Mary E. Pearsonová - Zlodějská přísaha

Kazi a Jase si toho společně prožili docela dost. Od nenávisti přes účelové příměří až k lásce. Kazi nepatří k těm, kdo se jen tak zamiluje, a ani Jase nedává své srdce lacino. Zdá se však, že se konečně dokázali shodnout na vzájemných citech a díky vendské královně mají i našlápnuto k velmi slibné budoucnosti. Nebo ne?

Kazi a Jase se vrací z Vendy, kde s tamní královnou projednali podmínky vzniku nového království. Jsou zamilovaní a navíc nesou domů dobré zprávy, proto mají pocit, že jim patří svět. Skalisko a Ďáblův Chřtán však už nejsou místem, kterým bývaly. V nepřítomnosti Patrei došlo k invazi. Město bylo pod falešnou záminkou obsazeno a zdá se, že přežívá z posledních sil. Ballengerovi se skrývají, jejich věrní jsou bez milosti popravováni a ke vzbouření schází účinné prostředky.

Vracející se dvojice padne před vstupem do města do léčky. Jase je vážně zraněn, Kazi se však podaří ho i s koněm poslat pryč. Sama se ale přesile ubránit nedokáže. Ocitá se ve vězení a v moci nového pána Skaliska i zbytku města. Netuší, co se stalo s Jasem, ani komu ze svých věznitelů může věřit. Je si jistá jedině tím, že se právě nachází na velmi tenkém ledě a bude to chtít veškerou obezřetnost i její zlodějské umění, aby vyvázla živá a snad při tom pomohla i někomu dalšímu.

Druhý díl vrací čtenáře přesně tam, kde předchozí příběh skončil. A jasně ukazuje, jak málo stačí, aby se všechny naděje a plány zhroutily jako domeček z karet. Autorka se se svými hrdiny rozhodně nemazlí, vystavuje je nečekaným situacím a nutí je sáhnout si až na dno vlastních sil. Kazi je stále tou nezkrotnou zlodějkou, která mívá sklony k impulzivnosti a občas jedná dřív než přemýšlí. Prokazuje však i neuvěřitelnou inteligenci a cit pro odhalování nejrůznějších nuancí lidského chování. Dokáže odhadovat a hodnotit lidi okolo sebe, předvídat jejich chování a přizpůsobit se. Je tanečnicí naladěnou na hudbu vlastních potřeb, která se však bryskně přizpůsobí každému, kdo zrovna hraje. Kazi vnímá všechny a všechno okolo sebe, pronáší ta správná slova a chová se tím správným způsobem, aby si všechny omotala kolem prstu. A nikdy nepřestává bojovat za to, co považuje za správné. I kdyby ji to mělo stát život. Jase prokazuje tu samou houževnatost, nikdy se nevzdává a pro záchranu ostatních ochotně nasadí vlastní život.

Autorka si se čtenářem hraje a úmyslně mu klade pasti, do nichž ho doufá chytit. V textu je řada náznaků a nedořečeností, na základě kterých čtenář odhaduje vývoj děje, jeho úvahy ho však jen málokdy zavedou správným směrem. Mary E. Pearsonová zcela úmyslně mluví mnohoznačně, mate a překvapuje. V textu je řada velmi nečekaných momentů a nervy drásajících situací, takže přestože do určité míry se dá odhadnout, jak by příběh mohl skončit, nic není předem dané a zejména okolnosti vedoucí k velkému finále jsou často velmi nepředvídatelné.

Podobně jako předchozí autorčiny romány je i tento především o vztazích mezi postavami. Autorčin fantasy svět je postapokalyptickou vizí Spojených států, což naznačuje řada drobných odkazů. Ve své podstatě však ani tak nejde o místo, v němž postavy žijí, jako spíš o vzorce jejich chování a charakteristické rysy. Autorka představuje pestrou směsici velmi živých, plnokrevných charakterů poháněných nejrůznějšími pohnutkami, ukazuje jejich silné stránky i slabosti a daří se jí demonstrovat, jak na různé lidi působí moc či aspoň vědomí a představa moci.

Román je napsaný velmi čtivě a s autorčinou typickou poetičností. Mary E. Pearsonová dokonale dávkuje napětí a ovládá tempo příběhu, takže ho sice žene stále vpřed, ale zároveň přiměřenou rychlostí, aby si udržela čtenářovu pozornost. O to více zamrzí neuvěřitelné množství chyb a překlepů, které v knize zůstaly. Chybějící či opakující se slova, špatné tvary, scházející písmena i překlepy. Až to skoro působí, že si s korekturou nikdo nedal ani tu nejmenší práci. A vzhledem k tomu, že jazyk a poetický autorčin styl jsou jedním z hlavních lákadel knihy, je to hodně rozčilující.

Zlodějský přísaha, potažmo celá série je ideálním čtením pro ty, kdo mají rádi ve fantasy příbězích romantiku. Mary E. Pearsonová ve svých knihách upřednostňuje spíše intimní vztahová dramata svých hrdinů než krvavou akci a dává si práci s propracovanými charaktery. Pokud máte rádi hodně akční příběhy, tohle nebude nic pro vás. Jestli si ovšem užíváte přiměřeně romantické čtení s rozumnými, konzistentně se vyvíjejícími postavami, pak by se vám její příběhy mohly líbit. Je to sice primárně oddechové čtení, ale to neznamená, že by se v něm autorka nedotkla i závažnějších problémů. Nemluvě o tom, s jak obdivuhodným minimalismem a hlubokou výpovědní hodnotou dokáže formulovat ty nejzásadnější myšlenky. Je to možná odpočinkové čtení, ale toho druhu, který vám může něco předat.