Jak se blíží léto, stále víc nás to láká ven a do přírody. Praha nabízí spoustu možností, jak aktivně trávit volný čas, a pokud zatoužíte po kousku zeleně, můžete vyrazit do některého z mnoha parků. Ještě lepší však je sbalit si nějakou malou svačinu a vydat se ven z města. V okolí Prahy je totiž nespočet míst svádějících k návštěvě. A protože sama moc ráda objevuju, rozhodla jsem se pro vás připravit novou sérii článků s tipy na výlety do okolí hlavního města. Nebudou to asi příliš pravidelné příspěvky, ale třeba vás i tak inspirují vydat se na nějaký ten výlet. :)
V lesích na Berounsku se nachází soustava vápencových lomů, které dnes už svému původnímu účelu neslouží. Různě velkých těžebních areálů byste objevili kolem dvou desítek, ne všechny však jsou turisticky atraktivní. Část z nich totiž byla zavezena a lom tedy příliš nepřipomínají, jiné využívají k vlastním účelům soukromé firmy. O řadě z nich se vyprávějí trampské historky a neměli byste problém najít pamětníka, který tady třeba někdy nocoval. Fakt je ten, že v případě mnohých lokalit si už vzala hlavní slovo příroda a převzala nad územím vládu, takže dneska připomíná lom už jen velmi vzdáleně. Pokud jste trochu dobrodruh a baví vás zkoumat ne právě turistické oblasti, pak se klidně můžete vypravit na průzkum. Pokud však podobně jako já dáváte přednost prověřeným trasám, udělejte si výlet aspoň po těch nejprofláklejších z lomů. ;)
Způsobů, jak se dostat na Velkou Ameriku je hned několik. Tím nejsnazším je přirozeně dojet tam autem a zaparkovat na přilehlém parkovišti. Protože však jsem přeci jen trochu akčnější člověk, který toho rád vidí víc, dávám přednost poklidnému pěšímu výletu. Celý okruh, který níže zmíním má něco kolem deseti kilometrů z většiny nenáročným terénem, takže ho bez obtíží zvládnou i méně zdatní chodci. A můžu vám garantovat, že procházka klidnou přírodou berounských lesů za to stojí.
Ideální je zvolit za výchozí bod Karlštejn, kam se pohodlně dopravíte vlakem. Z pražského hlavního nádraží jezdí každou půl hodinu osobák na Beroun, který vás na místo určení doveze za zhruba čtyřicet minut. Jakmile vystoupíte na nádraží, vydejte se přes řeku do města a k hradu. Pomalým stoupáním kolem nejrůznějších krámků a restaurací se dostanete až k hlavní bráně. Místo obdivování historických krás však před vstupem na první hradní nádvoří uhněte doprava na okružní zelenou, která vás po vrstevnici kolem Kněží hory dovede na silnici a odsud po chvíli do mírného svahu na rozcestí u Dubu sedmi bratří. Pokud by vás zajímalo, kde přišel ke svému jménu, pak jedna z legend praví, že si pod ním rozdělovalo kořist sedm loupežnických bratrů. Tady každopádně narazíte na klasické turistické ukazatele, které vás nasměrují. Pokud si stejně jako my chcete dopřát trochu delší okružní výlet, vydejte se doleva po žluté, ta vás přes několik zastávek dovede až na Velkou Ameriku. Jenom ještě malé upozornění - uvedenému počtu kilometrů moc nevěřte, nesedí.
Vaší první zastávkou bude lom Malá Amerika. Můžete se zastavit na vyhlídce a pak pokračovat dál po cestě s lomem stále po vaší levé ruce. Na svazích, respektive krajích lomu je poměrně hustý stromový a keřový porost, takže počítejte s tím, že pokud sem zavítáte v létě, úplně perfektní výhled mít nebudete. Neznamená to však, že byste neviděli nic. Na Malé Americe je krásně vidět vyústění několika štol, které v minulosti propojovaly lomy mezi sebou nebo umožňovaly přístup pracovníků a techniky. Rozhodně si všimnete minimálně největšího otvoru vedoucího do Hlavní sběrné chodby, která v minulosti propojovala všechny lomy a, jak už název napovídá, sloužila ke svozu materiálu. Z některých menších lomů v okolí se do ní v minulosti dalo dostat, dnes už jsou nicméně všechny neoficiální přístupy zavalené a dovnitř se podíváte leda v rámci oficiální prohlídky.
Pokračujte pořád dál po žluté, jiná značka tady ostatně ani nevede, která vás po chvilce vyvede z lesa na louku. Odtud je nádherný výhled na okolní zalesněné svahy a v když se podíváte pořádně, najdete v lese střechy Karlštejna. Záhy se ocitnete na dohled dalšího z lomů s názvem Kanada. Ten však na rozdíl od předchozí Malé Ameriky není příliš zajímavý. Slouží jako odkaliště pro firmu vyrábějící stavební hmoty, takže v něm uvidíte spoustu špíny a nákladních aut a ani příroda okolo vás právě neuchvátí. Nemusíte ale zoufat, protože to nejkrásnější na vás čeká.
