Až moc červená knihovna

Existuje několik druhů lidí. Takoví, kteří nedají dopustit na romantiku a nadšeně áchají a óchají nad jakýmikoliv projevy milostných citů, jiní, kteří se u podobných pasáží ve filmech i knihách zhnuseně šklebí, nebo speciální druh cyniků, který v jednom druhu literatury nemůže romantiku ani cítit, ale v jiném mu zas až tolik nevadí. Pokud jde o mě, jsem zapřísáhlý romantik, který se rád rozněžňuje u romantických knih i filmů a čas od času nepohrdne nějakým tím erotickým románem. Co je však moc, to je příliš. Takže jsem sepsala pár klišé, která mě na "červené" knihovně docela štvou.

Extrémně pohlední lidé

Taky už jste si všimli toho, jak v erotických románech obvykle všichni bývají vzhledově dokonalí? Ostatně ono nemusí jít přímo o lechtivé čtení, vzhled jako z přehlídkových mol mívají hrdinové i v obyčejné romantické oddechovce. Muži jsou povětšinou vysocí a svalnatí, mají pronikavý pohled a rošťácký rozcuch, oblečení na nich sedí tím správným způsobem a při úsměvu odhalují dokonalou řadu perfektně bílých a rovných zubů. Pokud se jim navrch ještě dělají roztomilé ďolíčky ve tvářích, není jim co dalšího vytýkat. Taky se divíte, že jim ještě nikdo nenabídl práci fotomodela?

Pokud jde o ženy, nebývá situace výrazněji odlišná. Většinou tu máme dámy s perfektně souměrnou postavou, na níž není ani gram tuku navíc. Jejich extrémní štíhlost navíc skvěle vyniká při pohledu na jejich dmoucí se hruď obdařenou dokonale kulatými přírodními ňadry. Zadeček bývá tak akorát do ruky, nohy jsou nekonečně dlouhé a šíje se klene vzhůru v ladném oblouku. Navíc mají všechny hluboké mandlové oči, plné rty a hustou hřívu naprosto perfektních vlasů, které vypadají skvěle za každého počasí a v každém účesu. O dokonale hladké pleti obdařené maximálně sem tam nějakou roztomilou pihou, která krásu dámy jenom pozvedá, ani nemluvě. Navíc mají talent se obléct taky, aby všechny jejich přednosti pokaždé vynikly.

Bezchybná kariéra aneb vrcholovým manažerem v pětadvaceti

Přemýšleli jste někdy nad tím, jak to všichni ti lidé dělají, že mají ve dvaceti naprosto ukázkovou kariéru, vedou vlastní firmy a na kontě jim naskakují peníze po milionech? Hlavní hrdinové erotických knih bývají většinou vrcholoví sportovci nebo úspěšní bussinessmani, kteří se sice prohlašují za workoholiky, ale ve výsledku v práci zas až tolik času netráví, protože každou chvíli si vyjedou nebo odletí někam na výlet. Sem tam narazíte i na nějakého vědce, lékaře nebo právníka, případně slavného umělce, rozhodně se však nemusíte bát, že byste četli o obyčejném dělníkovi nebo třeba učiteli. A protože tu máme emancipaci, ženy jsou sice mimořádně křehké, ale zároveň dokonale schopné, takže většinou vedou vlastní firmu nebo jsou přinejmenším ředitelkou nějakého velkého nadnárodního korporátu. A pokud náhodou narazíte na hrdinku, která má čerstvě po škole a shání práci, nemusíte mít strach, obvykle se jí nabídky jenom hrnou, případně jí stačí zajít na jediný pohovor, protože její schopnosti jsou natolik unikátní, že jí místo okamžitě nabídnou a ještě budou prosit, aby nastoupila co nejrychleji.

Nadlidská sexuální výkonnost

Asi takhle. Když sáhnete po erotickém románu, přirozeně předpokládáte, že se dočkáte nějakých těch postelových hrátek. Sex k tomuhle druhu literatury jednoduše patří. Na druhou stranu, čeho je moc, toho je příliš. Je až fascinující, jak obrovskou náruživost a sexuální výkonnost hrdinové předvádí. Pominu skutečnost, že mají na sex chuť prakticky pořád, kdykoliv a kdekoliv. Mnohem absurdnější je množství čísel, která za jednu noc stihnou. O tom, že každé končí orgasmem, ani nemluvě. Ono občas stačí, aby se muž před partnerku jenom postavil a ona už se zmítá ve vlnách orgasmu, protože pohled na něj ji rozžhaví jako kamna. Každopádně 8-15 pohlavních styků za jeden večer není žádný problém. Stačí přeci skončit jedno číslo a rovnou se můžeme vrhnout na další. Takového chlapa bych vážně chtěla potkat. Nebo počkat... ne, vlastně nechtěla. Jsem si totiž jistá, že patnáct orgasmů za večer by byla moje smrt. A obdivuju hrdinky, že si to po pátém čísle pořád ještě užívají.

Má mě rád, nemá mě rád

Jaká je nejobvyklejší zápletka erotických románů? Potkají se dva, které to k sobě táhne, ale... nejdřív nechce ona jeho, pak nechce on ji, případně obráceně, pak se spolu vyspí, následně se jeden z nich rozhodne, že to vlastně byla chyba, takže druhý ho zkusí přesvědčit o opaku. To se mu ale nepovede, takže nakonec rezignuje, jen aby si to ten první vzápětí rozmyslel a pokusil se svého vysněného partnera opět získat, byť ten už neprojevuje zájem. A světe div, on ten happy end na konci přece jenom přijde. Ano, chápu, když saháte po podobné knize, očekáváte, že hlavní hrdinové spolu nakonec skončí, ale vážně se předtím musí několikrát rozejít, aby jim došlo, že k sobě ve skutečnosti patří? Občas si říkám, že na to, jak jsou všichni úžasně krásní, bohatí a úspěšní, nemají vůbec žádnou hrdost. Nebo vás by snad bavilo pořád dolézat za někým, kdo se s vámi sice vyspal, ale jinak nemá zájem?

A jaká klišé rozčilují na červené knihovně vás? Anebo jste celým tímhle žánrem natolik znechucení, že ho v knihkupectví i knihovně obcházíte obloukem a radši předstíráte, že vůbec neexistuje? Dejte mi vědět do komentářů, moc ráda si přečtu vaše názory. :)