliš dokonalá, to je úplne najhošie pre mňa. Občas sa normálne pristihnem pri tom, ako "fandím" radšej nejakému záporákovi :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, fandění záporákům naprosto rozumím. :D Občas si říkám, proč prostě nemůžou hrdinku zabít, aby už to utrpení skončilo. :D

      Vymazat
  5. Přesně tak. Tohle všechno mě rozčiluje a tohle všechno nacházím převážně u YA titulů, neříkám, že u všech, ale u většiny ano. Trochu mi to připomnělo náš stařičký článek Hlavní hrdinky aneb 10 důvodů proč je nenávidím. Posílám dokaz, pokud si chceš počíst, názory máme podobné :) https://kniznivelryby.blogspot.com/2016/12/ano-jsem-zena.html

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Někdy mám pocit, že YA literatura je takovou vděčnou zásobárnou všeho,co nás na knihách štve. :D Na tvůj článek se ráda mrknu. :)

      Vymazat