Původně jsem touhle dobou měla být v Bari, procházet se po pláži, lízat zmrzlinu a užívat si pravé italské jaro. Vzhledem k současné situaci však moje cestovatelské plány padly. A to nejen ty dubnové. Nikam se nepodívám ani během květnových prodloužených víkendu a s největší pravděpodobností ani v létě. Když se to vezme kolem a kolem, nejde o nijak zásadní katastrofu, prostě strávím letošek doma a cestování si vynahradím v příštích letech. Ale nic si nenalhávejme. Když jste zvyklí vyjet do zahraničí několikrát ročně, nutnost sedět doma v bytě vás docela ničí.
Jsem poměrně aktivní člověk. Tím nemyslím, že bych každý večer trávila někde venku nebo na party, na to mě moc neužije, nicméně mám ráda svoji volnost a nejrůznější spontánní plány. Vyrazit si večer do divadla nebo do kina, na víno s kámoškou nebo třeba jenom na procházku po městě, ráno před prací si jít zacvičit a večer třeba zatančit. Všechno jsou to aktivity, které mi dobíjejí baterky a pomáhají mi z práce a dalších rutinních povinností nezešílet. A se všemi je najednou veta. Asi nejsem jediná, kdo se v poslední době cítí pod psa a rozčiluje ho, že je krásné jaro, které si nemůže užít. Zvlášť když konec všech opatření je pořád ještě v nedohlednu.
Svým přirozeným založením určitě nejsem optimista a nikdy jsem nebyla. Přesto se obvykle snažím najít na všem aspoň něco pozitivního. Pokud jde o současnou situaci, už mi ovšem docela docházejí nápady. Den co den totiž sedím na tom stejném místě u kuchyňského stolu, popíjím čaj nebo kafe, dělám věci do práce a snažím se nemyslet na všechny ty výlety, divadelní představení a filmy, o které jsem přišla. Někdy to jde líp, jindy hůř. Jsou dny, kdy si připadám u konce se silami, takže prostě jen sedím, zírám do prázdna a přesvědčuju sama sebe, že by to mohlo být výrazně horší. Na rozdíl od mnohých jiných jsem zdravá, mám práci i kde bydlet, a bude-li nejhůř, pár měsíců vyžiju z úspor. Přesto se mi do mysli vkrádají nejrůznější trudnomyslné úvahy o tom, jak strašně jsem k ničemu já i můj život. A to je dost ubíjející.
Nechci nicméně, aby celý tenhle článek vyzněl jako jedno velké naříkání. To poslední, co bych si přála, je uvrhnout do deprese ještě vás. Takže dost nářků. Dala jsem dohromady pár tipů, kterými se v poslední době řídím, abych si aspoň trochu zlepšila náladu. :)
- Pohybujte se, sportujte, buďte aktivní. Tělocvičny a posilovny nám sice zavřeli, ale jednak už jsou přístupná venkovní sportoviště, jednak jsou sporty, k nimž žádný speciální prostor nepotřebujete. Prostě si zapněte na YouTube některou z mnoha video lekcí jógy, pilates, tabaty či čehokoliv dalšího. Stejně tak můžete vyrazit na kolo nebo se jít proběhnout. Nebo třeba uspořádejte improvizovanou diskotéku u sebe v obýváku. Pokud nežijete sami, ale s někým, může z toho klidně být i nějaká taneční lekce.
- Pracujte rukama. Ne nadarmo se říká, že při rukodělné činnosti hlava odpočívá. Ať už se pustíte do do ručních prací, pečení nebo třeba zahrádkaření, soustřeďte se výhradně na tuto aktivitu a všechno ostatní jednoduše vypusťte z hlavy. Je přeci mnohem lepší myslet na to, jak správně zadělat těsto nebo nahodit oka na pletací jehlice, než na všechny zákazy, které nad námi visí.
- Socializujte se. Člověk je tvor společenský a i ten nejzarytější introvert má potřebu aspoň občasného lidského kontaktu. Pořádat doma hlučné večírky a zvát desítky lidí není v téhle době nejrozumnější řešení, existuje však řada bezpečnějších možností. Díky moderním technologiím spolu můžeme skypovat nebo telefonovat, takže své známé můžete vidět i slyšet aspoň na dálku, když už je nemůžete naživo obejmout.
- Zkuste nějakou hru, a ne, nemyslím počítačovou. Vylovte ze skříně karty a deskovky a pokud vás je doma víc, utkejte se klidně jenom v obyčejném Člověče, nezlob se. Že doma nic podobného nemáte? Nevadí. Spousta party her se dá improvizovaně vyrobit - stačí tužka a papír a základ třeba pro šarády je na světě. :) Jste-li doma sami, pak můžete hrát po síti. Přihlašte se na některý z hospodských kvízů, které se momentálně hrají pomocí aplikace a streamu, zkuste Dobyvatele nebo si otevřete Sporcle. Všechny tyhle hry mají totiž ještě jednu nespornou výhodu - dozvíte se díky nim spoustu zajímavých informací.
- Vezměte si nějakou oddechovou knížku. Každý z nás má jiný literární vkus a za odpočinkovou četbu považuje něco trochu jiného. Číst si o pandemiích nebo katastrofách ale asi přece jenom nebude zrovna teď to pravé ořechové. Pokud vás i v téhle době podobné věci baví a nevadí vám, pak na tom nic neměňte. Jestliže však máte negativních zpráv z médií plné zuby, vezměte si spíše něco nenáročného, ideálně i laskavě humorného. Já se například rozhodla, že bych si mohla po letech připomenout Saturnina. :)
- Sledujte nenáročné pořady. Je to samozřejmě o individuálním vkusu, ale podle mě neexistuje lepší doba, kdy si pustit něco absolutně oddechového, než je právě teď. Ať už to bude některý z mnoha sitcomů nebo třeba reality show. Díky Netflixu jsem za poslední měsíc viděla hromadu nesmírně bizarních, často dokonce vyloženě hloupých pořadů. Ale víte co? Přesně to jsem potřebovala.
- Zkuste se čas od času zasmát. Pokud se přimějete usmát nebo dokonce zasmát, mozek to automaticky bere jako signál, že se cítíte dobře, i když to tak vůbec být nemusí. Takže klidně jen předstírejte, že jste veselí. Pomůže vám to, abyste se tak skutečně začali cítit.
A jak bojujete s karanténní trudnomyslností vy? Daří se vám ji porážet nebo se v ní naopak utápíte? Za jakékoliv tipy, jak se z toho všeho nezbláznit, budu vděčná. :)
Pekne napísané, určite je fajn zameriavať sa na to pozitívne, napríklad viac času na čtítanie, pozeranie filmov, výlet niekde v blízkom okolí do prírody, to som začala s rodičmi praktikovať a je to super, už sme boli na dvoch túrach :-)
OdpovědětVymazatJá jsem se pro změnu vydala do centra Prahy, protože je naprosto neuvěřitelné, jak je město bez turistů najednou klidné. A kdy jindy si může člověk něco podobného vychutnat? :)
Vymazat