Podzimní Karlovy Vary

Karlovy Vary patří k našim nejznámějším lázeňským městům vyhledávaným převážně zahraniční klientelou. Je naprosto běžné, že tady na ulicích slyšíte spíš ruštinu a němčinu než češtinu a i zdejší provozovatelé hotelů, restaurací a obchodů jsou na tyto hosty připraveni. Vzhledem k stále zuřící epidemii koronaviru však město v tuto chvíli znovu ovládají Češi a dokonce tady nenarazíte ani na žádné zvláštní davy. A jelikož město toho má skutečně mnoho co nabídnout, byla by škoda ho teď, když si ho můžete naplno užít, nenavštívit.

Kde se ubytovat a kam zajít na jídlo
Karlovy Vary s ohledem na svou dlouholetou lázeňskou tradicí sahající až do 14. století nabízejí nepřeberné množství možností. V lázeňské části města narazíte na hotel či penzion na každém rohu, takže na své si přijdou milovníci luxusu i ti, kdo mají omezený rozpočet. Největší rozkvět města spadá do 19. století, kdy tady vyrostla většina luxusních lázeňských domů a hotelů, mnohé z nichž stále ještě fungují. A musím přiznat, že bydlet v hotelu, který toho už hodně pamatuje, má něco do sebe. Vzhledem k výpadku zahraniční klientely v současnosti řada ubytovacích zařízení nabízí i přes sezónu mimosezónní ceny a nejrůznější zvýhodněné balíčky - v ceně pokoje dostanete třeba polopenzi nebo různé lázeňské kúry. A nad tím už se vyplatí aspoň zapřemýšlet. :)
Asi každý si s Karlovými Vary spojí Grandhotel Pupp stojící na břehu říčky Teplá. Jeho základy byly položeny už v 18. století, klasickým hotelem se však stal až v devadesátých letech století 19. Od té doby hostil celou řadu význačných osobností včetně hvězd Mezinárodního filmového festivalu. Osobně doporučuju zdejší kavárnu, a to především kvůli úžasné atmosféře a působivému zrcadlovému interiéru. Mají tady moc dobré zákusky (rozhodně zkuste dort Pupp), nicméně káva žádný zvláštní zážitek není, takže pokud se řadíte k jejím milovníkům, tady vás moc nepotěší.
Na kopci na městem se tyčí Hotel Imperial, který jsme si k ubytování vybrali i my. Postaven byl v roce 1912 pro bohatou lázeňskou klientelu a zdejší balneocentrum dodnes patří k největším ve městě. Hotel má zámecký vzhled, přičemž totéž evokuje i vybavení pokojů, a nabízí svým hostům maximální pohodlí. Do kopce, na němž je hotel postaven, si můžete vyšlápnout pěšky, ovšem vede sem taky lanovka (nebo spíš přibližovadlo, protože je to nejkratší lanovka, kterou jsem kdy jela), která je pro hotelové hosty zdarma.
Specifický je také objekt hotelu Thermal, který leží na pomezí lázeňské čtvrti a starého města. Tato stavba v duchu brutalismu budí rozporuplné reakce, protože někteří ji chválí a jiní zatracují. Zdejší kongresové sály jsou nicméně dějištěm MFF Karlovy Vary a hotel sám už je prostě součástí města. V současnosti probíhá rekonstrukce jak hotelu, tak bazénu s minerální vodou na skále nad ním, které mají za cíl už trochu omšelému objektu vrátit původní lesk.

Pokud uvažujete, kam v Karlových Varech zajít na jídlo, nabízí se nepřeberné množství možností. Na promenádách podél Teplé leží spousta nejrůznějších restaurací a kaváren, na další narazíte i poblíž kolonád nebo v historickém centru města. Jen pozor, ty v lázeňské čtvrti bývají dost drahé, tak se na to připravte. Osobně doporučujeme zejména Bagel Lounge, kde nabízejí bagely na spoustu různých způsobů. Dopoledne tady mají snídaňové menu, přes den potom spoustu klasických i netradičních chutí, z nichž si určitě vybere každý.
A ještě jedna drobnost, kterou určitě nesmíte ve Varech opomenout - lázeňské oplatky. Asi všichni se shodneme na tom, že v lázeňském městě chutnají tak nějak líp. Zvlášť když vám je prodavač ohřeje. Nabídka je velmi pestrá a liší se stánek od stánku, prakticky všude však narazíte na různé druhy oříšků nebo skořici. Ceny se odvíjí od toho, kde oplatku kupujete, u Vřídla je třeba dražší než u Thermalu, na chuti se to ale nijak nepodepisuje, protože pořád je to tentýž druh lázeňských oplatek, který koupíte po celých Karlových Varech.

