Brigid Kemmerer - A Heart So Fierce and Broken

Kletba byla zlomena, Rhen už nemusí přežívat jako krvelačný netvor a on a Harper mají šanci konečně pořádně zapracovat na svém vztahu. Společné štěstí jim však kalí zvěsti o tajemném dědici království, údajném starším bratrovi, kterého Rhen má, a nejistota, co se stalo s Greyem. Rádi by věřili, že zabil zlou čarodějnici a je v pořádku, jistota jim však schází. A to je teprve začátek jejich starostí.

Grey se zbavil Lilith a vrátil zpátky do Emberfallu. Dozvěděl se však taky pravdu o svém původu, a jelikož se nechce Rhenovi stavět do cesty, rozhodl se zmizet. S cizí identitou a pod jménem Hawk pracuje ve vzdáleném městě jako pomocník ve stájích. Doufá, že ho ho tam nikdo nebude hledat a časem se tak zapomene na něj i na skutečnost, že země by mohla mít i jiného následníka trůnu. Rhen se však jen tak nevzdává a po svém údajném bratrovi pátrá. Pravý dědic má totiž disponovat magií, která na něj uvrhla kletbu, a které je proto třeba se zbavit. Grey možná může toužit uprchnout, ale před osudem se schovat nedá.

Karis Luran hodlá získat Emberfall na svou stranu děj se co děj. Potřebuje totiž svým lidem zajistit přístup k tamním přístavům a rozšířit tak jejich možnosti obchodování. Způsobem by mohla být svatba Rhena a její dcery utvrzující spojenectví, princ však něco podobného zásadně odmítá. Zdá se proto, že jediným východiskem je válka. Lia Mara, starší královnina dcera, má za to, že násilí není ten správný způsob, matka ji však nikdy neposlouchá a tvrdohlavě si jde za svým. Lia Mara ale nedovolí, aby se zbytečně prolévala krev kohokoliv, ať už je to nepřítel nebo spojenec, a rozhodne se proto jednat na vlastní pěst. Když se s mírovým poselstvím vydává do Rhenova zámku, nemůže tušit, co jí to nakonec přinese.

Po předchozím díle přebírají vyprávěcí štafetu noví hrdinové a ti původní se stávají pouze vedlejšími postavami s minimem prostoru. Tentokrát jim navíc čtenář nevidí do hlavy, proto může pohnutky jejich chování pouze odhadovat a sám sebe se ptát, co je k mnohdy nelogickým počinům vede. Do popředí se nicméně dostávají Grey a Lia Mara, dva lidé svedení dohromady nutností, kteří toho však mají mnoho společného, což z nich dělá víc než jen obyčejné účelové spojence.

Grey se od zavražděné čarodějky dozvěděl o svém původu i magických schopnostech, nikdy však neměl v úmyslu ohrozit Rhenovo postavení. Možná je dědicem Emberfallu, ale po koruně nijak netouží a nejradši by zůstal už do konce života v anonymitě. Bez ohledu na okolnosti zůstává věrný své přísaze sloužit své zemi a chránit ji před nebezpečím, a prokazuje neochvějnou loajalitu i k Rhenovi, přestože ten si to na první pohled vůbec nezaslouží. Lia Mara žije většinu času s vědomím, že je přehlížená a utlačovaná dcera, na níž nikomu nezáleží. Ač se narodila jako první, dědičkou trůnu byla jmenována její mladší sestra a Lia Mara to nehodlá nijak zpochybňovat. Dokonce je vnitřně přesvědčená, že nemá na to, aby podobně důležitý úkol zvládla, neustále se podceňuje a není schopná pochopit ani si připustit vlastní cenu. Mezi hlavními hrdiny tak dochází k velmi paradoxní situaci, protože se navzájem snaží přesvědčit, že ten druhý je tím, kým si odmítá připustit, že je. Jejich vzájemná podobnost je však zároveň tím, co je učí víc o nich samotných a pomáhá jim pomalu poznávat vlastní hodnotu. Nutno podotknout, že Grey je v tom výrazně lepší než Lia Mara, která je svým neustálým podceňováním a tichou rezignovaností vyloženě únavná. Sympatická je nicméně romantická linka, která sice rozhodně nehraje prim, nicméně je velmi přirozená a snadno uvěřitelná.

Děj plyne vcelku příjemně, byť není bohatý na žádné zásadnější zvraty. Vyloženě překvapivý je pouze samotný závěr, všechno ostatní je více či méně předvídatelné. Příběh navíc popisuje takřka výhradně putování nebo chcete-li útěk hlavních hrdinů, občas okořeněný o nějakou šarvátku. V románu jde zejména o jednotlivé charaktery a vývoj jejich vzájemných vztahů, v mnohém se tak jedná o výplňkový díl, který příběh žádným zásadnějším způsobem neposouvá a na zbytečně velkorysém rozsahu jenom uměle natahuje zápletku, která by se dala smrsknout na podstatně méně stran. Autorka si díky značné čtivosti dokáže udržet čtenářskou pozornost, občas však máte pocit, že všeho toho sebelitování a sebepodceňování je trochu moc a pohřbívá jakýkoliv náznak zajímavějšího dění.

A Heart So Fierce and Broken je zajímavé spíš s ohledem na charaktery než na příběh jako takový. Viditelně jde o překlenovací díl, který má za úkol blíže představit postavy a ukázat rozložení sil před velkým finále, nepřináší však žádné zásadnější dějové zvraty či překvapivou akci. Už nejde o retelling, takže čtenář nemá přesnou představu, co by měl čekat, i přesto jsou však víceméně všechny události snadno předvídatelné, protože jsou nutné pro posun děje vpřed, případně se nabízí jako jediné možné východisko. Autorka dovede zachytit velmi živoucí charaktery s uvěřitelnými motivacemi, děj jako takový však příliš zajímavý není. Ve výsledku tak jde o pokračování, které neurazí ani nenadchne a které ocení spíše příznivci postupně budovaných postav a jejich vzájemných vztahů, než milovníci akce. Té totiž tento druhý díl skutečně mnoho nenabízí.