Všichni si asi dokážeme vybavit dětství, kdy jsme měli hromadu nejrůznějších snů, které si začneme plnit, až vyrosteme. Co si koupíme, kam se podíváme, čím se staneme... Dokud jsme děti, jako by nic z toho nebyl problém. Fantazírujeme o všem, co nás jednou čeká, mnohdy si to malujeme hodně narůžovo a nějak si neuvědomujeme, že realita bývá někde jinde. A že naše sny setkání s ní jen málokdy ustojí.
Jako malou mě vždycky bavila hromada věcí, snadno jsem se pro něco nadchla a měla jsem spoustu idealistických představ o tom, jak bude můj život jednou vypadat. Prošla jsem si hromadou nejrůznějších fází, v nichž jsem chtěla dělat řadu často diametrálně odlišných povolání. Fáze princezny je asi celkem jasná, tu má snad každá holčička. Mamka navíc mně a ségře věnovala hromadu svých starých šatů do tanečních, takže jsem měly pro hry spoustu materiálu. Skoro si myslím, že některé z nich mamka z nostalgie pořád ještě schovává.
Později přišla fáze, kdy jsem chtěla být slavnou herečkou. Ideálně takovou, které bude celý Hollywood ležet u nohou, neustále bude dostávat Oscary a další ceny a všichni ji budou obdivovat. Protože která malá holka by nerada byla celebritou? Pochopitelně jsem se časem dopracovala i k normálnějším a hlavně realističtějším představám jako doktorka nebo diplomatka. Taky jsem mívala tendence kopírovat svoje okolí - to znamená nadchnout se pro to, co zrovna chtěli moji kamarádi. Protože když toužíte po něčem, co chtějí i všichni ostatní okolo, mnohem snáz zapadnete. Čím starší jsem však byla, tím víc mi docházelo, že spousta mých snů jsou prostě jen dětinské touhy, které se nikdy nesplní. Zní to pesimisticky? Možná trochu je. Ale je to zároveň realita.
Žijeme v době, kdy vás neustále všichni ponoukají, ať se nebojíte vykročit za svým snem. Je úplně jedno, jestli jsou to vaši vrstevníci, rodiče, influenceři nebo třeba motivační literatura. Poselství je zhruba stejné. Pokud nejste spokojení, pak asi dostatečně nenásledujete své sny a měli byste s tím něco udělat. Problém je, že je to všechno trochu jednostranný pohled. Je sice snadné říct si, že jste vždycky chtěli procestovat svět, ovšem už horší skutečně tuhle představu realizovat. Pokud tedy nejste dobrodruzi, kteří vyrazí pěšky jenom s batohem na zádech a po cestě budou spát pod širákem a žebrat o jídlo.
Dospělost s sebou přináší celou řadu nepříjemných zjištění, která si jen neradi připouštíme, ale ony tu jsou. Třeba že nájem se sám nezaplatí, ani lednička nenaplní, že nás kancelářská rutina v práci možná ubíjí, ale díky ní můžeme hradit účty, že je na nás závislá ohromná spousta lidí, a teď tím nemyslím jenom děti. Dospělost je zkrátka časem, kdy si musíme naplno připustit, že existují věci, kterých už zřejmě nedosáhneme. Sice se říká, nikdy neříkej nikdy, ale přeci jenom - pravděpodobnost, že se přivdáte či přiženíte do královské rodiny není zrovna vysoká, taky zřejmě nevynaleznete stroj času ani nezachráníte svět před útokem monster z vesmíru. Ale kdyby přece náhodou, zapomeňte, že jsem cokoliv řekla.
Čím jsme starší, tím schopnější jsme hledět na věci střízlivě. Pravda, někdy to nesouvisí s věkem, protože jsou lidé, kteří nedokážou dospět ani v padesáti. Řekněme tedy, že čím víc máme zkušeností, tím spíš si uvědomujeme, že některé naše sny jsou odsouzeny k nezdaru a opouštíme je. Protože honit se za chimérou ještě nikdy nikomu neprospělo. Nechci říct, že máme okamžitě na všechny svoje sny zapomenout a jít se opít. To bychom si taky zrovna dvakrát nepomohli. Jen je možná dobré se zamyslet nad tím, co je sen, který mě dokáže nějakým způsobem naplňovat, a co jenom chvilkový rozmar.
Sny jsou v našem životě důležité. Pomáhají mu dávat smysl, a je úplně jedno, jestli souvisí s prací, cestováním nebo třeba vysněným párem bot. Díky nim sice možná děláte práci, která vás úplně nebaví, ale s vidinou, že vám pomůže k jejich realizaci. Hlavně si pamatujte, že malé sny si snadno splníte hned, ale na těch velkých je třeba pracovat a věnovat jim dostatečné úsilí. Pokud chcete být slavní a úspěšní, musíte tomu něco obětovat. Za každým úspěchem totiž stojí především pořádná dřina a nikdo ho nedosáhne přes noc.
K dospívání patří střízlivý nebo aspoň střízlivější pohled na řadu věcí. A především uvědomění, že jenom snít k životu nestačí. Honit se za něčím, co vlastně nemá smysl, nikomu štěstí nepřinese. A žádný sen se nesplní jenom proto, že chcete. Pokud o něčem toužíte, musíte na tom zapracovat, protože, ať se nám to líbí nebo ne, nežijeme ve světě, kde by nám pečení holubi lítali do huby. Nepřestávejte snít. Jen buďte realisté a pečlivě si rozmýšlejte, čemu obětovat svoji energii a co za to vlastně nestojí. Sny jsou pro náš život důležité, ale stejně důležité je jejich správná volba. Když totiž budete bez ustání fantazírovat o něčem, co má jen mlhavou šanci na splnění, svůj život tím nijak zvlášť nezlepšíte. Možná spíš naopak zabřednete do pocitu marnosti. A to by byla škoda.
Žádné komentáře:
Okomentovat