Fámy jsou jako požár. Jakmile se jednou začnou šířit, je velmi těžké je zastavit. Když se Joanna dozví, že v jejich poklidném přímořském městečku údajně žije známá dětská vražedkyně, považuje to za pouhý drb. Jak se však říká, na každém šprochu... Aniž by uvažovala o důsledcích, dá historku k dobru na setkání čtenářského klubu. V tu chvíli však ještě nemůže tušit, co se jí právě povedlo rozpoutat.
Joanna se do Flinsteadu, kde vyrostla, po letech vrátila, aby dala svému synovi šanci na normální život. Alfie je totiž ve své původní londýnské škole šikanovaný, což jí jako matce rve srdce a nehodlá to déle snášet. V novém kolektivu na malém městě to ovšem není o moc lepší. Joanna se proto v zoufalé snaze o synovo přijetí rozhodne spřátelit se zdejšími matkami. A drby zákonitě otvírají cestu.
Klepy vznikají velmi rychle a k jejich rozšíření není třeba víc, než pár ochotných úst a uší. Joanna se spíše mimochodem zmíní o tom, co kdesi zaslechla - že ve Flinsteadu žije pod novou identitou známá dětská vražedkyně Sally McGowenová, která ve svých deseti letech chladnokrevně zavraždila teprve pětiletého chlapce. Zpráva se mezi komunitou okamžitě začne šířit jako lavina a pro některé ze zúčastněných bude mít katastrofické následky...
Román je prezentován jako psychologický thriller, mnohem spíš by k němu však sedělo označení psychologické drama. Po většinu času totiž postrádá prvek napětí. Příběh je silně nevyvážený, pokud jde o tempo i budování napjaté atmosféry. Rychlejší spád dostává až v závěrečné třetině, která sice udržuje čtenáře v lehké nejistotě, ovšem zároveň působí poněkud překombinovaně. A tak je to v podstatě s celou knihou.
Z textu je jasně patrné, že se autorka snaží čtenáře mást a odkrývat před ním obrovské množství falešných stop, které ho mají svést na scestí. Čím víc se jich však objevuje, tím je vám jasnější, kam příběh spěje. Závěrečné rozuzlení a odhalení pravé totožnosti Sally McGowenové není nijak překvapivé ani šokující, působí naopak poměrně šablonovitě, jelikož jde o typ zvratu, který je v rámci žánru dost častý. Jeho předvídatelnost je navíc ještě umocněna poměrně nešťastnou prací s rozséváním falešných stop.
Velkou slabinou textu jsou jednotlivé charaktery, které působí ploše a často postrádají pohnutky pro své jednání. Jednoznačně v tom kraluje Joanna, která by si za své chování nejspíš vysloužila titul "Úzkostlivá matka roku". Její péče o syna až hraničí s posedlostí, její úvahy absolutně postrádají logický základ a aspoň střípek racionality. Neustále si v hlavě přehrává všechny možné tragické scénáře a občas se zdá, jako by měla pocit, že svět se točí výhradně kolem ní a jejích problémů. Její iracionalita vyvolává dojem závislého bez pravidelné dávky, kterou zoufale potřebuje, ač motiv závislosti se v románu vůbec neobjevuje.
Fáma není ničím originální ani zajímavá a vlastně po celou dobu vyvolává dojem, že něco podobného už jste četli. Námět sám o sobě má potenciál, samotné zpracování jej však nedovedlo naplnit. Přes obrovskou marketingovou masáž se tak nejedná o žádnou přelomovou literární událost. Román je prostě jen dalším z řady průměrných thrillerů/psychologických dramat s předvídatelným rozuzlením a až překombinovanými zvraty, který dočtete, aniž by ve vás zanechal hlubší dojem.
Žádné komentáře:
Okomentovat