Co navštívit a určitě neminout?
Karlovy Vary lákají k procházkám po městě i okolí. Lázeňská čtvrť je příhodně položena v údolí mezi několika kopci, tudíž v jejím okolí se nachází hned několik vyhlídek, kam můžete vyrazit. Cesty jsou dobře značené a přiměřeně upravené, takže je zvládnete i ve vycházkové obuvi (vlastní zkušenost, šla jsme v balerínách). A pokud by se vám přece jen nechtělo šlapat, na rozhlednu Diana se dostanete i lanovkou (jen pozor, jedna jízda vás vyjde na 80 Kč). Sama rozhledna je nejmladší ve městě, slavnostně byla otevřená v roce 1914. Na její ochoz vede 150 schodů, případně se tam můžete vyvézt i výtahem. Vstup je zdarma.
Naopak nejstarší rozhlednou je Vyhlídka Karla IV. z roku 1877. I ta je volně přístupná, ovšem schodiště není nic pro ty, kdo trpí klaustrofobií. Něco tak úzkého a prudkého jsem už dlouho nezažila. Tyhle schody jednoduše patří do skupiny těch, na nichž není radno se s kýmkoliv potkat, protože byste se neměli jak vyhnout. Stísněná je ostatně i sama vyhlídková plošina, nicméně pohled do krajiny je sympatický.
Podívat se můžete také k soše Kamzíka jinak známé jako Jelení skok. Kdyby vás zajímalo, proč se místo jmenuje podle jednoho zvířete, ale stojí tu socha jiného, pak je to kvůli argumentaci obchodníka, který za ni zaplatil. Podle pověsti si skokem ze zdejší skály zachránil život pronásledovaný jelen, který tak stál u vzniku města. Muž, který sochu zafinancoval, však trval na tom, že jelen by v žádném případě nemohl z takovéto skály skákat, že to zvládne leda kamzík. A právě toho sem nechal umístit. Městská rada sem sice původně chtěla postavit sochu jelena, ovšem když si spočítala náklady, usoudila, že se jí to nevyplatí, tudíž nakonec mohla být vděčná, že se našel někdo, kdo sem za své vlastní peníze umístil aspoň něco.
Pokud budete pokračovat dál vzhůru nad Kamzíka, dojdete k Mayerovu glorietu, nejstarší vyhlídkové stavbě nad Karlovými Vary vybudované už na počátku 19. století a nakonec i na Vyhlídku Petra Velikého s křížem. Z obojího budete mít lázeňskou čtvrť jako na dlani. 

Co by to bylo za lázně, kdybyste tady nenašli hned několik kolonád s nabídkou minerálních pramenů. Jestli je budete pít nebo ne, je čistě na vás. Můžete se tudy ovšem procházet a kochat. Kolonád je v Karlových Varech celkem pět, z toho dvě se momentálně rekonstruují.
Nejznámější je kolonáda Vřídelní, která je ze všech zdejších nejmladší, protože v současné podobě vznikla až začátkem sedmdesátých let minulého století, předtím tu stálo několik menších, elegantnějších staveb. Momentálně se za provozu rekonstruuje, přičemž hlavní práce probíhají na pavilonu Vřídla, tedy největšího a nejteplejšího karlovarského pramene. Pokud tedy doufáte, že se budete moct podívat ke kašně známé třeba z filmu Vrchní, prchni, bohužel máte smůlu. Vřídlo je ale aspoň provizorně v kašně před kolonádou, takže podívat se na jeho gejzír můžete.
Druhou rekonstruovanou kolonádou je Mlýnská, která je se svými 132 metry největší kolonádou v Karlových Varech. V tuhle chvíli je stavba pod lešením, nicméně k pramenům, kterých je v ní celkem pět, se v omezeném režimu dostanete.
V těsném sousedství Vřídla najdete ještě Tržní kolonádu, která stojí na místě nejstarších karlovarských lázní. Jde o bohatě vyřezávanou dřevostavbu ve švýcarském stylu, kterou ze tří stran uzavírají zdi a pouze přední strana je otevřená směrem k Vřídlu. Ve skále nad Tržní kolonádou leží kolonáda Zámecká, která je však v současnosti soukromá a veřejnosti nepřístupná. Podívat se můžete pouze do altánku s vývěrem jednoho z pramenů.
Poslední karlovarskou kolonádu najdete v sousedství Dvořákových sadů, rozsáhlého parku zřízeného v druhé polovině minulého století. Jde o kolonádu Sadovou postavenou z litinových součástek, která i přes svůj materiál působí velmi lehkým a vzdušným dojmem. Hadí pramen, který tady vyvěrá, je považován za jeden z nejchutnějších ve městě.

