Elefantazie

Hudba: Darek Král

Texty: Tomáš Belko

Libreto: David Drábek

Premiéra: 1. 2. 2020

Uvádění: Divadlo ABC

Režie: David Drábek

Obsazení

Dr. Frederick Treves - Tomáš Klus

Dr. Howard Reinhold - Petr Konáš

Joseph Merrick - Tomáš Havlínek

"Trojnoh" Franko - Filip Březina

Samira - Petra Tenorová

Róza Blažková - Tereza Marečková

Josefína "Pepi" Blažková - Tereza Krippnerová

Moyzess - Zdeněk Piškula

Móhandás Karamčand Gándhí - Kryštof Krhovják

Josephova matka - Daniela Kolářová / Hana Doulová

Lady Cothemradeová - Milada Vyhnálková

Ann Trevesová - Ivana Machalová

Kasturba Gándhíová - Sára Affašová

Lily Puttová - Štěpánka Pencová

Sbor - Adam Koubek, Aneta Poláchová, Barbora Fialová, Eva Miškovič, Jaromír Holub, Magdalena Řehořová, Štěpán Piller, Patrik Možíš, Václav Koutecký, Vilemína Marhoulová

Délka představení: 2 h 45

Přestože současné vedení Městských divadel pražských avizovalo při svém nástupu velké repertoárové změny, ve své druhé sezóně se vrací k osvědčeným, divácky vděčným formátům. K těm patří i muzikál Elefantazie v Divadle ABC, který chce publikum přitáhnout vedle poměrně zajímavého námětu také na oblíbeného písničkáře Tomáše Kluse. A zdá se, že je to sázka, která vychází.

Tvůrci přidávají Elefantazii podtitul "muzikál ohavné krásy" a označují ji za vášnivý fantasy muzikál. Přesto byste v něm jak vášeň, tak fantastično hledali marně. Inscenace se totiž celou dobu drží v klasickém středním proudu původních českých muzikálů. Ne snad, že by byla vyloženě špatná, jen není ničím nová ani převratná. Prostě divácky vděčná podívaná, která umně mixuje to, co má divák tohoto žánru rád.

Hudba Darka Krále je melodická a dobře prokomponovaná. Celý muzikálech v podstatě stojí na dvou třech melodiích, které se v různých variacích průběžně vracejí. Žádná z nich nemá vyloženě hitový potenciál, přesto je ústřední hudební motiv snadno zapamatovatelný. Většina melodií je pomalá a nevyznačuje se žádnou složitou orchestrací, stejně tak písně povětšinou nevyžadují od interpretů žádné mimořádné pěvecké schopnosti, tudíž je bez obtíží zvládnou i herci "nezpěváci". Trochu zamrzí, že se tvůrci nerozhodli pro živý orchestr, který v jiných inscenacích Divadla ABC velmi dobře funguje, a používají pouze nahrávku podpořenou živým sborem.

Texty Tomáše Belka jsou příjemné na poslech, překvapivě zpěvné a místy docela nápadité. Podobně jako Král recykluje hudbu, však Belko recykluje texty, tudíž pro stejnou melodii se divák často dočká týchž slov, čímž se do příběhu místy zbytečně vrací motivy, které by se mohly spíše rozvíjet než slepě opakovat. Největší slabinou je však příběh Davida Drábka, který postrádá dějový oblouk a vlastně vyznívá do ztracena. Tvůrci chtějí na jednu stranu vyprávět příběh sloního muže Josepha Merricka, zároveň však popisují i život jeho dobrodince Fredericka Trevese či osudy dalších kreatur z Reinholdova obludária. Ničemu se přitom nevěnují na plno, takže není jasné, co vlastně chtějí sdělit. Zda má jít o polemiku nad vnitřní krásou či o zachycení povrchnosti společenského života. Zapojení Gándhího a Jacka Rozparovače je s ohledem na děj trochu zbytečné, ale vlastně ničemu nevadí. Přestože výsledný mix je absolutním pelmelem všeho možného, kupodivu slušně drží pohromadě. Jen škoda dějové rozplizlosti, která k ničemu konkrétnímu nesměřuje a zbytečně potírá jakékoliv závěrečné poselství.

V muzikálu je možná až moc poměrně marginálních postav, nicméně řada z nich je herecky velmi výrazná a tím pádem zapamatovatelná. Fakt je, že díky kostýmům jsou některé z nich doslova nepřehlédnutelné. Upoutá Tomáš Havlínek jako Joseph Merrick, a to nejen díky výrazné masce, ale také hereckým projevem. Ztvárňuje sloního muže jako až přehnaně zdvořilého, ale společensky lehce neobratného člověka. Velmi osobitý je jeho huhňavý styl řeči, který se postupně vyvíjí, až dosáhne téměř čisté artikulace, což souvisí s jeho postupnou socializací.

Tomáš Klus, který je jedním z hlavních lákadel pro diváky, je herecky přesvědčivý, byť vlastně nemá moc co hrát. Frederick Treves je totiž postava až nudně kladná. Klus je ve svém pojetí velmi civilní, zároveň však dokáže dát scénám, které to vyžadují, emoční hloubku. O poznání zajímavější je Howard Reinhold Petra Konáše, byť v tomto případě jde zase o postavu ukázkově zápornou. Konáš Reinholda ztvárňuje jako cynika, s nímž život pěkně zametá, takže mu to vrací. Postojem, výrazem i tónem hlasu neustále ukazuje pohrdání a skrytou agresi, nicméně přes svoji zrůdnost je něčím sympatický. Za zmínku stojí snad ještě třínohý italský seladon Filip Březina, ironický přezíravý obr Zdeněk Piškula, sarkasticky rezignované siamské dvojče Tereza Marečková a sžíravě kousavá vlčí žena Petra Tenorová. Ostatní protagonisté mají buď příliš malé role, nebo nejsou ve svém projevu nijak zvlášť zajímaví.

Muzikál Elefantazie je divácky vděčným kusem, který nijak nevybočuje z pražského průměru. Má příjemně melodickou hudbu a slušné herecké výkony, doplácí však na banální, prázdný a zbytečně rozplizlý příběh bez přidané hodnoty. Celé je to místy vtipné a snad až přehnaně sluníčkové, ale vlastně velmi nenáročné, takže divák bude odcházet spokojen. Žádnou divadelní ani muzikálovou revoluci však Elefantazie určitě nerozpoutá.