Feminismus se v poslední době stal populárním tématem a knižní trh zaplavují publikace o výjimečných ženách, které se nebály jít proti davu a dosáhly ve svém oboru netušených úspěchů. A protože v cestě za sny je třeba holčičky podporovat už odmalička, vyšly nedávno publikace Příběhy na dobrou noc pro malé rebelky, které představují profily dvou stovek výjimečných ženských osobností. Bylo jen otázkou času, kdy se podobného nápadu někdo chopí i u nás. Stalo se tak v publikaci Kapky na kameni, která představuje padesátku ve své době výjimečných a dnes z větší části zapomenutých žen.
Na knize se podílelo celkem devět autorek a šestadvacet ilustrátorek, což je jasně patrné jak na vizuální stránce, tak na textové podobě. Každá ze spisovatelek totiž zvolila trochu jiný přístup, takže zatímco některé texty připomínají svým stylem pohádku, jiné jsou spíše reportážního charakteru a u jiných se autorky nevyhnuly drobným moralistním tendencím. Výsledkem je nepříliš konzistentní směsice krátkých životopisů, které poměrně stravitelnou formou seznamují zejména mladší čtenáře s osudy zvolených dam. Některé z nich zaujmou svým pojetím asi především holčičky, pro něž je publikace primárně určena, četbu jiných si užijí i jejich rodiče. Pro každou dámu jsou vyhrazeny tři strany textu, tudíž v porovnání s Rebelkami poměrně velkorysý prostor.
Vizuální pojetí knihy je ještě pestřejší než její literární podoba. Některé ilustrátorky se vyznačují podobným stylem, každá však zároveň má něco svého a osobitého. Narazíte na ilustrace blížící se realistickým malbám a na jiné, které téměř hraničí s abstrakcí. Mnoho ilustrátorek využívá výstižnou zkratku tak typickou pro dětské knihy. Každý text je doprovázen celostránkovým portrétem dané ženy a další drobnější ilustrací. Většina obrázků je velmi pestrá a využívá veselé optimistické barvy.
Přestože kniha je po vizuální i textové stránce kvalitní a přibližuje dětským čtenářům osudy zajímavých žen velmi stravitelným způsobem, měla jsem s ní jeden zásadní problém - nemá žádný jednotný klíč, podle nějž byly zmiňované ženy zvoleny. Oceňuju, že prostor dostaly dámy jak českého tak slovenského původu, a to vcelku vyváženě, není mi však jasné, podle čeho editoři určovali, kdo si svůj medailonek v knize zaslouží a kdo ne. Řada, nebojím se dokonce říct většina zmiňovaných dam je pro běžného čtenáře zcela neznámá. Přiznávám, že mnohá jména nic neřekla ani mně, a to jsem historik, který shodou okolností psal o postavení žen v 19. století u nás diplomovou práci.
Místy jsem z knihy měla pocit, že se až moc snaží akcentovat feminismus. Většina v ní zmiňovaných žen totiž patřila k bojovnicím za ženská práva a ženskou otázku, další se praly za demokracii nebo morální principy. Souhrnně bychom je asi mohli označit za aktivistky. Kniha hodně apeluje na to, jak se zmíněné dámy nikdy nevzdaly a praly se za to, abychom na tom my ženy dnes byly lépe. V něčem tak kniha připomíná galerii dam, které nám vyšlapaly cestu k našemu dnešnímu postavení. Kolik z nich ale je nebo bylo skutečně výjimečných či inspirativních? Musím upřímně přiznat, že mnohá jména jsem v knize postrádala, zároveň bych ocenila trochu míň historie a víc současnosti. V naší společnosti přece žije celá řada žen, které mohou být inspirací pro mladší generaci, protože ve svých oborech něčeho dosáhly. Proč se tedy nezaměřit spíše na živé vzory, které je možné následovat, místo prodlévání v minulosti a neustálého připomínání žen, které existovaly v diametrálně odlišných podmínkách?
Kapky na kameni mají dobrý, byť nepůvodní nápad, zaujmou vizuálním zpracováním, které je velmi působivé, a neurazí ani texty. Zároveň však jsou v mnoha ohledech spíše feministickou učebnicí dějepisu než knihou, která může inspirovat malé holčičky, aby se nebály jít za svými sny. Jsem ráda, že podobné knihy vycházejí i že vznikla naše česká mutace, zároveň si však myslím, že to mohlo, především co se výběru osobností týče, dopadnout výrazně lépe.
Žádné komentáře:
Okomentovat