Cirkus přijede bez varování. Předem neohlášen a nikým nečekán se prostě objeví. V jednu chvíli koukáte na prázdnou louku a v příští se před vám ve větru chvějí nekonečné zástupy černobíle pruhovaných stanů. A jakmile zapadne slunce, cirkus otevře své brány a přivítá všechny, kdo se nebojí snít, všechny, kdo touží aspoň na chvíli opustit všední realitu svých dní a zažít něco neskutečného...
Na počátku všeho stojí sázka dvou stárnoucích kouzelníků - ti dva spolu soupeří už dlouhá desetiletí. Nikdy však nestojí proti sobě napřímo, volí si prostředníky. Jeden šampion pro každého z nich. Dva lidé zapojení do souboje, o jehož pravidlech nemají ani ponětí. Nejsou si jistí jeho začátkem a netuší, kdy přijde konec. Ale váže je přísaha, která jim nedovoluje se vzepřít pravidlům. Souboj totiž může skončit jen jediným možným způsobem.
Celia se objevila v domě svého otce jako nevítaný dáreček jeho bývalé milenky. Kouzelník Prospero není z dcery ani trochu nadšený, dokud si neuvědomí, jaký potenciál se v ní skrývá. Očividně podědila jeho zvláštní magické nadání, s trochou výcviku by mohla dokonce excelovat. A stát se prostředkem k jeho vítězství v nekonečném souboji s jeho sokem Alexandrem. Ten na nabídku dalšího duelu celkem ochotně přistoupí a zvolí vlastního šampiona. Chlapce Marca ze sirotčince, v němž vidí přesně ty vlastnosti, které potřebuje, aby v právě započatém souboji uspěl.
Celia a Marco dospívají s velmi matným povědomím o tom, co je v budoucnu čeká. Teprve když oba dosáhnou určitého věku, jejich souboj propuká naplno. A jeho dějištěm se stává tajemný cirkus, který připomíná živoucí sen. Je to místo, které se neustále vyvíjí a proměňuje a překvapuje všechny včetně jeho tvůrců. Celia a Marco stojí proti sobě, ale zároveň se prostřednictvím souboje stávají navzájem stále bližšími. Kam až nakonec věci zajdou?
Příběh se odvíjí v několika vyprávěcích rovinách, které se teprve postupně začínají propojovat, zapadat do sebe a dávat smysl. Autorka velmi umně splétá osudy všech svých hrdinů, kteří jsou více či méně přímými účastníky probíhajícího souboje. Hlavním hrdinou jako by nebyl nikdo z nich, ale cirkus připomínající živoucí organismus řídící se vlastními pravidly bez ohledu na to, jak moc se kdokoliv snaží je ovlivnit. Román je vlastně velmi nedějový a na to, kolik má stran, se v něm toho stane jen velmi málo. Přesto ve čtenáři po celou dobu přetrvává touha pokračovat ve čtení a zjišťovat, co se stane na příštích stranách a jak to s hrdiny vlastně dopadne.
Román má fantastickou atmosféru, která dokonale kombinuje iracionální snovost s realistickou technikou. Věci, které se v knize dějí, jsou tak trochu neskutečné, ale přesto dávají dokonalý smysl. Čtenář je stále víc a víc vtahován kouzelnou atmosférou cirkusu a propadá se do prostředí, které zde hraje absolutní prim. Autorka se vyznačuje poetickým jazykem, který dokáže velmi plasticky a do nejmenších podrobností vykreslit prostředí, v němž se příběh odehrává. Zvolená vyprávěcí forma - třetí osoba v přítomném čase - navíc celému příběhu dodává punc bezprostředního dění, které se odehrává živě a přímo před vašima očima.
Noční cirkus je román postavený především na kouzelné, mírně tajuplné atmosféře. Příběh, který se v něm odehrává, je velmi banální a slouží spíše jako doplněk k veškerému dění, přesto nepůsobí zbytečně ani román sám vyprázdněně. Kniha je vyprávěním o drobných detailech utvářejících náš život, nad nimiž často nemáme vládu, tematizuje se v ní náhoda, láska, touha mít absolutní kontrolu nad vším i momenty, kdy podobné snahy zcela selhávají. Je to vyprávění plné nečekaných překvapení, v němž nakonec všechno zapadne na správné místo, ale aspoň špetka tajemství přetrvá. Příběh, který budete prožívat prostřednictvím jeho protagonistů naplno a přitom doufat, že něco jako Cirque des Reves skutečně existuje.
Noční cirkus se mi také moc líbil. Takové to pomalejší fantasy, které je přitom nabité dějem a plné hlubokých myšlenek. Krásně si o knize napsala. :-)
OdpovědětVymazat