Pár stovek metrů od Kanady narazíte na první, ale také jediný vyloženě nepříjemný úsek cesty s hodně členitým terénem a značným převýšením. Jakmile jej však zdoláte, ocitnete se u Lomu politických vězňů zvaného Lom Mexiko. Už za druhé světové války tady býval pracovní tábor, nejprve v něm pracovali trestanci, posléze němečtí zajatci. Později spadal lom pod pracovní tábor Mořina, kde byli internováni právě političtí vězni. Na svahu nad lomem najdete i památník, který jim je věnovaný. Jen pozor, terén není právě přátelský a je to dost ostré a kluzké stoupání, takže si vezměte kvalitní boty. Lom je částečně zatopen a na dně roste bohatá vegetace. A vzhledem k tomu, že jde v podstatě o jámu s hladkými stěnami, žádná zeleň vám výhled kazit nebude.
Z Mexika už je to na Velkou Ameriku, někdy přezdívanou český Grand Canyon, co by kamenem dohodil. Jakmile se vynoříte z lesa, ocitnete se před velkou haldou a můžete se rozhodnout, jestli zahnete vlevo nebo vpravo. A pochopitelně můžete vylézt i nahoru na haldu, odkud už lom uvidíte. Žlutá turistická značka vede vlevo a lom budete mít po celou dobu po pravé ruce. Na žádné oficiální vyhlídky tu nenarazíte, můžete maximálně porušit pravidla, přelézt zábrany (je to většinou pouze kovová tyč či plastová páska) a nakouknout ze strany. Každopádně tohle určitě nezkoušejte, pokud trpíte závratí, je to totiž vážně vysoko.
Žlutá značka vás dovede na parkoviště, odkud můžete pokračovat rovnou dál, anebo si obejít lom ještě z druhé strany. Ani tady však nečekejte nějaké oficiální vyhlídky, ty jsou pouze na kratších stranách lomu bezpečně ohraničené plotem. Že ho většina lidí ignoruje a zbytečně riskuje, je věc druhá. Ať už se nicméně rozhodnete obejít lom dokola nebo se spokojíte s fotografiemi ze strany přiléhající k parkovišti, můžete se odsud pomalu vrátit na Karlštejn. A abyste nemuseli znovu šlapat stejnou cestou, vydejte se po žluté dál do obce Mořina.
Ještě než vyrazíme, malé kulturní a historické okénko. Na Velké Americe se těžil vápenec od 19. století až do roku 1963. Tehdy se stěny začaly sesouvat a bylo proto rozhodnuto o ukončení těžby. Dnes je lom nepřístupný, ovšem slouží jako kulisa pro filmové štáby. A pokud by vás zajímalo, kde se vlastně vzal název, s údajnou podobou s Grand Canyonem vlastně vůbec nesouvisí. Je odvozen od amerického způsobu těžby, který se tu provozoval, tedy že z jedné hlavní štoly se kopaly jednotlivé odbočky. V okolí zdejší lomové soustavy tak najdete kilometry podzemních chodeb. A teď už zpátky na cestu. :)
Tentokrát vaše trasa povede kousek po silnici, než uhne do pole. Dojděte po ní až k železničnímu přejezdu a za ním si můžete vybrat. Buď budete pokračovat přímo rovně, nebo uhnete doprava a půjdete kousek podél kolejí, než se cesta stočí doleva k vesnici. V tomto případě budete míjet starý židovský hřbitov, na kterém se můžete na chvíli zastavit. Byl založen v roce 1736 a najdete zde převážně barokní a klasicistní náhrobky.
V Mořině žlutá turistická značka končí a vy se budete muset napojit na modrou, která vás dovede až do Karlštejna. Jen si dejte pozor, protože vede celou cestu po silnici. Sice nepříliš frekventované (i když těžko soudit, jak to tu vypadá v hlavní turistické sezóně), ale pořád silnici. Držte se tudíž vlevo a dávejte si pozor. Kousek před Karlštejnem vás modrá povede k Dubu sedmi bratří, kde jste byli v úvodu výletu. Protože se však vracíte do vesnice, můžete odbočku s klidem ignorovat a pokračovat pořád dál. Jestli netoužíte navštívit hrad, nemusíte ani o pár desítek metrů dál uhýbat doleva na zelenou okružní značku, kde jste trasu začínali. Silnice vás vyvede zhruba v polovině kopce vedoucího k hradu a ještě vám nabídne krásné výhledy na Karlštejn, tudíž není jediný důvod z ní scházet.
Pokud jste trasu absolvovali, gratuluju. Právě máte v nohách zhruba třináct kilometrů a za sebou poměrně nenáročný výlet. Teď už jen zbývá zastavit se na jídlo nebo třeba zmrzlinu v některé z karlštejnských restaurací, pokoupit případné suvenýry a alou zpátky na vlak nebo k autu. :)
Žádné komentáře:
Okomentovat