Mona Kasten - Začít znovu

Každý z nás má ve své minulosti okamžiky, na které by nejradši zapomněl. Ať už proto, že se v nich nechoval právě nejvzorněji, nebo proto, že mu tehdy někdo ublížil. Allie a Kaden každý bojují s vlastními vnitřními démony, kteří se zjevují zcela nečekaně a mají talent pořádně zamíchat s jejich rodícím se přátelstvím.

Allie vyrůstala v zámožné rodině, vždycky si však připadala jako loutka v cizích rukou. Její rodiče neprojevují ani špetku pochopení k jejím přáním a cílům, protože nekorespondují s cestou, kterou pro ni nalinkovali oni. Allie proto nevidí jinou možnost, než nechat minulost definitivně za sebou, přestěhovat se do nového města a řídit si život podle svého. Ovšem zpřetrhat rodinná pouta a jít si neústupně za svým je mnohem těžší, než se na první pohled může zdát.

Ve Woodshillu si dívka konečně najde nové přátele a začíná mít pocit, že někam patří. Nejpalčivějším problémem tak pro ni zůstává bydlení. Sehnat na začátku semestru ucházející byt je takřka nadlidský úkol, protože většina volných pokojů jsou špeluňky, kde koberec požírá plíseň a ze zdí se odlupuje omítka. V případě bytu Kadena Whitea však neexistuje žádný problém, který by Allie bránil si pokoj pronajmout. Až na jeden drobný detail a sice fakt, že je dívka. Kaden holku v bytě za žádnou cenu nechce, zároveň však nutně potřebuje peníze, proto nakonec Allie pokoj pronajme. Ovšem za předpokladu dodržení několika pravidel.

Příběh je v první řadě romancí, tudíž děj i vztah hlavních protagonistů je vcelku předvídatelný. Autorka následuje klasickou šablonu romantických příběhů, v nichž si k sobě postavy hledají cestu a musí překonávat nejen vnější, ale především vnitřní překážky. Nechybí uměle vykonstruovaná dramata, zkraty v jednání ani absence logiky v chování postav, oproti jiným knihám téhož žánru nicméně hrdinové jednají vcelku rozumně nebo se o to aspoň snaží. Autorka je vede k racionální komunikaci, která odpovídá jejich dospělému věku a vyvažuje občasné dětinské až spratkovské výlevy.

Oba hrdinové mají problém s důvěrou, což je důsledek jejich minulosti a skutečnosti, že se oba zklamali v lidech, kteří jim měli být nejbližší. Budují si kolem sebe pevné zdi, protože je snazší držet si ostatní od těla, než si je pustit moc blízko a riskovat, že jim ublíží. Allie touží po samostatnosti, chce svým rodičům dokázat, že na jejích snech není nic špatného a touha postavit se na vlastní nohy je prvním krokem k tomu, jak nechat minulost definitivně spát. Je ale extrémně zranitelná, nejistá a v podstatě neschopná postavit se za sebe. Neustále se nechává svazovat pravidly a očekáváními a snad si ani neuvědomuje, že jejím největším nepřítelem je ona sama. Kaden má vcelku napjaté vztahy s otcem a bratrem, protože neodpovídá jejich představě správného byznysmena, což je povolání, o které stejně ani trochu nestojí. Má tendenci od sebe lidi odhánět a už svým vzhledem budí dojem drsňáka, který si nenechá nic líbit a nejde pro ránu daleko. Pokud však dovolí lidem nahlédnout pod svou tvrdou slupku, vychází najevo, že je v něm víc, než se na první pohled zdá. Autorka otevírá důležité otázky vztahující se k sexuálnímu násilí a zneužívání a vcelku nenásilnou formou upozorňuje na to, co je ještě v pořádku a co už přes čáru.

Mona Kasten má příjemně čtivý styl, díky němuž příběh rychle plyne. Vypravěčkou je Allie, takže čtenář vnímá vše z její perspektivy a tvoří si názor na jednotlivé postavy na základě jejího pohledu a soudů. Místy je sice hrdinka lehce nesnesitelná, nicméně dá se to vydržet. Příběh si drží solidní tempo a přes pár očividně výplňkových scén postupuje vpřed bez větších zaškobrtnutí. Trochu zamrzí zbytečně velké množství chyb a překlepů, které se nicméně stále drží na přijatelné rovině.

Začít znovu je romantickým příběhem, který nijak nepřekvapí, protože se šablonovitě drží klišé a stereotypů typických pro daný žánr. Plusem jsou solidně vystavěné charaktery a náznak závažnějších společenských otázek, byť výsledný dojem je trochu povrchní. Autorka má čtivý styl, s nímž dokáže přiměřeně dávkovat napětí a udržovat tempo, aby se čtenář nezačal nudit. Vývoj děje je vcelku předvídatelný, s ohledem na žánr však čtenář něco podobného očekává. Ve výsledku tak jde o sympatickou odpočinkovou četbu, která nepřekvapí, ale dostojí očekáváním.

2 komentáře:

  1. Mám všechny díly, ještě jsem ji teda nezačala číst, nechávám na letní večery. :)
    Vítejte u Mišky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je podle mě ideální čas. :) Já se do dalších taky nejspíš pustím někdy v průběhu léta. :)

      Vymazat