Po krvavé válce zavládl mezi jednotlivými pozůstalými národy konečně mír. Venda má novou královnu, která holduje spíše diplomacii než síle, a i ostatní království se snaží o zachování korektních vzájemných vztahů. Válka však ještě ani náhodou není zapomenuta. Stále totiž žijí lidé, kteří přes veškerou snahu je dopadnout unikají spravedlnosti. Najít je a chytit však nebude nic snadného.
Kazi bývala prvotřídní zlodějkou proslulou svou nepolapitelností. Vlivem okolností i vlastní odvahy se však dostala do služeb vendské královny, která pro ni má speciální úkol. Kazi se spolu s několika dalšími příslušníky elitního vojenského oddílu vydává na nebezpečnou misi, která bude vyžadovat veškerý její um a především chladnou hlavu. Kazi má však talent dostávat se do problémů. Často větších, než by se na první pohled zdálo.
Jase se stal nečekaně hlavou rodiny a Patrei města, které Ballengerové spravují už dlouhé generace. Svůj nástup k moci si však rozhodně představoval jinak. Nenapadlo by ho, že hned první den v novém úřadě narazí na lovce lidí, kteří ho unesou neznámo kam. Za svoje potíže si tak trochu může sám, tak trochu je to však taky vina Kazi, která se s ním dostala do křížku. Ti dva si vzájemně pijí krev. Pokud však mají z problémů vyváznout, bude to vyžadovat určitou míru spolupráce.
Příběh se nese v poměrně poklidném tempu, jak už jsme u Mary E. Pearsonové zvyklí, a jeho jádrem jsou vzájemné vztahy mezi postavami. Autorka se zaměřuje zejména na ústřední dvojici, tedy Kazi a Jase, prostor však dostávají i někteří další. Hodně místa má v knize romantická linka, byť se nejedná o nějak přeslazenou romantiku, spíše o poměrně komplikovaný, ale plnohodnotný vztah. Fanoušky Kronik pozůstalých navíc jistě potěší, že se dozví nové informace o hrdinech původní trilogie a zjistí, kam se jejich osudy ubíraly dál.
Kazi i Jase jsou velmi silné osobnosti s pevnými zásadami, které oba formovalo prostředí, v němž vyrostli. Jsou velmi tvrdohlaví, mnohdy přehnaně ochranitelští a do jisté míry impulzivní. Vědí, co chtějí, a nenechají se od toho odradit, ať to stojí cokoliv. Jejich chování a uvažování možná tak úplně neodpovídá jejich věku, protože je snad až moc vyspělé. Já osobně to vítám s povděkem, protože o rozumně uvažujících a jednajících postavách se čte přeci jenom lépe než o otravných puberťácích, tenhle styl však nesedne úplně každému.
Jak už bylo řečeno výše, román je hlavně o vztazích. To však neznamená, že se v něm čtenáři nedočkají akce nebo i poměrně překvapivých dějových zvratů. V podstatě jde o popis každodennosti hlavních hrdinů v běžných i lehce nestandardních podmínkách. Osobně velmi kladně hodnotím skutečnost, že Mary E. Pearsonová svůj svět i jednotlivé události staví na logických základech, takže její příběh nepůsobí, jako by znásilňoval sám sebe. Autorka má navíc velmi poetický, ale zároveň nesmírně čtivý styl, kterým plasticky vykresluje jednotlivé situace i charaktery svých hrdinů.
Mary E. Pearsonová píše vlastně dost pomalé vztahové příběhy, v nichž je tak akorát akce i překvapivých zvratů. Zlodějský tanec v tomto ohledu není výjimkou. Na své si přijdou asi hlavně milovníci romantických zápletek, protože v popředí tentokrát stojí vztah hlavních hrdinů, byť se na jeho pozadí odehrávají důležité politické události. Je to milý návrat do světa Kronik pozůstalých, který vám objasní dění po skončení této trilogie, zároveň to však je svébytný příběh, který dobře funguje i sám o sobě. A vzhledem ke konci i různým drobným náznakům roztroušeným po textu jsem moc zvědavá, kam se vyvine pokračování.
Žádné komentáře:
Okomentovat