Pokud máte rádi církevní památky, pak si rozhodně přijdete na své, protože v Karlových Varech má svůj svatostánek snad každá myslitelná víra. Minimálně pokud jde o křesťanství. Najdete tady klasické katolické chrámy, stejně jako evangelický kostel, anglikánský kostel, který v současnosti slouží jako muzeum voskových figurín, nebo pravoslavný chrám sv. Petra a Pavla. Ten je už od pohledu monumentální a upoutá vás nejen krémově-modrým zbarvením, ale také zlatými kopulemi střech. Vystavěn byl na konci 19. století díky veřejné sbírce mezi ruskými a srbskými návštěvníky lázní. Jedná se o nejstarší pravoslavný chrám u nás.
Když už budete u chrámu, a za návštěvu rozhodně stojí, projděte si i okolní čtvrť Westend sestávající z řady rozlehlých lázeňských vil postavených v nejrůznějších stylech. Většina z nich vznikla v 19. století v době největšího rozkvětu města, přičemž architekti se tu mohli skutečně vyřádit - najdete tu stavby novorenesanční, novogotické, imitující švýcarskou architekturu i empír. Co kus, to originál.

Jestliže máte rádi muzea a galerie, pak i v tomto ohledu určitě v Karlových Varech najdete spoustu zajímavostí. Jen pozor, mívají omezenou kapacitu a je o ně docela zájem, proto si návštěvu radši předem zarezervujte. Kupříkladu my se nedostali vůbec do žádného, protože už měli plno. Každopádně za návštěvu určitě stojí podzemí Vřídla, kde se toho dozvíte spoustu o historii lázeňství v Karlových Varech, nebo muzeum Becherovky, kde vás seznámí s výrobním procesem tohoto oblíbeného likéru a dopřejete si i degustaci. A jestli máte rádi třpytivou krásu křišťálu, neměli byste minout muzeum a sklárny Moser.

Lázně, lázně, lázně
Karlovy Vary jsou lázeňským městem, tudíž by byla škoda neotestovat některou z mnoha kúr, které se tady nabízejí. To nejmenší, co můžete udělat, je ochutnat některý ze zdejších pramenů, které jsou k dispozici všem a úplně zadarmo. Většina hotelů navíc nabízí wellness služby, které více či méně využívají pramenitou vodu. Právě tyto drobnější zařízení dnes zprostředkovávají většinu lázeňských služeb.
Ve městě fungovalo v minulosti šest velkých veřejných lázeňských budov, z nichž dodnes existují čtyři a pouze dvě se i nadále věnují balneoprovozu. Pokud byste chtěli do veřejných lázní zavítat, pak můžete do Alžbětiných lázní, které jsou volně přístupné a nabízejí na 60 rozličných léčebných procedur a lázeňských programů. Je tady i plavecký bazén a další drobnější wellness provozy.

Jak do Karlových Varů a jak po nich
Do města se z Prahy pohodlně dostanete autobusem nebo vlakem. Osobně doporučuju první možnost, protože pokud neuvíznete v dopravní zácpě, budete ve městě zhruba za dvě hodinky. Po kolejích to trvá tři a půl hodiny. Přímo v Karlových Varech je prakticky všechno v dochozí vzdálenosti, tudíž se můžete po libosti procházet. Jezdí tady však také autobusy, případně lanovka. Lístky se dají koupit v trafikách nebo přímo v autobuse. Časová jízdenka na dvacet minut vás vyjde na 20 Kč.

Osobně jsem si pobyt v Karlových Varech maximálně užila. Svou roli v tom určitě sehrálo i počasí, které vyšlo na výbornou, byl to však na každý pád příjemně relaxační víkend, během něhož jsme ideálně zkombinovali dobré jídlo, lázeňské kúry i procházky. Pokud tedy uvažujete, kam na víkend vyrazit odpočívat, návštěvou lázeňského trojúhelníku určitě neuděláte chybu. Já se sem výhledově určitě zase vypravím. Potřebuju totiž prozkoumat i Mariánské a Františkovy Lázně. :)

1 komentář: