Válka skončila, v Prythianu zavládl křehký mír a všichni mohou konečně nerušeně pokračovat ve vlastních životech. Zatímco jedni si užívají možnost být spolu a konečně se přestat obávat o svůj život, jiní se marně snaží najít v poválečném světě své místo. Navíc se zdá, že mír, ať už je sebepříjemnější, je pouze dočasný.
Nesta si na své nové postavení víly pořád ještě nezvykla, nemluvě o tom, že se zcela úmyslně distancuje od veškerého dění ve své rodině. Večery tráví v krčmách, opíjí se do němoty a každou noc si do postele tahá jiného muže. Je odhodlaná se za každou cenu zničit, tomu však její rodina odmítá přihlížet. Feyre proto dá z pozice vladařky své sestře na vybranou - buď se zapojí do bojového výcviku a práce v knihovně, nebo odejde do světa lidí a pozbyde veškerého pohodlí, které jí Noční dvůr nabízí. Pro Nestu není ani jedna z variant příliš lákavá, jedna z nich je však přeci jen menší zlo.
Pod vedení Cassiana zahajuje Nesta výcvik. Její schopnosti jsou horší než mizerné a pokud má mít v budoucnu vůbec nějakou šanci na to se v boji ubránit, bude muset zlepšit nejen bojovou techniku, ale především svou fyzičku. Krom toho ji čekají také nekonečné hodiny v knihovně strávené zařazováním knih mezi kněžkami, které s ní sotva prohodí slovo. A aby toho nebylo málo, nepřátelské síly opět hrozí zaútočit a Nestina tajemná magie se zdá být tím jediným, co by proti nim mohlo pomoct.
Oproti původní trilogii autorka změnila vypravěče i styl. Příběh je tentokrát popisován ve třetí osobě z pohledu Nesty a Cassiana, kteří jsou také ústředním párem celého románu. Jejich extrémně komplikovaný románek není žádnou novinkou, autorka ho naznačovala už v předchozích dílech, teprve ve čtvrtém pokračování své vílí ságy ho však staví na první místo a dopřává svým postavám, aby si k sobě postupně našly cestu. Vztah Nesty a Cassiana je to hlavní, oč v románu jde, a to je taky jeho největší slabina. Autorka se totiž z vod romantické fantasy posunula směrem k plnokrevné erotické romanci, skoro by se chtělo říct, že román zavání až pornografií. V textu je přehršel velmi explicitních sexuálních scén zahrnujících snad všechny myslitelné sexuální praktiky včetně masturbace a stejné množství nejrůznějších oplzlých a dvojsmyslných narážek. Jakýkoliv děj či náznak příběhu zaujímají druhotné postavení a působí nedomyšleně a plytce, nejzajímavější je v tomto ohledu závěrečná část knihy, kde dochází k aspoň trochu zajímavým zvratům. I tady však autorka sklouzává k lehkému deus ex machina a přehnané, skoro teatrální dramatičnosti.
Hlavní hrdinka je synonymem nesnesitelnosti, autorce se však povedlo dobře zachytit její postupnou proměnu i motivace, které ji vedou ke konkrétnímu jednání. Nesta pohrdá sama sebou, což vede k jejímu nepřátelskému chování vůči ostatním. Má pocit, že si nezaslouží ničí lásku a podporu, proto od sebe všechny, kdo se jí pokouší naznačit opak, odhání či uráží. Moc dobře si uvědomuje, že jedná přehnaně, ale stojí ji zbytečné přemáhání jednat jinak, proto na jakoukoliv snahu o příjemnost předem rezignuje. Cassian ukazuje až nadlidské pochopení a nervy z oceli, protože je ochoten a schopen Nestu donekonečna omlouvat a nechat si od ní lámat srdce. Je ochoten trpět její nálady i zlostné výlevy, pokud se mu na oplátku dostane aspoň trochy její pozornosti, a vcelku se mu daří vyvažovat její nesnesitelnost a obrušovat hrany jejích ostrých slov. A i když to může znít zvláštně, ti dva fungují jako vcelku harmonický pár, byť se svými problémy.
V příběhu se vedle známých hrdinů objevují také nové postavy, které ukazují hlavní hrdinku v jiném světle a odhalují její stránky, které by jinak zůstávaly skryty. Kněžka Gwyn i Illyrijka Emerie vykazují s Nestou podobné charakterové vlastnosti, protože obě mají minulost, která je pronásleduje, ale jíž se odmítají poddat. Díky postupně sílícímu vzájemnému přátelství všechny tři objevují ve svých životech nové možnosti a cesty, kterými se vydat, a utužují svůj charakter. Obě dívky navíc představují slibný potenciál pro další pokračování a romantické vztahy (v obou případech se objevuje drobný náznak potenciální milostné linky).
A Court of Silver Flames je a přitom není pokračováním předchozí trilogie. Vystupují zde sice stejní hrdinové, ovšem děj se odvíjí jiným směrem a vcelku volně navazuje na zdánlivě uzavřenou příběhovou linii. Otevírá se tak prostor pro další boj dobra se zlem, jde však zároveň spíše o doplňkovou linku, která má za úkol vnést do děje trochu napětí a přeměnit ho v něco víc než jen přeslazenou erotickou romanci. Román není ničím jiným než čistým literárním pornem, které by mladším čtenářům nemělo do ruky přijít vůbec a těm starším jenom za předpokladu, že vědí, do čeho jdou. Vývoj vztahu mezi hlavními hrdiny je vcelku předvídatelný a ani zbytek příběhu s ohledem na autorčiny sentimentální sklony k romantickému dramatu nijak nepřekvapí. Jde o sympaticky čtivou záležitost, v níž se však autorka, co se erotiky týká, přeci jen trochu utrhla z řetězu.
Žádné komentáře:
Okomentovat