Letní nostalgie

Léto se pomalu chýlí ke konci. A přestože teploty jsou stále přívětivé, dny se pomalu zkracují a ve vzduchu začíná být cítit nádech podzimu. A mě tak nějak mimoděk napadá, jak ten čas vlastně strašně letí. A kolik jsem toho zase nestihla, přestože jsem si slíbila, že letos už to musí klapnout. Tím vůbec nechci říct, že bych léto promarnila, jen že se jako obvykle ukázalo výrazně kratším, než by se mi zamlouvalo.

Podzim pro mě dlouhá léta znamenal návrat do školních lavic, kam se mi po letní pauze přirozeně nechtělo. Kdo by taky toužil sedět zavřený mezi čtyřmi stěnami a mořit si hlavu rovnicemi, vzorečky a pravopisem? Zvlášť když do té doby se mohl oddávat slastnému nicnedělání, vyspávání do oběda a trávení času výhradně nad koníčky. Co jsem dostudovala a začala chodit do práce, dvouměsíční či delší flákání mi odpadlo. Teď jsem odkázaná víceméně jenom na víkendy a dovolenou. Což není zrovna dvakrát moc času. Divíte se mi, že mám pocit, jako bych absolutně nic nestíhala?

Rok co rok si říkám, že budu v létě pokud možno co nejvíc cestovat, jezdit na nejrůznější výlety, chodit plavat a navštěvovat letní kino či nejrůznější open air produkce. A z většiny plánů nakonec stejně sejde. Pokaždé se totiž ukáže, že člověk nemá ani náhodou tolik času, kolik si představoval, a vměstnat do těch pár krátkých letních týdnů všechno, co by chtěl, je takřka nadlidský úkol. Schválně - tady jsou věci, co jsem chtěla letos v létě stihnout. A ne u všech to klaplo.

  • Poznávat Prahu a navštívit místa, kde jsem ještě nebyla - Tohle by se asi dalo označit za jeden z cílů, které celkem vyšly. Rozhodně jsem mohla být při svých toulkách důslednější a věnovat jim víc času, ale přesto jsem našla nová místa, kam se ráda v budoucnu vrátím, protože mají jednoduše kouzelnou atmosféru.
  • Vyjet z Prahy a poznávat její okolí - Další z cílů, které víceméně vyšly. Těch výletů do okolí našeho hlavního města bylo sice jenom pár, ale všechny stály za to. A jsem vlastně ráda, že se můžu těšit na další nové a nepoznané lokality.
  • Procestovat Českou republiku - No, jsem v pokušení říct, že i tady se mi dařilo, ale je to trochu sporné. Objevila jsem Český ráj, kde jsem do té doby nebyla, konečně se vydrápala na Ještěd a po letech si zopakovala návštěvu Liberce, Plzně a Českého Krumlova. Mnohem víc míst ale ještě pořád svádí k objevení. Budu muset víc kombinovat zahraničí a Česko. Což, pokud bude situace okolo Covidu-19 pořád stejná, asi nebude až takový problém.
  • Navštívit Prokopské údolí - Jsem v Praze už skoro deset let a pořád ještě jsem nebyla v Prokopáku. Já vím, jsem strašná ostuda. Třeba to klapne na podzim.
  • Projet se na šlapadle po Vltavě - Tenhle bod plánuju už několik let a pořád na něj nedošlo. Důvod? Popravdě nemám tušení. Možná je to tím, že ve všední dny po práci není čas a o víkendech mívám jiný program? Nebo si možná jen hledám výmluvy. 
  • Jít si zaplavat - Letos v létě jsem byla plavat přesně dvakrát - jednou v Podolí a jednou u našich na zahradě. Budiž mi omluvou, že počasí za moc nestálo, zejména o víkendech to bývalo jako na houpačce.
  • Navštívit letní kino - Ne, tohle neklaplo. Vzhledem k tomu, že letos se nekonalo Prima Max kino na střeše OC Černý Most, přišla jsem o příležitost vidět spoustu loňských domácích filmů. V kině jsem byla za celé léto jen dvakrát a ani jednou to nebyl letňák.
  • Zajít na Letní shakespearovské slavnosti - Z tohohle už se stává tradice. Máme ve zvyku chodit na ty věci, které mají danou sezónu premiéru. To jsme sice museli letos oželet, protože kvůli koronaviru se nic nového nenazkoušelo, ovšem ani tak jsem si tuhle open airovou akci nenechali ujít. A těch divadel jsem nakonec v létě stihla výrazně víc. :)

Když se ohlédnu, vlastně to bylo docela fajn léto. Trocha cestování, trocha relaxace, spousta práce a spousta nestíhání, ale to už k životu nejspíš tak nějak patří. Podzim už klepe na dveře, takže si musíme užít ještě posledních pár krásných dnů babího léta, než bude čas se zase zachumlat do svetrů a nostalgicky vzpomínat, jak nám bylo v předcházejících měsících tepleji. On i podzim má něco do sebe. Tak si užívejme každý den.

Žádné komentáře:

Okomentovat