Jak se říká, život je to, co se děje, zatímco si děláme plány. Momentální situace ve světě není zrovna růžová, protože pandemie koronaviru udeřila s plnou silou. Vztahuje se na nás řada restriktivních opatření, která se nám můžou nebo nemusí líbit, ale stejně jsme jimi nějakým způsobem ovlivňovaní. A vlastně je jenom na nás, jak se jim ve výsledku přizpůsobíme a co z nastalé situace vytěžíme. A možná nejen my jako jedinci, ale taky lidstvo jako celek.
Tenhle článek píšu vlastně už podruhé. Když jsem totiž dala dohromady první verzi, došlo mi, že je strašně negativistická. V podstatě si v ní stěžuju na všechno, co momentálně nemůžu. A to mi nepřišlo jako sdělení, které bych chtěla předat. Omezení se totiž týkají nás všech, nikomu se asi zrovna dvakrát nezamlouvají, ale zbytečnou sebelítostí s nimi stejně nic neudělám. A šířit nějaký negativistický pohled je to poslední, co bych právě teď chtěla. Takže kašleme na to, co všechno nemůžeme, a pojďme se zaměřit na možnosti, které nám ještě pořád zbyly. :)
Mám to štěstí, nebo možná smůlu, z jakého pohledu se to vezme, že můžu pracovat z domu. Celá firma totiž dostala kvůli karanténě home office. To ve výsledku znamená, že nemusím vůbec vystrčit nos z bytu, což je na jednu stranu fajn, na druhou to člověku trochu leze na mozek. Už jen proto je super všechen ten volný čas, který mi najednou přibyl, nějak efektivně využít. Protože v tuhle chvíli výmluva na to, že nemáme čas jednoduše postrádá smysl. Čas je totiž to jediné, co nám momentálně nechybí.
Každý trávíme svůj čas jinak. Částečně ho vyplňuje práce nebo v případě školáků domácí úkoly, v tom zbytku se ale nabízí spousta možností. Stačí si najít něco, co nám osobně bude dávat smysl a u čeho si odpočineme. Konečně se třeba můžete naučit vařit hovězí na víně, které jste vždycky chtěli vyzkoušet, ale nikdy na to nedošlo. Nebo zkusit upéct makrónky, což je cukrářský majstrštyk, do něhož se bojíme pustit. Je to ideální čas na vyšití dečky, která vám už měsíce leží v košíku s ruční prací, dopletení svetru nebo uháčkování nového přehozu. Můžete se vrhnout třeba i do šití. Na úvod si spíchnout roušku a pak třeba i něco složitějšího. Anebo se začít učit cizí jazyk, přetřídit si knihovnu, vytvořit fotoalba... Možností je zkrátka nepočítaně, záleží jen na vás.
Pokud jde o mě, nemůžu říct, že bych si práci z domova vyloženě užívala. Na jednu stranu mám pocit, že dokážu být dost produktivní, na druhou mi trochu chybí mezilidský kontakt. Jsem ráda, že žiju se ségrou, takže aspoň nejsem celé dny sama doma, ale přesto si říkám, že mi z toho nejspíš začne brzy hrabat. I proto se snažím, aby moje dny byly co nejpestřejší, i když jejich většinu trávím v bytě a ven vycházím jenom na nákup. A čím že to zaplňuju svůj čas?
Pravidelně cvičím jógu, což je fajn nejen proto, že mám pohyb, ale především to člověka nabíjí a uklidňuje i psychicky. Na YouTube najdete mraky videí, podle kterých se můžete řídit, některá jógová studia navíc začala svoje lekce streamovat, takže si můžete zacvičit i naživo. Já momentálně jedu podle Prague Yoga Collective, kteří mají každý den ráno na svém kanále připravené nové video pro vaši praxi. Lekce jsou v angličtině, nicméně pokud jógu cvičíte, neměl by to pro vás být nějaký zvláštní problém. :) A strádat nemusí ani ti, kdo jsou zvyklí na jiný druh cvičení. Internet je totiž plný návodů na kardio, posilování i cokoliv dalšího si představíte. Stačí si vybrat.
Krom pohybu taky vařím a peču, protože jednak musíme něco jíst, jednak člověka při sezení doma mnohem víc honí mlsná. Asi to má něco společného s tím, že nemůže jít a dort si v cukrárně prostě koupit, nebo si ho dopřát spolu s cappuccinem v nějaké příjemné kavárně. Normálně na sladké zas až tak moc nejsem, teď ale kousek něčeho dobrého na zakousnutí k odpolednímu čaji přijde k duhu.
Taky jsem se pustila do šití. Mám rozpracované šaty, které bych ráda dala dohromady, tak uvidíme, jak se mi nakonec povedou. Jsem v téhle práci spíš začátečník, protože jsem šila maximálně v dětství na panenky, a to vždycky jenom ručně. Se strojem se zatím učím, ale věřím, že časem se zlepším natolik, abych si mohla sama šít oblečení. To neznamená, že ho přestanu nakupovat, jen budu mít možnost vytvořit si i nějaký ten originální kousek. :)
A pak jsou tady samozřejmě seriály, filmy a knížky. Mám za to, že streamovací společnosti mají v tuhle chvíli žně. Já si užívám jak Netflix, tak HBO, konečně mám prostor pustit si věci, které už dlouho plánuju a nedostala jsem se k nim. A samozřejmě taky hodně čtu. Pořád ne tolik, kolik bych mohla nebo chtěla, ale snažím se věnovat především svým vlastním knížkám, kterých mám mraky. A protože knihovna je momentálně zavřená, nic jiného, než rabovat vlastní zásoby, mi ani nezbývá. Ale já si to užívám. :)
A jak trávíte karanténu vy? Užíváte si volno, pracujete, učíte se něco nového? Situace, ve které momentálně jsme, stojí za pendrek, nenalhávejme si, že ne. Ale stačí, že do nás negativní zprávy ze všech stran sypou media, my sami bychom se měli snažit spíš o pozitivní přístup. Takže na sebe všichni dávejme pozor, zbytečně neriskujme, ale hlavně se neutápějme v depresi a sebelítosti. Vždycky se totiž dá něco dělat a řečeno slovy Albuse Brumbála "štěstí lze najít i v té nejtemnější době, pokud nezapomeneme, že je světlo".
Žádné komentáře:
Okomentovat