Alex Michaelides - Mlčící pacientka

Alicia zabila svého manžela a od toho momentu zůstává němá. Nikdo z ní nedokáže dostat ani slovo, jako by neměla co říct. Theo se rozhodne, že to změní. Nastupuje do léčebny Grove, aby se pokusil mlčící pacientku rozmluvit. Může se mu to však povést, když tolik lidí před ním selhalo?

Příběh se točí zejména okolo Thea, který je zároveň vypravěčem. Přestože název i anotace slibují příběh Alicie, ve skutečnosti se dočkáte příběhu jejího psychoterapeuta. Theo s ženou pracuje a prostřednictvím psychoterapie se ji snaží přimět, aby se mu svěřila se vším, co se před lety odehrálo. Rád by přišel na kloub tomu, proč vlastně svého manžela zabila. Alicia se totiž nikdy ani nepokusila bránit nebo svou vinu popřít. Vlastně neřekla vůbec nic.

Vedle pracovního má však Theo i soukromý život. Rád by věřil, že jeho manželství je perfektní a neexistují v něm žádné problémy, opak je však pravdou. Přestože svou ženu hluboce miluje, cítí, že se vzájemně odcizují a každý z nich řeší jejich problémy vlastním způsobem. Theo má ohledně manželky podezření, které se má záhy proměnit v jistotu.

Jednotlivé charaktery jsou poměrně zajímavé, byť doplácejí na to, že jsou podány očima hlavního hrdiny, a tím pádem do určité míry zkresleně. Čtenář nemá důvod o Theových slovech stran kohokoliv z jeho kolegů či pacientů pochybovat, zároveň z nich však mnohdy cítí sympatie či naopak antipatie, vypravěč už z principu nedokáže být objektivní. Zajímavá je postava Alicie, jíž se dostává dvojí charakteristiky. Jedna vzniká na základě pohledu vypravěče, ta druhá prostřednictvím jejího deníku. Ten je sice co do počtu stran poměrně marginální, co do významu pro příběh však poměrně zásadní.

Román je napsaný velmi čtivým způsobem, v ich-formě, vyprávění snadno plyne. Osobně jsem však měla pocit, že to vlastně není thriller, dokonce ani detektivka. Spíše společenský román o vztazích a jejich komplikovanosti. Příběh totiž ve čtenáři neprobouzí napětí a ponouká ho ke čtení spíše ze zvědavosti, jak se věci vlastně odehrály, než z neodbytné touhy sledovat osudy hrdinů. Příběh sám ze své podstaty nenutí číst dál a nepohltí vás. Výraznější napětí se objevuje až v jeho poslední části, a přestože závěrečná pointa je překvapivá, sama o sobě na vynikající thriller nestačí.

Pokud bych měla Mlčící pacientku hodnotit jako společenský román, bude se jednat o sice průměrný, ale vlastně dobře vystavěný příběh. Coby thriller však neobstojí. Postrádá napětí, které je pro tento žánr tak důležité, a ani závěrečných o něco akčnějších pár desítek stran nemůže zachránit poměrně rozvleklou předchozí část. Příběh sám o sobě vůbec není špatný a rozhodně mu neupírám čtivost, přes zařazení mezi Top thrillery však žádný pořádný thriller nečekejte. Ušetříte si zbytečné zklamání.

Tímto děkuji nakladatelství Albatros Media za poskytnutí recenzního výtisku.

Knihu můžete zakoupit zde.